Jejich
hlavním stavebním prvkem integrátor, který omezuje vliv šumu rušení vyšších
kmitočtech, což zvyšuje přesnost měření. Pro eliminaci chyb měření používají kalibrační
postupy, které zahrnují přesné podmínky, metody techniky[6][15]. Často používají etalony, které
mají přesně definované parametry vlastnosti. Nejpoužívanější typ
integračních převodníků dvoutaktní integrací, která zvyšuje odolnost proti rušení a
zvyšuje přesnost měření.
2. druhém kroku integrace následně probíhá referenčním napětím
opačné polarizace. Druhá
varianta kumuluje integrátor napětí dobu definovaného časového intervalu. Prvním krokem integrování vstupního napětí čítačem, dokud
není zaplněný. Tato metoda často využívá voltmetrů, multimetrů dalších přesných
laboratorních přístrojů. Nejistoty měření můžeme rozdělit nejistotu typu
A, který vychází statistické analýzy opakovaných měření, nejistotu typu která je
založena odhadech zkušenostech.2 Kalibrace přesnost
Kalibrace proces zajišťující přesnost měřícího přístroje. Výsledkem kalibrace kalibrační list,
který zaznamenává správnost měření udává odchylky očekávaných hodnot.2.
Přesnost měření vyjadřuje schopnost měřicího zařízení poskytovat hodnoty co
nejbližší skutečné hodnotě veličiny. Jde systematické
porovnávání měřených hodnot hodnotami známými.23
vzhledem použití binárního dělení při porovnávání napětí. Výsledkem naintegrované napětí hodnotou odpovídající
vstupnímu. Druhou
variantu využijeme například měření stejnosměrného napětí.
Integrační převodník druh AČP, který převádí vstupní napětí číselnou
hodnotu reprezentující průměrnou hodnotu napětí určitý časový interval.
. Jsou dvě základní varianty integračních
převodníků. Tento postup minimalizuje
počet kroků vytvoření konečné hodnoty umožňuje přesnější převody kratším čase,
což ideální pro aplikace, rychlost převodu klíčová.
Analogově-číslicové převodníky jsou základním nástrojem pro digitalizaci
signálů, což umožňuje efektivní analýzu, zpracování ukládání dat moderních
technologiích[6]. první
varianty integrované napětí stanovuje kmitočet, který následně měřen čítačem. Při
kalibraci stanovují nejistoty měření, což parametr charakterizující rozptyl možných
výsledků jejich shody referenční hodnotou. První využívá měřiče kmitočtu druhá varianta časovou integraci
