|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce se zabývá vytvořením vhodných multimediálních podkladů z oblasti signálů a soustav se spojitým časem. Pochopení této problematiky je velmi důležité, neboť povinný předmět Signály a soustavy, resp. BSIS, je vyučován na bakalářském stupni oboru EST. Porozumění vyučované látky je nezbytnou prerekvizitou v dalších předmětech k úspěšnému zvládnutí navazující látky. Další část diplomové práce je zaměřena na jednorozměrné diskrétní signály. Konkrétně si klade za cíl realizaci softwarového systému. Navržený systém disponuje jak základními operacemi (energie signálu, počet průchodů nulou atd.) se zvukovými soubory, tak i funkcemi složitějšími, mezi které se řadí např. vyhledávání samohlásek v plynulé řeči. Systém je rozdělen na dvě části. První program analyzuje právě zvukové soubory, vytváří nový zvukový soubor s hledanou samohláskou a soubory s potřebnými parametry pro další zpracování. Druhý program analyzuje získaná data, která následně statisticky vyhodnocuje. Výsledný systém může být užitečný pro identifikaci mluvčího, jeho emočního stavu atd.
Jedná opět konzolovou aplikaci psanou
v MATLABu. První antiformant označení AF1. obrázku horní inflexní bod formantu označen IFH1,
dolní inflexní bod formantu označen IFD2. Druhý program, sloužící statistickému vyhodnocení výsledků získaných
prvních programem, popsán následujícím textu. . tomto případě ale pozměněný
interval analyzován úrovňového hlediska.
Obr.
6.39
signálů.1 Princip programu
Vytvořená aplikace generuje dva druhy histogramů.
Druhý typ histogramů analogií prvního typu. Obrázkem vysvětlen analyzovaný interval pro vytvoření
prvního druhu histogramů, který zabývá relativní polohou významných bodů
ve frekvenčním smyslu.
6.2 Program pro statistické zpracování dat
Druhou část zrealizovaného softwarového systému tvoří program pro statistické
zpracování vytěžených parametrů řečového signálu. Prvním histogramem program
ilustruje relativní polohu inflexních bodů antiformantu mezi sousedními formanty F1
a F2, F3, F3a F4. Obrázkem vysvětlen princip
zkoumání intervalu úrovňového hlediska. Mezi těmito krajními body analyzována relativní poloha
úrovní inflexních bodů následujícího formantu. 39: Významné body pro určení příslušných relativních frekvenčních poloh. 40: Významné body pro určení příslušných relativních poloh úrovní.2. Krajními body intervalu jsou nyní aktuální
formant antiformantem. Tento program pracuje daty,
získanými předchozím programem.
Obr.
Od tohoto faktu jsou odvozeny ostatní relativní vzdálenosti vůči formantu F1,
např.
Obrázkem patrné, velikost vzdálenosti odpovídá hodnotě 100%.
