Princip proudového chrániče 3 Základní konstrukce proudových chráničů 5 Vybavovací charakteristiky proudových chráničů 7 Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik 10 Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku 12 Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy 14 Selektivita proudových chráničů – kaskádování ochran 16 Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči 17 Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí 19 Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů 21 Normativní požadavky na použití proudových chráničů 22 Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů 33 Základní provedení proudových chráničů 36 Použití proudových chráničů v typických aplikacích 38 Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů 53 Literatura 55 Katalogová část 57 Proudové chrániče PF7 58 Proudové chrániče PF6 62 Proudové chrániče PHF7 64 Proudové chrániče PFDM 66 Chráničová relé PFR s transformátory Z-WFR 68 Proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL7 71 Proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL6 76 Příslušenství proudových chráničů PF7, PF6, PHF7, PFDM, PFR, PFL7 a PFL6 80 Chráničové spouště PBHT 88 Vypínací ...
Poznámky redaktora
nadproudové ochranné prvky. Právě použití proudových chráničů pak přináší optimální řešení, neboť maximální požadované impedance jsou řádově vyšší. zkrat živé části neživou, který bez včasného odpojení znamená nepřípustně vysoké dotykové napětí původně neživé části tím ohrožení osob) lze dnešní době využít podstatě dvou skupin přístrojů. jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí vodiče vedení vůči zemi.6. [2]. předřadit jim nadproudový ochranný prvek! Uvedená možnost použití proudového chrániče zásadní význam zejména pro sítě TT. určitých podmínek jistě možno zvětšit průřez fázových vodičů, nicméně hodnotu impedance uzemnění lze ovlivnit jen těžko. rovnici značí vybavovací proud ochranného prvku, což pro nadproudové přístroje zpravidla několikanásobek proudu jmenovitého, ale pro proudový chránič uvažuje pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu. tuto možnost samozřejmě pamatuje ČSN 2000-4-41. Základní požadavky jsou uvedeny ČSN 2000-4-41 ed. jsou praxi typicky stovky mA. Toto však může být problematické zejména rozsáhlejších sítích jejich konci, kde nepříznivým způsobem může impedanci poruchové smyčky ovlivnit impedance fázového vodiče. nižší očekávané dotykové napětí neživých částí) než uzemnění soustavě TT. Podstatnou poznámkou taktéž je, jak dle předmětových norem pro proudové chrániče [21], tak dle [2] nutné proudové chrániče chránit před přetížením zkratem, tj. Zde často není možno dosáhnout včasného odpojení pomocí nadproudových ochranných prvků. sítích primárním řešením problému vysoké impedance poruchové smyčky snížení této impedance. Požadované doby odpojení pro sítě udává Tab. Výskyt nebezpečného dotykového napětí neživých částech totiž zpravidla způsoben méně více dokonalým jednofázovým zkratem neživou část. Poznámka Pokud odpojení zajišťováno pomocí proudového chrániče, viz poznámku 411.4, poznámku 411. Nicméně nutné opět zopakovat, postup vhodný pro nezbytné případy, nikoliv návrhářské pravidlo. Přísnější požadavky dobu odpojení síti oproti vyplývají horšího rozdělení napětí poruchové smyčce. Navíc nutné mít paměti sezónní vlivy hodnotu zemního odporu. Druhou skupinou jsou proudové chrániče, jež reagují přímo rozdílový (reziduální, poruchový) proud. Zde ale lze ovlivnit impedanci ochranného 14
. Nicméně jejich použití každé nich svá specifika.
Síť
50 120 Poznámka Poznámka 1
120 230 0,4 0,2 0,4
230 400 0,2 0,07 0,4 0,2 0,1
Uo 400 0,1 0,1
TN TT
0,8 0,3
0,04
Pokud síti dosaženo odpojení pomocí nadproudového ochranného přístroje ochranné pospojování spojeno všemi cizími vodivými částmi rámci instalace, možno uplatnit maximální dobu odpojení předepsanou pro sítě TN.3 poznámku 411.4. Pro prostředí normální nebezpečné volí běžných situacích musí automatické odpojení požadovaném čase zajistit nadproudový ochranný prvek.4 b). Tab. Tak jako síti lze některých případech snížit impedanci fázového vodiče (zvětšení průřezu). Impedance smyčky totiž může být značně vyšší. Tyto hodnoty platí pro koncové obvody jmenovitým proudem Pro ostatní obvody zejména distribuční soustavy požadovaná doba odpojení sítích sítích TT. Podstatnou skupinou ochran jsou ochrany automatickým (dříve samočinným) odpojením zdroje. Pro včasné odpojení kritická hodnota impedance poruchové smyčky. Poznámka Odpojení může být vyžadováno jiných důvodů než ochrana před úrazem elektrickým proudem. rozlehlých soustavách zejména konci vedení může být problematika příliš vysoké impedance poruchové smyčky těžko řešitelným problémem. Čili nutné posuzovat všechna ochranná opatření jako celek. Požadavek její maximální velikost lze shrnout jednoduchého vztahu Ia, kde impedance poruchové smyčky, maximální dovolené dotykové napětí vybavovací proud ochranného prvku, jež zaručuje odpojení požadované době, viz Tab. Maximální doby odpojení sítích pro koncové obvody Pro automatické odpojení poruchy (např. Provozní spolehlivost nadproudových prvků spolu poruchovou smyčkou dostatečně nízké impedance totiž obecně vyšší, než tomu proudových chráničů.Ochrana proudovými chrániči ohledem typ distribuční soustavy
Proudové chrániče nalézají uplatnění všech třech základních soustavách TN, IT. Ochranný vodič sítích totiž obecně zaručuje nižší impedanci příznivější rozdělení napětí (tj. První skupinou jsou tzv.5. Pro automatické odpojení lze pak výhodou použít proudového chrániče (za vybavovací proud pro rychlé odpojení volí souladu [2] pětinásobek jmenovitého reziduálního proudu). Mezi patří pojistky jističe
