Modelování vícekanálového optického bezkabelového spoje

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá problematikou vícekanálových bezkabelových spojů s vyšším dosahem určeným pro komunikaci ve volném atmosférickém prostředí. Je proveden rozbor šíření optického svazku atmosférickým prostředím a popsány různé vlivy, které působí na kvalitu přenášeného signálu. V práci je provedena simulace duálního optického spoje, kterou jsou zjištěny energetické bilance optických zdrojů pracujících na vlnových délkách v atmosférických oknech v oblasti 850 a 1550nm. Je také zkoumáno rozložení optické intenzity vevysílací části. Na závěr práce jsou proveden měření, která ověřují správnost simulací a také použitých komponent bezdrátového spoje.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Michal Pavlů

Strana 66 z 72

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro zvýšení počtu modů bylo ale měřeno optickém vlákně POF. Sledovaným parametrem bylo sledování rozložení optické intenzity různých místech zapojení. Následně jsou pomoci simulačního prostředí Optiwave vypočítány úbytky jednotlivých místech vysílací soustavy. Docházelo zde poměrně náhodným rychlým změnám výsledného rozložení. . popsání tohoto jevu však bylo nutné hloubější nastudování problematiky polarizace fyzikální podstaty, která největší pravděpodobností tento stav způsobuje.ZÁVĚR Diplomová práce zabývá širší problematikou týkající vícekanálových bezdrátových optických spojů pro kratší vzdálenosti.66 9. této práci dokázáno, vysílání obou optických signálů dvou různých zdrojů může probíhat jednou cestou. Při měření POF optickém vlákně byla zjištěna jistá nehomogenita rozložení optické intenzity na jeho výstupu. Použité komponenty jsou podrobeny rozboru pro ověření správnosti tomto zapojení. přijímací straně následně možná detekce obou signálů pouze jednou fotodiodou. Dosavadní práce zabývali vysíláním přijímáním optického signálu atmosférických oknech 850 a 1550nm odděleně. rozdíl simulací bylo možné změřit rozložení optické intenzity, tedy zobrazení modů, výstupu optického vlákna. Při takovémto přenosu vyzařovaný optický signál vystaven vlivům působení atmosféry, a jak stacionárními, tak statistickými. Proto vyzkoušení tohoto přístupu byly simulovány energetické bilance obou větví tvořících duální spoj. Závěrečným experimentálním měřením byla ověřena správnost postupu při řešení této problematiky a také správnost použitého simulačního programu Optiwave. Nicméně docházelo k limitování simulačním programem, který nebyl schopen dopočítat rozložení optické intenzity optickém vlákně