Modelování vícekanálového optického bezkabelového spoje

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá problematikou vícekanálových bezkabelových spojů s vyšším dosahem určeným pro komunikaci ve volném atmosférickém prostředí. Je proveden rozbor šíření optického svazku atmosférickým prostředím a popsány různé vlivy, které působí na kvalitu přenášeného signálu. V práci je provedena simulace duálního optického spoje, kterou jsou zjištěny energetické bilance optických zdrojů pracujících na vlnových délkách v atmosférických oknech v oblasti 850 a 1550nm. Je také zkoumáno rozložení optické intenzity vevysílací části. Na závěr práce jsou proveden měření, která ověřují správnost simulací a také použitých komponent bezdrátového spoje.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Michal Pavlů

Strana 32 z 72

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
aperturní (příjmový) úhel vlákna. Předně musí být splněna nerovnost: Nejmenší úhel dopadu rozhraní jádro/plášť, při kterém dochází k totálnímu odrazu, označme αmax.6) kde poloměr jádra je vlnová délka vakuu. 2 1 maxmax cossin n n =′= (5. Tuto podmínku nutno doplnit ještě podmínkou fázové koincidence vlnoploch záření tvořených axiálními posunutými paprsky. Pro je: . Tato fázová podmínka vede vyjádření tzv. 5. kde jsou mnohomodová vlákna skokovou změnou indexu lomu, mnohomodová vlákna s postupnou změnou indexu lomu jednomodová vlákna.5) kde n1− rozdíl indexech lomu jádra pláště, přičemž Φmax tzv.1: Tabulka typických hodnot jednotlivých typů optických vláken.2) kde index lomu jádra, index lomu pláště, úhel dopadu světla rozhraní jádro/plášť, úhel lomu světla plášti.4) ( )2 1 2 1 2 2 2 12 1 2 2 2 1 max 2 2 1 max 21cos1sin ∆≈−≈−=′−= nnn n n n n n n θθ (5. Počet modů, které vlnovodem mohou šířit úměrný čtverci normovaného kmitočtu označovaného též jako charakteristický parametr vlákna: ( )NA a V 0 2 λ π= (5. Podmínka nepřekročení kritického úhlu při šíření záření optickým vláknovým vlnovodem není jedinou podmínkou pro vedení světla vláknech. Typy optických vláken Podle geometrických relací jádra pláště vlákna dělí jednomodová, mnohomodová gradientní a stepindexová plastová vlákna. Veličina sin Φmax definuje jako numerická apertura (NA) optického vlákna mírou schopnosti vlákna přijmout optický výkon. Určuje tak jednoznačně tzv. vidů) vláknem.3) max 2 max cos1sin ′−=′ (5.1. Pak sin nastává totální odraz. Disperzní rovnice určuje tvary elektrických magnetických polí těchto vln jejich fázové grupové rychlosti. Typ vlákna SM NA 0,3 0,3 0,055 Tab. znalosti způsobu šíření jednotlivých modů vlnovodem lze odvodit chování vlnovodu při přenosu signálů, zejména šířku přenosového pásma vlnovodu. 5. Pro různé typy vláken viz Tab.1. disperzní rovnice vlnovodu, jejíž řešení vymezuje konečný počet vln, které mohou pro dané geometrické uspořádání daný kmitočet studovanou vlnovodnou strukturou samostatně šířit. modovou strukturu vlnovodu. 5.32 A podobně pro rozhraní jádro/plášť platí: 1 2 sin sin n n = β α , (5. Podle průběhu indexu lomu jádra pláště podle průměru jádra dochází různým způsobům šíření optického signálu (vznik tzv. Podmínkou efektivního šíření světla vláknu vznik totálního odrazu rozhraní jádro/pláš_