Uvážíme-li totiž, néjvyšší dovolené oteplení pro tyto části že
oteplení způsobené ztrátami I2R přímo úměrné odporu, musely měděné
vodiče, které chceme nahradit, mít trvalé oteplení nižší než 45:1,7 °C.
K přerušování proudů, styku elektrickým obloukem, hliník, jak zná
mo, nehodí.
U cívek při záměně hliníkem třeba pamatovat to, hliník větší
59
. pásu zmenšila isolač-
ní vzdálenost mezi póly mm, což většinou nebude přípustné. Pro náhradu
jsou hliníkové pásy nebo 10.
Pak hliníkový vodič téhož průřezu oteplil méně než °C.
Přitom hliníku velmi špatně využije, neboť oproti profilu %
těžší.
reaktance větší než činný odpor, klesne při stejném napětí proud hliní
kové cívky pouze asi je-li větší, klesne méně než Musíme
proto zkontrolovat především tažnou sílu při otevřené kotvě, kde reaktance
poměrně malá, kdy tedy klesne tažná síla více než při přitažené kotvě. přístrojů často, neboť známo, se
vyžadují přístroje malé, aby př. Aby nepřestoupilo oteplení dovolenou
hodnotu °C, musí oteplení původní měděné cívky být dosti nízké, menší
než °C. Konstruktér šetří isolačních vzdálenostech.
Ztráty oteplení cívky vzrostou.
Spojovací vodiče holé lze nahradit hliníkovými snadno tam, kde dost místa. spínače 400 jsou holé měděné spojky mm. Obyčejně
je pro těchto přístrojů dost místa také lze provést nutnou úpravu svorek. Naše úvahy tedy můžeme soustředit na
části bodu podstatě spojovací vodiče vinutí cívek.Cr, Ni, kovů rovněž úžinových, které však naší úvahy nezahrnujeme. Bereme
v úvahu nejprve cívky střídavých elektromagnetů.
U spojovacích vodičů isolovaných, kterých užívá přístrojů menší prou
dy, možno poměrně snadno přecházet silnější vodiče hliníkové. Je-li př. rozvaděči nebo kabině jeřábníka zabra
ly nejméně místa. pásu X
X zůstane isolační vzdálenost zachována, ale bude nutno měnit svorky,
aby stačily připojení pásu 21/2krát silnějšího nutnou pérující vložku.
Nahradit měděné spojky hliníkovými stejného profilu možno jen výjimeč
ně.
Je však obtížné tam, kde rozteč spojek svorek tak malá, již nedá
užít širšího hliníkového vodiče. Oteplení
měděných spojek však nebývá obvykle nižší než °C, neboť mědi snažíme
co nejvíce využívat.
Na př.
Poměrně mnoho mědi spotřebuje cívky elektromagnetů. Nestačí tam často ani měď, proto hledáme vhodné kontaktní
materiály wolframu, stříbra pod. Proto tato jednoduchá záměna bude možná jen výji
mečně. Jaké jsou podmínky pro
nejjednodušší záměnu, pouhou změnu materiálu mědi hliník při
zachovám průřezu drátu, počtu závitů rozměrů cívky? Jak změní tažná
síla magnetu oteplení cívky?
Uvážíme-li, impendance cívky skládá vektorově činného odporu
a reaktance uvedenou záměnou čistý hliník zvyšujeme pouze
činný odpor, shledáme, podle poměru reaktance činnému odporu tato
změna projeví výsledném zdánlivém odporu cívky jen částečně
