V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 10 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Kmitoˇcty do
hranice 300 GHz oznaˇcujeme jako r´adiov´e kmitoˇcty, nad touto hranic´ı mluv´ıme optick´ych
kmitoˇctech. l. vˇetˇs´ım poˇctu experiment˚u sestavil
tzv.
1. Pod pojmem bezdr´atov´a komunikace lze pˇredstavit komunikaci d´alku pouˇzit´ı
takov´ych technick´ych prostˇredk˚u, kter´e nevyˇzaduj´ı vz´ajemn´e spojen´ı obou uˇzivatel˚u metalick´ym,
optick´ym, nebo jin´ym kabelem. Cestu po-
hybliv´emu elektrick´emu n´aboji, tedy elektrick´emu proudu, otevˇrel sv´ymi objevy Alessandro
Volta (1745 1827). Slovo magnetismus poch´az´ı n´azvu asijsk´eho mˇesta Magnesia, jehoˇz
okol´ı nach´azela ˇzelezn´a ruda magnetovec. tˇemito mnoha dalˇs´ımy jevy nutn´e poˇc´ıtat pˇri
realizaci bezdr´atov´eho spoje.
Elektromagnetick´e vlnˇen´ı m´a rozd´ıln´e vlastnosti mˇen´ıc´ım kmitoˇctem.Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 9
1 Historie bezdr´atov´e komunikace
V ´uvodn´ı kapitole spoleˇcnˇe projdeme cestou objev˚u, n´apad˚u omyl˚u, kter´e umoˇznily v´yvoj
prostˇredk˚u pro bezdr´atovou komunikaci aˇz jejich souˇcasn´e podoby.1.
Komunikace obecnˇe charakterizov´ana v´ymˇenou informac´ı mezi dvˇema (nebo v´ıce)
uˇzivateli.) zjistil, ˇze mal´a tˇelesa jsou pˇritahov´ana jantarem
po jeho pˇredchoz´ım tˇren´ı. Zp˚usoby ˇs´ıˇren´ı r´adiov´ych optick´ych vln bl´ıˇze popisuj´ı kapitoly 9.1. Dˇr´ıve, neˇz vyd´ame na
proch´azku histori´ı, definujme c´ıl, kter´emu chceme doj´ıt. S´ıla p˚usob´ı odpudivˇe pro stejnˇe zelektrizovan´e kuliˇcky, pˇritaˇzlivˇe pro opaˇcnˇe z-
elektrizovan´e kuliˇcky. popsali Seneca Lucretius Carus schopnost ˇzelezn´e rudy pˇritahovat
dalˇs´ı ˇc´asteˇcky t´eto rudy. Ten uk´azal, ˇze styˇcn´e ploˇse dvou r˚uzn´ych kov˚u vznik´a kontaktn´ı po-
tenci´al, kter´y charakteristick´y pro danou dvojici kov˚u. obr.
Prvn´ı pokusy elektˇrinou byly omezeny v´yhradnˇe zkoum´an´ı statick´eho n´aboje, genero-
van´eho mnohdy d˚umysln´ymi zaˇr´ızen´ımi, zaloˇzen´ymi tˇren´ı r˚uzn´ych materi´al˚u. Pro mˇeˇren´ı elektrick´e s´ıly
Coulomb sestrojil torzn´ı v´ahu, viz. Pro pˇrenos informace vyuˇz´ıv´a elektromagnetick´e vlnˇen´ı, kter´e
se ˇs´ıˇr´ı voln´ym prostorem. Pr´avˇe ˇs´ıˇren´ı voln´ym prostorem sebou nese zv´yˇsenou n´achylnost
pˇren´aˇsen´eho sign´alu v˚uˇci ruˇsen´ı, odposlech˚um, ´unik˚um, atd. ˇC´ım d´ale
jsou kovy ˇradˇe sebe, t´ım vˇetˇs´ı napˇet´ı mezi nimi vznik´a. stolet´ı Volta
sestavil nov´y zdroj elektˇriny: zinkov´e mˇedˇen´e kotouˇcky, stˇr´ıdavˇe seˇrazen´e, oddˇelil plst´ı nebo
.1)
kde velikost p˚usob´ıc´ı elektrick´e s´ıly, perimitivita vakua, relativn´ı permiti-
vita prostˇred´ı, |Q1|, |Q2| jsou velikosti vz´ajemnˇe p˚usob´ıc´ıch elektrick´ych n´aboj˚u jejich
vzd´alenost. m˚uˇzeme datovat pvn´ı experimenty elekˇrinou ˇreck´y filosof, matematik
a fyzik Th´al´es Mil´etu (624 545 pˇr. Jej´ı velikost vˇsak obou pˇr´ıpadech stejn´a. Voltovu ˇradu: Zn, Pb, Sn, Fe, Cu, Au, Ag, Pt, Kaˇzd´y ˇclen t´eto ˇrady pˇri styku
s kovy prav´e stranˇe nab´ıj´ı kladnˇe, pˇri styku kovy lev´e stranˇe ˇrady z´apornˇe. Tyto experimenty vˇsak daly
elektˇrinˇe jm´eno poch´az´ı slova jantar (ˇrecky elektron ελεκτρν)
V stolet´ı pˇr.
1. t´e dobˇe byl tento jev pˇrisuzov´an magick´ym vlastnostem jantaru, aˇz
o mnoho let pozdˇeji byl d´an souvislosti statickou elektˇrinou. Zjistil, ˇze velikost elektick´e s´ıly,
odpuzuj´ıc´ı dvˇe mal´e stejnˇe zelektrizovan´e kuliˇcky, nepˇr´ımo ´umˇern´a druh´e mocninˇe vzd´alenosti
mezi stˇredy kuliˇcek. Sladkou odmˇenou zv´yˇsenou n´aroˇcnost tohoto druhu komunikace
je vˇsak mobilita uˇzivatele. Tuto z´avislost m˚uˇzeme popsat Coulombov´ym z´akonem tvaru
Fe =
1
4πε0εr
|Q1| |Q2|
r2
, (1.1 Statick´a elektˇrina stejnosmˇern´y proud
Francouzsk´emu vˇedci Charlesi Augustinu Coulombovi (1736 1806) letech 1785
– 1789 podaˇrilo kvantifikovat s´ıly vyvolan´e elektrick´ymi n´aboji. rostouc´ı vzd´alenost´ı vys´ılaˇce
tak´e kles´a intenzita sign´alu m´ıstˇe pˇr´ıjmu. pˇrelomu 18. 1.1 Z´aklady elektromagnetismu
Jiˇz stolet´ı pˇr. 19
