Princip proudového chrániče 3 Základní konstrukce proudových chráničů 5 Vybavovací charakteristiky proudových chráničů 7 Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik 10 Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku 12 Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy 14 Selektivita proudových chráničů – kaskádování ochran 16 Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči 17 Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí 19 Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů 21 Normativní požadavky na použití proudových chráničů 22 Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů 33 Základní provedení proudových chráničů 36 Použití proudových chráničů v typických aplikacích 38 Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů 53 Literatura 55 Katalogová část 57 Proudové chrániče PF7 58 Proudové chrániče PF6 62 Proudové chrániče PHF7 64 Proudové chrániče PFDM 66 Chráničová relé PFR s transformátory Z-WFR 68 Proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL7 71 Proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL6 76 Příslušenství proudových chráničů PF7, PF6, PHF7, PFDM, PFR, PFL7 a PFL6 80 Chráničové spouště PBHT 88 Vypínací ...
Poznámky redaktora
Síť
50 120 Poznámka Poznámka 1
120 230 0,4 0,2 0,4
230 400 0,2 0,07 0,4 0,2 0,1
Uo 400 0,1 0,1
TN TT
0,8 0,3
0,04
Pokud síti dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje ochranné pospojování spojeno všemi cizími vodivými částmi rámci instalace, možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě TN.4 b). Navíc nutné mít paměti sezónní vlivy hodnotu zemního odporu. Podstatnou poznámkou taktéž je, jak dle předmětových norem pro proudové chrániče [21], tak dle [2] nutné proudové chrániče chránit před přetížením zkratem, tj. Základní požadavky jsou uvedeny ČSN 2000-4-41 ed. jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi. jsou praxi typicky stovky mA. Poznámka Pokud odpojení zajišťováno pomocí proudového chrániče, viz poznámku 411. Požadované doby odpojení pro sítě udává Tab. Požadavek její maximální velikost lze shrnout jednoduchého vztahu Ia, kde impedance poruchové smyčky, maximální dovolené dotykové napětí vybavovací proud ochranného prvku, jež zaručuje odpojení požadované době, viz Tab. Maximální doby odpojení sítích pro koncové obvody Pro automatické odpojení poruchy (např.4. Nicméně jejich použití každé nich svá specifika. Právě použití proudových chráničů pak přináší optimální řešení, neboť maximální požadované impedance jsou řádově vyšší. Pro včasné odpojení kritická hodnota impedance poruchové smyčky. Mezi patří pojistky jističe. Tyto hodnoty platí pro koncové obvody jmenovitým proudem Pro ostatní obvody zejména distribuční soustavy požadovaná doba odpojení sítích sítích TT. zkrat živé části neživou, který bez včasného odpojení znamená nepřípustně vysoké dotykové napětí původně neživé části tím ohrožení osob) lze dnešní době využít podstatě dvou skupin přístrojů. rovnici značí vybavovací proud ochranného prvku, což pro nadproudové přístroje zpravidla několikanásobek proudu jmenovitého, ale pro proudový chránič uvažuje pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu. Nicméně nutné opět zopakovat, postup vhodný pro nezbytné případy, nikoliv návrhářské pravidlo. Pro prostředí normální nebezpečné volí běžných situacích musí automatické odpojení požadovaném čase zajistit nadproudový ochranný prvek.3 poznámku 411. Impedance smyčky totiž může být značně vyšší. První skupinou jsou tzv. Tak jako síti lze některých případech snížit impedanci fázového vodiče (zvětšení průřezu). nadproudové ochranné prvky. Pro automatické odpojení lze pak výhodou použít proudového chrániče (za vybavovací proud pro rychlé odpojení volí souladu [2] pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu).6. Tab. Druhou skupinou jsou proudové chrániče, jež reagují přímo rozdílový (reziduální, poruchový) proud. Přísnější požadavky dobu odpojení síti oproti vyplývají horšího rozdělení napětí poruchové smyčce. Poznámka Odpojení může být vyžadováno jiných důvodů než ochrana před úrazem elektrickým proudem. Podstatnou skupinou ochran jsou ochrany automatickým (dříve samočinným) odpojením zdroje. rozlehlých soustavách zejména konci vedení může být problematika příliš vysoké impedance poruchové smyčky těžko řešitelným problémem. nižší očekávané dotykové napětí neživých částí) než uzemnění soustavě TT. Toto však může být problematické zejména rozsáhlejších sítích jejich konci, kde nepříznivým způsobem může impedanci poruchové smyčky ovlivnit impedance fázového vodiče. Provozní spolehlivost nadproudových prvků spolu poruchovou smyčkou dostatečně nízké impedance totiž obecně vyšší, než tomu proudových chráničů. Čili nutné posuzovat všechna ochranná opatření jako celek.4, poznámku 411. Zde často není možno dosáhnout včasného odpojení pomocí nadproudových ochranných prvků. předřadit jim nadproudový ochranný prvek! Uvedená možnost použití proudového chrániče zásadní význam zejména pro sítě TT. určitých podmínek jistě možno zvětšit průřez fázových vodičů, nicméně hodnotu impedance uzemnění lze ovlivnit jen těžko.5. Zde ale lze ovlivnit impedanci ochranného 14
. sítích primárním řešením problému vysoké impedance poruchové smyčky snížení této impedance. [2]. Ochranný vodič sítích totiž obecně zaručuje nižší impedanci příznivější rozdělení napětí (tj. Výskyt nebezpečného dotykového napětí neživých částech totiž zpravidla způsoben méně více dokonalým jednofázovým zkratem neživou část.Ochrana proudovými chrániči ohledem typ distribuční soustavy
Proudové chrániče nalézají uplatnění všech třech základních soustavách TN, IT. tuto možnost samozřejmě pamatuje ČSN 2000-4-41
