|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Dobře známý dielektrický vlnovod se zemní deskou dosahuje v oblasti milimetrových vlnzajímavých výsledků. Oproti běžným typům vedení a vlnovodů se vyznačuje především svýmnízkým průchozím útlumem pro kmitočty blížící se 100 GHz. Tato práce se detailně zabývájeho vlastnostmi a především typem úpravy vysokopermitivitního substrátu pro dosaženíimplementace vlnovodu do dielektrické desky (SIIG). Práce dále obsahuje i návrhy pro různézpůsoby přechodu z běžně používaných vedení a vlnovodů. Za pomoci simulace, využívajícímetodu konečných prvků, je dosaženo hodnoty útlumu pod hranici 2 dB, která odpovídá délcevlnovodu 2 cm a obsahuje mimo samotného vlnovodu i dvojici přechodů. V neposlední řaděje v této práci navržen také způsob výroby a uplatnění SIIG vlnovodu v praxi.
Výroba oproti ostatním představeným typům
antén obejde bez dalších nutných technologických postupů jako například lepení další
dielektrické vrstvy, nebo vytváření drážek zemní desky. Právě tímto offsetem lze anténu impedančně
přizpůsobit daném kmitočtu. Princip vybuzení elementů je
totiž podobný: postupná vlna, šířící vlnovodem, narazí skupinu překážek hranách
vyleptaných pásků dojde vyzáření energie prostoru.2: Jednoduché anténní elementy SIIG vedení. každé skupině pěti pásků působí nad sebou umístěná
trojice jako zmíněná překážka pro postupnou vlnu zbylá dvojice poté jako antireflekční
zábrana pro minimalizování zpětné odražené vlny.
Obr. Konkrétně takovéto anténní sítě zisk hlavním vyzařovacím
svazku dBi. Tím konečném důsledku
nijak neprodraží její výroba oproti výrobě samotného SIIG vlnovodu.
Jak obr. 7.
.
Anténa tedy vystačí materiály, které jsou potřebné pro vytvoření samotného SIIG jeho
přechodu obecně známějších vlnovodů.
Takto navrženou anténu lze samozřejmě jednoduše vyrobit litografickou metodou
například spolu vytvářením výše zmíněných mikropáskových koplanárních přechodů.41
skupiny, jako například štěrbinové nebo mikropáskové antény. Tento problém částečně
řeší rozmístění jednotlivých elementů. takto navržené antény
je však velkým problémem zpětně odražená vlna skupin pásků. 7. zvětšeném pohledu obr.2 zřejmé, tak pro vytvoření výsledné antény vhodné elenemty seskupit do
řady. 7. Rozestupy mezi dílčími skupinami ovšem musí být konstantní. Zajímavých výsledků dosahuje oblasti využitelné šířky pásma, protože
precizně vyrobená přizpůsobená anténa šířku pásma řádu několika desítek procent [6]. Takováto anténa (respektive síť antén) poté dosahuje
výborných výsledků.2 lze
ještě povšimnout mírného offsetu mezi pásky
