Princip proudového chrániče 3 Základní konstrukce proudových chráničů 5 Vybavovací charakteristiky proudových chráničů 7 Základní typy proudových chráničů dle jejich charakteristik 10 Druhy reziduálních proudů z hlediska kombinace jejich původu a účinku 12 Ochrana proudovými chrániči s ohledem na typ distribuční soustavy 14 Selektivita proudových chráničů – kaskádování ochran 16 Provozní spolehlivost instalací s proudovými chrániči 17 Koordinace proudových chráničů a svodičů přepětí 19 Zapojení proudových chráničů v aplikacích s neúplným počtem vodičů 21 Normativní požadavky na použití proudových chráničů 22 Pravidelné kontroly a revize proudových chráničů 33 Základní provedení proudových chráničů 36 Použití proudových chráničů v typických aplikacích 38 Mýty a polopravdy týkající se proudových chráničů 53 Literatura 55 Katalogová část 57 Proudové chrániče PF7 58 Proudové chrániče PF6 62 Proudové chrániče PHF7 64 Proudové chrániče PFDM 66 Chráničová relé PFR s transformátory Z-WFR 68 Proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL7 71 Proudové chrániče s nadproudovou ochranou PFL6 76 Příslušenství proudových chráničů PF7, PF6, PHF7, PFDM, PFR, PFL7 a PFL6 80 Chráničové spouště PBHT 88 Vypínací ...
Poznámky redaktora
jako doplňková ochrana osob. Ten ale schopen proudový chránič obvykle zaregistrovat dříve, než dojde finální skokové změně, tj. Současně není instalován proudový chránič jako doplňková ochrana osob (30 mA).Druhy reziduálních proudů hlediska kombinace jejich původu účinku
V této části blíže podíváme možné původce všech typů proudů, které proudové chrániče registrují jako proudy reziduální. Stárnutí izolace přirozený jev, který ale způsobuje často značné škody. průrazu. uvedeném druhém typu jsme podstatě mlčky přešli typ třetí (samozřejmě pohledu reakce chrániče, nikoliv fyzikální podstaty, která stejná). Chránič schopen odhalit problém dříve, než dojde skutečnému definitivnímu průrazu. Proudový chránič totiž zpravidla vybaví případě, kdy dojde zmíněné poruše bez přítomnosti osoby. této situaci samozřejmě při vzniku poruchy neuzavře poruchová smyčka nadproudový ochranný prvek nevybaví, neživá část chová jako živá. Nicméně pokud tento předpoklad splněn není, poskytuje proudový chránič opět optimální řešení. Příslušné normy [2,. Jak klesá izolační odpor dochází nárůstu unikajícího proudu. jsou opět obecně neregistrovatelné nadproudovými ochrannými prvky.. těchto případech optimálním řešením použití proudového chrániče. tím tedy skutečně myšlen fakt, kdy proud protéká nulovým vodičem, který ale není vztažen danému obvodu proudovým chráničem. Jedná ochranu před nepřímým dotykem (či před dotykem neživých částí) nebo dle edice normy ČSN 2000-4-41 [2] ochranu při poruše. hlediska výběru vhodného typu situace opět identická jako pro ochranu proti nebezpečnému dotyku živých částí.. Nemělo využívat apriori, neboť ochranný systém nutno chápat jako komplexní opatření. Zde uplatňují unikátní vlastnosti proudových chráničů, které jsou jako jediné prvky schopny vzniklý problém včas odhalit. Prvním typem reziduálních proudů jsou ty, jež vznikají při dotyku člověka (nebo zvířete, které [2] též pamatuje) živou částí. Tato hodnota vyplývá výkonu, který potřebný pro zapálení snadno hořlavých látek. Riziko pro osoby tomto případě samozřejmě nižší, protože případný úraz vyžaduje, aby došlo poruše, která přivede nebezpečné napětí neživou část současně této neživé části dotkne osoba dříve, než dojde zapůsobení příslušných ochran. Použití 300 chrániče jako ochrana proti vzniku požáru pro určité typy budov instalací předepisují normy (zejména část souboru ČSN 2000), nicméně doporučeným vhodným řešením pro všechny další instalace, viz dále. Jedná tedy případy, kdy porucha zhoršení provozního stavu zapříčiní unikající proud. znamená, impedance smyčky výrazným způsobem omezuje zkratový proud. Toto velmi důležitá skupina, nicméně běžných instalacích většinou zcela nesprávně nebere zřetel. Jelikož takto vzniklý zkratový proud bude při obvyklé hodnotě impedance poruchové smyčky mnoho řádů vyšší, než vybavovací proud chrániče, dojde jeho velmi rychlému vypnutí. těchto případech optimálním řešením opět proudový chránič, obvykle citlivostí 300 mA. Nicméně jeho velikost není dostatečná pro vybavení nadproudových ochranných prvků. Jelikož kritickým parametrem doba odpojení, nelze pro tyto účely použít chrániče selektivní. Tuto možnost připouští ČSN 200-4-41 [2]. Motor následně odpojen dříve stačí provést jeho údržbu, zpravidla vysušení impregnaci vinutí. Jedná všechny proudy, které obvodu proudovým chráničem odtečou jinou cestou, než pracovními vodiči procházejícími tímto chráničem. Pokud před takovýto motor nebo obdobné zařízení předřazen proudový chránič vhodnou citlivostí, lze těmto nepříjemnostem účinně předcházet. Proudový chránič potom funguje stejně jako předchozím případě. Tento omezený zkratový proud však představuje několikanásobek (velice často řádově) jmenovitého reziduálního proudu chrániče. případě, impedance poruchové smyčky dostatečně malá, měl zapůsobit nadproudový ochranný prvek. Například případě motorů obvykle vyústí jeho spálení. Problémem je, takovýto poruchový proud schopen inicializovat požár. Výhodou skutečnost, jako ochrana osob funguje případě, kdy ochranný vodič zcela přerušen.
12
. Naopak lze doporučit použití chrániče typu jehož vypínací časy splňují stejné podmínky jako vypínací časy obecných nezpožděných typů, ale navíc lépe odolávají nežádoucím jevům jako jsou rázové proudy. výhodou využívá selektivního typu který velmi odolný proti nežádoucím vybavením navíc umožňuje kaskádování dalšími chrániči instalaci použitými např. Proces zhoršování izolačního stavu totiž není skokový, ale pozvolný.). Nicméně jsou opět velmi nebezpečné, nejen pohledu možného vzniku požáru. Tím zajištěna mnohem vyšší provozní spolehlivost dané instalace, což spolu bezpečností základní požadavek kladený. konci rozvodných soustav atd. Proudové chrániče nalézají uplatnění situacích, kdy nějakých důvodů nevyhovuje impedance poruchové smyčky požadavkům automatické odpojení daném čase pomocí pojistek nebo jističů. Proudový chránič musí obvod odpojit dříve, než dojde úrazu nebo usmrcení vlivem procházejícího proudu. Zvýšená hodnota impedance poruchové smyčky znamená, případný poruchový (zkratový) proud nedosahuje takových hodnot, aby nadproudový ochranný prvek vybavil dostatečně krátkém čase. ohledem požadavek odpojení 0,4 dle [2] dokonce pro distribuční soustavy jsou vypínací doby proudových chráničů více než dostatečně krátké, viz Tab. Druhý typ reziduálních proudů opět souvisí ochranou osob. pro zemědělské budovy 500 mA, ale postupně dochází spíše sjednocování hodnotě 300 mA). napájecí soustavě 230/400 kritickou hodnotu obvykle považován proud 300 (ve starších normách např.] pro tento účel předepisují proudový chránič jmenovitým reziduálním proudem včetně. toho zřejmé, nadproudový ochranný prvek, jako pojistka nebo jistič, není schopen tuto událost reagovat. Při těchto kontaktech dochází průchodu tělového proudu hodnotách řádově desítek stovek mA. Jak bude uvedeno dále, právě tato situace bývá častou příčinou chybné funkce, kterou lze navíc jen těžko nalézt. Nicméně nutné zdůraznit, tomuto řešení nutno přistupovat odůvodněných případech, kdy jiné není možné (např. Další skupinou reziduálních proudů hlediska jejich účinků jsou unikající proudy, jež jsou schopny způsobit požár. Velkým problémem často bývají plazivé proudy
