Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 110 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
znamená, vytvoří takové
napětí, které pevně definováno napětím ZD, tj.110
Poznámka:
Běžný známý název „Zenerova dioda“ není podle platné oficiální terminologie vhodný. 9.34)
Opět musíme zaručit, aby doba byla větší nebo rovna tdemag. Oficiální název tedy
neujal.
Akumulovaná energie 1/2 L1I2
µmax tak době demagnetizace vracela zpět zdroje průchodem
proudu i3(t) přes D2. Nyní měniče demagnetizací pomocí Zenerovy diody veškerá energie během
demagnetizace změní teplo Zenerově diodě. Primárem poteče pouze magnetizační proud iµ(t).32) plyne:
Z
demag
U
LI
t 1maxµ
= (9. Maximální dovolená střída tedy je:
Z
Z
Z
demag
UU
U
U
U
tt
t
tt
t
s
+
=
+
=
+
=
11
11
1
1
1
max
(9. Na
konci magnetizační proud opět své maximum dané vztahem (9.
Popis činnosti režimu spojitých proudů:
Princip činnosti stejný jako měniče demagnetizačním vinutím (kap.35)
Pro velikost výstupního napětí Uvýst opět platí vztah (9. Snad proto nebude závadu, bude-li textu užíván termín „Zenerova dioda“. Půjdeme-li ale obchodu koupit „napěťovou referenční diodu“, asi
ji budeme shánět dlouho marně, zatímco „Zenerku“ nám prodají ochotně. Při maximální dovolené střídě je
t2 tdemag. Proud iµ(t) bude tedy době demagnetizace lineárně klesat podle rovnice:
( t
L
U
Iti Z
1
max µµ
(9.33)
Dosadíme-li Iµmax vztah (9. měniče demagnetizačním vinutím tomu sloužilo vinutí dioda D2. −UZ (můžeme případně učinit opravu prahové
napětí otevřené D3). Zdrojem proudu nyní
primární indukčnost iµ(t) bude uzavírat přes ZD. brání během zkratu
zdroje přes Zenerovou diodu sepnutý tranzistor. Maximální dosažitelné výstupní napětí tedy
bude (při smax):
Z
Z
výst
UU
U
N
N
UU
+
=
11
2
1max
(9.
Primární proud během opět sestává magnetizačního iµ(t) transformovaného proudu IvýstN2/N1.36)
. Jediný rozdíl spočívá
ve způsobu demagnetizace jádra, tj. způsobu omezení indukovaného napětí určitou hodnotu po
vypnutí tranzistoru.14).6).32)
Po skončení tdemag iµ(t) Proto (9.1).6), dostáváme pro tdemag:
1
1
t
U
U
t
Z
demag
= (9.
Po vypnutí tranzistoru přestane primárním vinutím téci transformovaný proud IvýstN2/N1 podobně
sekundárním vinutím Ivýst. Správný název
zní „napěťová referenční dioda"
