Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 110 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Akumulovaná energie 1/2 L1I2
µmax tak době demagnetizace vracela zpět zdroje průchodem
proudu i3(t) přes D2.110
Poznámka:
Běžný známý název „Zenerova dioda“ není podle platné oficiální terminologie vhodný.32) plyne:
Z
demag
U
LI
t 1maxµ
= (9. Maximální dovolená střída tedy je:
Z
Z
Z
demag
UU
U
U
U
tt
t
tt
t
s
+
=
+
=
+
=
11
11
1
1
1
max
(9.
Popis činnosti režimu spojitých proudů:
Princip činnosti stejný jako měniče demagnetizačním vinutím (kap. Při maximální dovolené střídě je
t2 tdemag. Oficiální název tedy
neujal.1). brání během zkratu
zdroje přes Zenerovou diodu sepnutý tranzistor.32)
Po skončení tdemag iµ(t) Proto (9. Správný název
zní „napěťová referenční dioda".14). Proud iµ(t) bude tedy době demagnetizace lineárně klesat podle rovnice:
( t
L
U
Iti Z
1
max µµ
(9.6). způsobu omezení indukovaného napětí určitou hodnotu po
vypnutí tranzistoru. Snad proto nebude závadu, bude-li textu užíván termín „Zenerova dioda“. Primárem poteče pouze magnetizační proud iµ(t).6), dostáváme pro tdemag:
1
1
t
U
U
t
Z
demag
= (9. měniče demagnetizačním vinutím tomu sloužilo vinutí dioda D2. Na
konci magnetizační proud opět své maximum dané vztahem (9. −UZ (můžeme případně učinit opravu prahové
napětí otevřené D3).
Po vypnutí tranzistoru přestane primárním vinutím téci transformovaný proud IvýstN2/N1 podobně
sekundárním vinutím Ivýst. Půjdeme-li ale obchodu koupit „napěťovou referenční diodu“, asi
ji budeme shánět dlouho marně, zatímco „Zenerku“ nám prodají ochotně. Jediný rozdíl spočívá
ve způsobu demagnetizace jádra, tj. Maximální dosažitelné výstupní napětí tedy
bude (při smax):
Z
Z
výst
UU
U
N
N
UU
+
=
11
2
1max
(9. 9.33)
Dosadíme-li Iµmax vztah (9.35)
Pro velikost výstupního napětí Uvýst opět platí vztah (9. Nyní měniče demagnetizací pomocí Zenerovy diody veškerá energie během
demagnetizace změní teplo Zenerově diodě. znamená, vytvoří takové
napětí, které pevně definováno napětím ZD, tj.
Primární proud během opět sestává magnetizačního iµ(t) transformovaného proudu IvýstN2/N1.36)
.34)
Opět musíme zaručit, aby doba byla větší nebo rovna tdemag. Zdrojem proudu nyní
primární indukčnost iµ(t) bude uzavírat přes ZD
