Modelování vícekanálového optického bezkabelového spoje

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá problematikou vícekanálových bezkabelových spojů s vyšším dosahem určeným pro komunikaci ve volném atmosférickém prostředí. Je proveden rozbor šíření optického svazku atmosférickým prostředím a popsány různé vlivy, které působí na kvalitu přenášeného signálu. V práci je provedena simulace duálního optického spoje, kterou jsou zjištěny energetické bilance optických zdrojů pracujících na vlnových délkách v atmosférických oknech v oblasti 850 a 1550nm. Je také zkoumáno rozložení optické intenzity vevysílací části. Na závěr práce jsou proveden měření, která ověřují správnost simulací a také použitých komponent bezdrátového spoje.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Michal Pavlů

Strana 34 z 72

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. důvodu mechanického ovlivnění vlákna při konektorování dochází také vzniku lineárního dvojlomu. . 5.1. Světelná vlna vláknech šíří podél osově umístěného jádra malým průměrem (typicky µm). Silný lineární dvojlom způsobuje vzájemnou nezávislost vedených ortogonálních vidů.2. Obr.5.5: Šíření signálu gradientním vláknem [16].6: Šíření paprsků jednomodovém vláknu [16]. V reálném vlákně ale zachování stavu polarizace problematické. Obr.6. Speciálním případem vláken jsou vlákna PM. usnadňuje přenos intenzitně modulovaných optických signálů. Zachování polarizace zajištěno pouze pro speciální případ, kdy polarizace vedené vlny rovnoběžná rychlou nebo pomalou optickou osou vlákna. Fázový posuv ortogonálních složek vlny vstupu vlákna ale vlivem anizotropie pozměněn polarizace není pro obecný případ zachována. Lineární dvojlom vláknech vytvořen eliptickou profilací jádra nebo vyvoláním silné anizotropie prostřednictvím zavedeného mechanického napětí. Vzhledem jednomodovému režimu lze snadno přenášet fázově modulované signály, jichž využívá interferometrických vláknových senzorech. Principiálně dále možné zachovávat polarizaci vedené optické vlny, což velmi významné případě polarimetrických senzorů. Jednomodová optická vlákna (SM) V současnosti jsou široce využívána optická vlákna, viz obr. Jednomodový charakter šíření potlačuje vliv vnějších mechanických vlivů přenos, protože nedochází mezimodovým vazbám. Ten způsobuje fázový posuv ortogonálních složek vedené vlny vlna mění svoji polarizaci obecně eliptickou. 5. Tyto skutečnosti vedou vzniku vlastního lineárního dvojlomu vlákna. PM vlákna proto nejsou vhodné pro přenos vln libovolně orientovanou rovinou polarizace. 5. Změnám stavu polarizace vedené vlny nelze vláken snadno zabránit. 3. Jsou charakterizována silným vlastním lineárním dvojlomem. vzniku přídavného lineárního dvojlomu vlákně dochází při působení vnějších mechanických (ohyb, tlak) teplotních vlivů. Při vedení vlny tak potlačena mezimodová vazba polarizační složky neovlivňují šíří nezávisle. Je nutno zmínit vliv optovláknových konektorů polarizační změny přenášeného signálu.34 Gradientní (GI) postupnou změnou indexu lomu umožňují šíření více modům, avšak toto rozložení indexu lomu umožňuje rychlejší šíření modům neležícím ose vůči modům ose vlákna, proto těchto vláken dochází značné redukci disperze při zachování NA, viz obr. Negativně projevují odchylky od ideálního kruhového průřezu jádra vlákna také přítomnost latentního mechanického napětí vzniklého při výrobě vlákna