Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 108 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Platí obr. Pokud mezera použita (z
neznalosti), pak Bmax vůbec neliší stavu bez mezery, jen klesne tak vzroste Iµmax, což je
zbytečné nevhodné.
Přes všechny tyto snahy zvýšenému překmitu nedaří úspěšně vyhnout, zejména při vyšších
proudech.14).
Nevýhoda:
Napěťové namáhání tranzistoru praxi vyšší, než udává vztah (9.31)
Počet sekundárních závitů spočteme podle požadovaného výstupního napětí viz. Proto vineme
obě vinutí bifilárně (spolu). Tento jev souladu zamyšlením vzduchových mezerách kap.6, obr.1.1d). Vliv mají proporce jádra geometrické uspořádání vinutí, viz. dáno principem činnosti, kdy proud podílející přenosu výkonu se
nepodílí magnetizaci jádra transformátoru (teče době jak sekundární straně tak na
primární kompenzace magnetických účinků). Aby při daném (9.1 .2 .
Výhoda měniče demagnetizačním vinutím:
Měnič jednoduchý, jen jeden spínací prvek tj. 9. 9. Při úplném odlehčení měniče konstantní
střídě bude výstupní napětí rovno U1N2/N1. Vazbu mezi proto úzkostlivě snažíme zajistit největší.108
Návrh transformátoru:
Návrh transformátoru provádí tak, jak bylo uvedeno kapitole 3.31) bylo největší,
musí být největší magnetická vodivost jádra. Může proto zvyšovat, aniž rostlo sycení jádra
transformátoru.1.
Za povšimnutí stojí tato skutečnost: Napětí všech vinutích transformátoru mají nulovou střední
hodnotu, ale proudy mají stejnosměrnou složku viz.15) napěťový překmit
vzniklý při vypínání tranzistoru parazitní indukčnosti obvodu tranzistoru. 9.4. Počet
závitů demagnetizačního vinutí volíme podle předchozích úvah poměru N3/N1. Opět dojde zvýšení
výstupního napětí Uvýst nad hodnotu danou vztahem (9. minimum ztrát vedením přepínacích ztrát.3. Při daném (pro nepřesycení) chceme ovšem mít indukčnost co
největší, aby magnetizační proud Iµmax, viz.14).31) vidíme, indukce jádře nijak přímo nesouvisí indukčností primárního vinutí L1,
ale souvisí počtem závitů N1.
Vlastnosti měniče:
Obecně pro všechny varianty propustných měničů transformátorem lze říct, jsou vhodné pro
přenos velkých výkonů.3. 4.
. obr.6), byl nejmenší aby bylo tedy malé proudové
namáhání přídavné proudové namáhání tranzistoru. Přitom vztah (3. tomto případě
hlavně zastoupena (kromě indukčnosti vodičů) rozptylovou indukčností transformátoru, měřenou mezi
vinutími N3.35) pro
primární počet závitů nabývá nyní tvaru:
SB
tUtU
N
max
max11
max
max11
1
==
µ
φ
(9. Proto tento měnič nehodí pro velké výkony (přibližně nad 200W). kap. Proto propustných měničů zásadně nepoužíváme
vzduchovou mezeru jádře transformátoru (to platí pro ostatní varianty). Vznik důsledky režimu přerušovaných proudů jsou tytéž. Toto sycení určeno pouze integrálem primárního napětí počtem primárních závitů.
Ze vztahu (9. vztah (9. 3.
Popis činnosti měniče režimu přerušovaných proudů:
Chceme-li zabývat chováním měniče režimu přerušovaných proudů, musíme opustit dosavadní
představu teoreticky nekonečně velké indukčnosti tlumivky tedy konstantního proudu Ivýst a
musíme přejít pilovitě zvlněnému proudu ivýst(t), tak jak tomu bylo snižujícího měniče bez
transformátoru, viz kap.9 tím rozdílem, místo proudu i2(t) nyní jedná proud ivýst. vztah (9. 9.
Lze proto zvýšením pracovního kmitočtu docílit zmenšení velikosti transformátoru, jak bylo
vysvětleno konci kap
