V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Z´akladn´ı syst´em INMARSAT pouˇz´ıv´a druˇzice geostacion´arn´ıch drah´ach skl´ad´a
se n´asleduj´ıc´ıch ˇc´ast´ı. ˇReˇsen´ım tedy byly syst´emy nˇekolika
des´ıtkami druˇzic n´ızk´ych drah´ach (LEO).1 INMARSAT
Je druˇzicov´y komunikaˇcn´ı syst´em, kter´y byl nasazen provozu jiˇz roce 1982. Jejich realizace byla
pl´anov´ana prakticky souˇcasnˇe pozemn´ımi syst´emy generace Evropˇe GSM).
10.
Oba syst´emy byly uvedeny provozu t´emˇeˇr souˇcasnˇe, ale nˇekolikalet´ym zpoˇzdˇen´ım oproti
p˚uvodn´ımu pl´anu.118 Modern´ı bezdr´atov´a komunikace
10. Jeho hlavn´ım ´ukolem bylo spojen´ı zaoce´ansk´ymi plavidly (jak n´azvu
zˇrejm´e), vˇcetnˇe pomoci pˇri z´achranˇe. syst´em IRIDIUM poˇc´ıtal p˚ul mili´onem plat´ıc´ıch z´akazn´ık˚u jednom
roce ˇcinnosti skuteˇcnost vˇsak byla desetkr´at menˇs´ı). Satelitn´ı spoje pevn´ych sluˇzeb tehdy jeˇstˇe staˇcily pro p´ateˇrn´ı spoje mezi
kontinenty. Nicm´enˇe nejvˇetˇs´ı syst´em druˇzicovou konstelac´ı
LEO TELEDESIC (p˚uvodnˇe 840 nakonec 288 druˇzic), kter´em uvaˇzovalo pro celosvˇetov´e
rychl´e datov´e pˇripojen´ı (Internet the Sky), byl pˇredevˇs´ım d´ıky komerˇcn´ımu ne´uspˇechu tˇechto
projekt˚u zastaven. Energetick´a bilance asi pˇr´ıznivˇejˇs´ı
a zpoˇzdˇen´ı sign´alu srovnateln´e pozemn´ımi spoji.3 Poybliv´e sluˇzby
Satelitn´ı komunikace pro mobiln´ı sluˇzby prodˇelaly posledn´ıch deseti letech pomˇernˇe dramatick´y
v´yvoj, hlasov´e sluˇzby nevyj´ımaje. Pozice jednotliv´ych druˇzic jsou
n´asleduj´ıc´ı: atlantsk´a z´ona dvˇe druˇzice AOR-E AOR-W, indick´a z´ona IOR paci-
fick´a z´ona POR, obr. p˚uvodn´ıho
rozsahu sluˇzeb zamˇeˇren´eho n´amoˇrn´ı oblast (komunikace lod´ı pevninou, pomoc pˇri ohroˇzen´ı
lodi, ˇr´ızen´ı n´amoˇrn´ı dopravy) pole p˚usobnosti velmi rozˇs´ıˇrilo pokr´yv´a nyn´ı pozemn´ı
a leteckou komunikaci. Protoˇze koncepce obou syst´em˚u jsou
v z´asadˇe odliˇsn´e, liˇs´ı tyto d´ılˇc´ı probl´emy. Pˇripom´ın´ame tento stav, protoˇze pr´avˇe t´eto situace rodily nov´e syst´emy pro
glob´aln´ı druˇzicov´e mobiln´ı sluˇzby, pˇredevˇs´ım IRIDIUM GLOBALSTAR. ˇradˇe ekonomick´ych peripeti´ı vˇsak
oba syst´emy pˇreˇzily jsou vyuˇz´ıv´any dodnes. Jedin´ym glob´aln´ım satelitn´ım syst´emem pro mobiln´ı
sluˇzby byl t´e dobˇe INMARSAT geostacion´arn´ımi druˇzicemi generace pracuj´ıc´ı analo-
gov´ymi sign´aly. P˚uvodn´ı analogov´e syst´emy jsou roku 1992 doplnˇeny syst´emy di-
git´aln´ımi.
• Kosmick´y segment sest´av´a geostacion´arn´ıch druˇzic nesouc´ıch transpond´ery
v kmitoˇctov´ych p´asmech (1,5/1,6 GHz 4/6 GHz). 10.
Na druh´e stranˇe technick´y pokrok zaloˇzen´y sofistikovan´em zpracov´an´ı digit´aln´ıch sign´al˚u
na palubˇe druˇzice, pouˇzit´ı techniky adaptivn´ıch ant´enn´ıch svazk˚u, vˇcetnˇe pˇridˇelov´an´ı ˇs´ıˇre p´asma
podle poˇzadavku, umoˇzˇnuje realizaci satelitn´ıho syst´emu geosynchronn´ımi druˇzicemi, jak uka-
zuje nejmladˇs´ı syst´em THURAYA tak´e INMARSAT posledn´ı generac´ı geostacion´arn´ıch
druˇzic.2. Probl´emem
vˇsak bylo tak´e zpoˇzdˇen´ı sign´alu (250 jeden skok). Zaˇcaly fungovat pozemn´ı mobiln´ı telefony generace
(NMT) analogov´ymi sign´aly vˇseobecn´eho povˇedom´ı zaˇcaly dost´avat pojmy jako Internet
a World Wide Web. Z´akladn´ı uˇzivatelsk´y termin´al mˇel ant´enu pr˚umˇerem
apertury coˇz vˇetˇs´ı lodi nevadilo.
Tehdejˇs´ı satelitn´ı technologie bent-pipe transpond´ery vˇsak nedovolily realizovat takov´y syst´em
s druˇzicemi geostacion´arn´ıch drah´ach, pˇredevˇs´ım hlediska energetick´e bilance. Mezit´ım nastal ohromn´y rozmach pozemn´ıch buˇnkov´ych syst´em˚u generace
a t´ım doˇslo bezkonkurenˇcn´ımu zlevnˇen´ı jak technologie, tak provozu tˇechto s´ıt´ı.
. Zaˇcali jsme pouˇz´ıvat elektronickou poˇstu, kdyˇz jeˇstˇe permanentn´ım
pˇripojen´ım s´ıti. Konsorcia obou v´yˇse uveden´ych
konkurenˇcn´ıch syst´em˚u vydala touto cestou postupnˇe vyˇreˇsila ˇradu souvisej´ıc´ıch probl´em˚u,
kter´e technick´e str´ance znamenaj´ı nesporn´y pokrok. Z´akladn´ım
poˇzadavkem proto bylo, aby ´uˇcastnick´y termin´al satelitn´ıch syst´em˚u byl mal´y
”
hand-held“.3. Cena toto ˇreˇsen´ı ovˇsem spoˇc´ıv´a vy-
budov´an´ı velmi sloˇzit´eho n´akladn´eho kosmick´eho segmentu. N´akladn´e
satelitn´ı syst´emy, kter´e rovnˇeˇz kalkulovaly ˇc´ast´ı tohoto trhu, pˇriˇsly pozdˇe zaˇcaly m´ıt exis-
tenˇcn´ı pot´ıˇze (napˇr. Pro lepˇs´ı pochopen´ı tohoto v´yvoje pˇripomeˇnme situaci na
zaˇc´atku devades´at´ych let minul´eho stolet´ı
