Vybíjecí proud vlastně proud, který měnič odebírá pro svou činnost jeho
trojůhelníkový pilovitý průběh (viz obrázek 2. Vztah následující podobu vychází vztahu pro výpočet střední hodnoty
signálu:
𝐼𝑑,𝑠𝑡ř =
1
𝑇
∫ 𝑖(𝑡) =
1
𝑇
∫
𝐼1š𝑝
𝑠 𝑇
𝑡 𝑑𝑡
𝑠∙𝑇
0
𝑡𝑧
0
=
𝐼1š𝑝
𝑠 𝑇2
∙ [
𝑡2
2
]
𝑠∙𝑇
,
𝐼1š𝑝
𝑠 𝑇2
∙ (
𝑠2
∙ 𝑇2
2
− =
𝐼1š𝑝 𝑠
2
=
2,26 0,3
2
= 0,339 𝐴.
(39)
Z rovnice napětí kondenzátoru vyjádřime dopočteme kapacitu kondenzátoru
C1:
𝑢𝑐 =
1
𝐶
∫ 𝑑𝑡
∆𝑡
0
=
1
𝐶1
∙ 𝐼𝑑,𝑠𝑡ř [𝑡]∆𝑡
=
𝐼𝑑,𝑠𝑡ř ∆𝑡
𝐶1
,
𝐶1 =
𝐼𝑑,𝑠𝑡ř ∆𝑡
∆𝑈
=
0,339 8,23 10−3
0,15 325
= 57,23 𝜇𝐹.2) dán indukčností primárního
vinutí střídou tranzistoru. Při nižších provozních teplotách měniče bude
.34
𝐼𝐷,𝑠𝑡ř 𝐼𝑐,𝑠𝑡ř. Pokud bychom tedy překročili maximální efektivní proud kondenzátoru
Ir, mohl přehřát zničit. Kondenzátor svůj vnitřní odpor (ESR), kterém vzniká nezanedbatelná
výkonová ztráta. Zvolený kondenzátor Ir=490 mA, tato hodnota ale
udávána pro pracovní teplotu 105 °C. Zvolený pro realizaci měniče byl elektrolytický
kondenzátor kapacitou nominálním napětím 400 (zohlednění napěťových
špiček). (37)
Hodnota Ic,stř (střední hodnota proudu kondenzátorem) rovna Vybíjecí proud je
tedy časový úsek jedné síťové periody roven střední hodnotě proudu odebíraného ze
sítě. Jeho střední hodnotu můžeme tedy vypočíst díky znalosti
výkonu transformátoru napětí meziobvodu jako:
𝐼𝑑,𝑠𝑡ř =
𝑃𝑑
𝑈𝑑
=
101,65
300
= 0,339 𝐴,
(38)
nebo možno vypočítat špičkové hodnoty proudu I1šp vypočítaného rovnici
(14).2 4.
(40)
Výsledná kapacita tedy 57,23 µF
