Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 108 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
31) bylo největší, musí být největší magnetická vodivost jádra. Lze proto zvýšením pracovního kmitočtu docílit zmenšení velikosti transformátoru, jak bylo vysvětleno konci kap. 9.14). .4. 9. 4. 3. Vznik důsledky režimu přerušovaných proudů jsou tytéž. Výhoda měniče demagnetizačním vinutím: Měnič jednoduchý, jen jeden spínací prvek tj.31) Počet sekundárních závitů spočteme podle požadovaného výstupního napětí viz.1.2 .6), byl nejmenší aby bylo tedy malé proudové namáhání přídavné proudové namáhání tranzistoru. Při úplném odlehčení měniče konstantní střídě bude výstupní napětí rovno U1N2/N1. Vliv mají proporce jádra geometrické uspořádání vinutí, viz. vztah (9.3.108 Návrh transformátoru: Návrh transformátoru provádí tak, jak bylo uvedeno kapitole 3. dáno principem činnosti, kdy proud podílející přenosu výkonu se nepodílí magnetizaci jádra transformátoru (teče době jak sekundární straně tak na primární kompenzace magnetických účinků). Přitom vztah (3.1.1d). Proto vineme obě vinutí bifilárně (spolu).31) vidíme, indukce jádře nijak přímo nesouvisí indukčností primárního vinutí L1, ale souvisí počtem závitů N1. Proto tento měnič nehodí pro velké výkony (přibližně nad 200W). kap.3. Toto sycení určeno pouze integrálem primárního napětí počtem primárních závitů. Vazbu mezi proto úzkostlivě snažíme zajistit největší.6, obr. Při daném (pro nepřesycení) chceme ovšem mít indukčnost co největší, aby magnetizační proud Iµmax, viz. tomto případě hlavně zastoupena (kromě indukčnosti vodičů) rozptylovou indukčností transformátoru, měřenou mezi vinutími N3. Vlastnosti měniče: Obecně pro všechny varianty propustných měničů transformátorem lze říct, jsou vhodné pro přenos velkých výkonů. minimum ztrát vedením přepínacích ztrát. Pokud mezera použita (z neznalosti), pak Bmax vůbec neliší stavu bez mezery, jen klesne tak vzroste Iµmax, což je zbytečné nevhodné. Může proto zvyšovat, aniž rostlo sycení jádra transformátoru.1 .15) napěťový překmit vzniklý při vypínání tranzistoru parazitní indukčnosti obvodu tranzistoru. Počet závitů demagnetizačního vinutí volíme podle předchozích úvah poměru N3/N1. obr. 9. Platí obr. vztah (9. Ze vztahu (9.14). Proto propustných měničů zásadně nepoužíváme vzduchovou mezeru jádře transformátoru (to platí pro ostatní varianty). Popis činnosti měniče režimu přerušovaných proudů: Chceme-li zabývat chováním měniče režimu přerušovaných proudů, musíme opustit dosavadní představu teoreticky nekonečně velké indukčnosti tlumivky tedy konstantního proudu Ivýst a musíme přejít pilovitě zvlněnému proudu ivýst(t), tak jak tomu bylo snižujícího měniče bez transformátoru, viz kap. Opět dojde zvýšení výstupního napětí Uvýst nad hodnotu danou vztahem (9.35) pro primární počet závitů nabývá nyní tvaru: SB tUtU N max max11 max max11 1 == µ φ (9. 9. Nevýhoda: Napěťové namáhání tranzistoru praxi vyšší, než udává vztah (9.9 tím rozdílem, místo proudu i2(t) nyní jedná proud ivýst. Tento jev souladu zamyšlením vzduchových mezerách kap. Přes všechny tyto snahy zvýšenému překmitu nedaří úspěšně vyhnout, zejména při vyšších proudech. Aby při daném (9. Za povšimnutí stojí tato skutečnost: Napětí všech vinutích transformátoru mají nulovou střední hodnotu, ale proudy mají stejnosměrnou složku viz