Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 112 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Transformátor výrobně jednodušší.
Poznámka:
Na sekundární straně měniče nesmí být dvojcestný usměrňovač (Graetz), pouze jednocestný. Pak ohledem na
účinnost měniče volíme výkon Zenerově diodě velmi malý, asi 1W.
Nevýhoda:
Při demagnetizaci energie nevrací zdroje U1, ale ohřívá Zenerovu diodu.
Poznámka:
Teoreticky lze navrhnout velký výkonový měnič.3.44)
Odsud jasné, platí:
1
ttdemag
= (9.1). Nutný induktivní charakter zátěže pro takový horní spínač obstarává
tlumivka L.112
Tento styl návrhu tedy nebere ohled možné nebezpečí přesycení jádra, němuž skutečně může
dojít při volbě příliš velkého dovoleného PZmax (velká energie tedy velký tok φµmax), kdy dle
(9.
Proto musí platit:
demag
tUtU 111
= (9. hlavní „užitečný“ proud spínač tvořen oběma tranzistory v
sérii (místo jediného základní představě horního spínače) jemu příslušnou diodou D0, která je
ovšem sekundární straně.43) vyjde nižší než vyžaduje rovnice (9. Tranzistory svými protilehlými diodami Ddemag tedy pracují jako horní dolní spínač pro
magnetizační proud (čili pro induktivní zátěž L1). 9.45)
.5.2. Výkon napětí) však může
dosahovat nerealizovatelných hodnot.
9.
Integrál primárního napětí době opět roven integrálu době tdemag opačným znaménkem). Při vypnutí přestane téci
transformovaná složka primárního proudu IvýstN2/N1, protože zaniká také sekundární proud Ivýst.
Magnetizační (přesněji demagnetizační) proud iµ(t) ovšem zaniknout nemůže, proto otevřou diody
Ddemag. Potom zjistíme PZmax
dle (9.31). Demagnetizační vinutí není potřebné, vypnutí tranzistorů cesta
magnetizačního proudu uzavírá přes diody Ddemag. Jevy tím spojené jsou analogické jako kapitole
8. Tím primární vinutí připojí samo sebe napětí
−U1 opačné polarity než bylo době při sepnutých tranzistorech.4 Jednočinný můstkový propustný měnič
Schéma měniče důležité průběhy jsou obr. Proto tento postup hodí pouze pro malovýkonové
pomocné měniče, především nízkým vstupním napětím (desítky voltů).
Popis činnosti režimu spojitých proudů:
Měnič pracuje stejně jako jednočinný propustný měnič demagnetizačním vinutím poměrem
N1/N3 (kap. Naopak pro transformovaný, tj. 9.41) tento výkon dimenzujeme Zenerovu diodu.
Vlastnosti měniče:
Výhoda:
Ve srovnání měničem demagnetizačním vinutím zde nemohou vznikat tak velké parazitní napěťové
špičky při vypínání tranzistoru, které měniče demagnetizačním vinutím způsobovala špatná vazba
mezi primárním demagnetizačním vinutím (rozptylová indukčnost).31). Pak počítáme dle (9. Jinak by
se porušil systém demagnetizace (toto platí pro všechny jednočinné měniče)
