Modelování mikrovlnných struktur na bázi SIIG

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Dobře známý dielektrický vlnovod se zemní deskou dosahuje v oblasti milimetrových vlnzajímavých výsledků. Oproti běžným typům vedení a vlnovodů se vyznačuje především svýmnízkým průchozím útlumem pro kmitočty blížící se 100 GHz. Tato práce se detailně zabývájeho vlastnostmi a především typem úpravy vysokopermitivitního substrátu pro dosaženíimplementace vlnovodu do dielektrické desky (SIIG). Práce dále obsahuje i návrhy pro různézpůsoby přechodu z běžně používaných vedení a vlnovodů. Za pomoci simulace, využívajícímetodu konečných prvků, je dosaženo hodnoty útlumu pod hranici 2 dB, která odpovídá délcevlnovodu 2 cm a obsahuje mimo samotného vlnovodu i dvojici přechodů. V neposlední řaděje v této práci navržen také způsob výroby a uplatnění SIIG vlnovodu v praxi.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Teplý

Strana 20 z 45

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. Zádržné pásmo EBG struktury děr tedy analyzovanou část frekvenčního spektra neovlivní. Velké nároky jsou kladeny odstranění všech zbytků materiálu dielektrika z vytvořených děr. Pokud dojde vzniku zádržného pásma, lze periodickou strukturu nazvat EBG strukturou (Electromagnetic Band Gap), češtině také známá pod pojmem Struktura zádržným elektromagnetickým (EM) pásmem.15b, ovšem by samozřejmě neplatila navržená rovnice (2. 2.7 Periodická struktura EBG Síť děr dielektriku SIIG vlnovodu tvoří periodickou strukturu. 2. Samozřejmostí zde výskyt interakce mezi vlnami dopadajícími odraženými. Díry čtvercového trojuhelníkového charakteru lze dosáhnout tomto rozměru jen velmi obtížně.5) kde značí výše použitý parametr děr. Navíc zde kladen velký důraz přesnost děr. Použití kruhových děr zde důvodu reálného použití praxi. třeba tedy ověřit, jestli analyzované oblasti spektra vlivem uspořádání děr zádržné pásmo nevytvoří. Protože díry mají jen 0,5 průměr, tak jeví jako technologicky náročné vrtání řezání samotných takhle malých objektů. Pokud dopadne vlna takovouto periodickou strukturu, dojde mnohonásobným interakcím mezi dopadající vlnou periodickým prostředím. Vytvoření samotné struktury děr lze dosáhnout několika technikami, jako například leptáním, mikrofrézováním, nebo řezáním pomocí laseru.4). Tím dosáhlo taktéž snížení okolní permitivity prostředí, jak uvedeno obr. Důsledkem těchto jevů silná disperze vznik propustných zádržných pásem kmitočtovém spektru. Takovou strukturu lze v elektrotechnice definovat jako prostředí, jehož elektrické vlastnosti (permitivita, permeabilita, vodivost) prostoru mění. Při dosazení parametru děr lze tedy dojít výsledku 239,83 GHz. Popsané jevy uplatňují, je-li perioda struktury srovnatelná půlvlnovou délkou. Tyto nečistoty mohou zapříčinit rozptyl vln tím nežádoucího vyzařování do okolí.20 Navržená struktura děr nemusí být pouze kruhového charakteru, díry lze vytvářet z různých dalších tvarů, jako například čtvercový nebo trojůhelníkový. Periodicita děr tomto případě ovšem zásadní. Díry jsou také umístěny trojúhelníkové sítě, tedy spojením tří nejbližších středů děr získá rovnostranný trojúhelník. Pomocí známých Bragových podmínek lze tohoto případu upravit vztah pro vlnovou délku zádržného pásma [5]: 89 (2. Takováto struktura díky svým vlastnostem nachází uplatnění například také oblasti zlepšení parametrů zesilovačů, výrazného zvýšení zisku planárních antén, dosažení vysoce směrové adaptivní anténní soustavy, nebo oblasti realizace vysoce kvalitních filtrů [10]. Z definice zřejmé, vznik zádržné oblasti značně zhoršil přenos vlnovodu. přihlédnutím dostupnou technologii stejně rohy objektů byly zaobleny, takže použití čistě kruhových děr bude pro výrobu značné zjednodušení. Takovéto rozmístění zajistí větší snížení permitivity okolí vlnovodu než mohlo nabídnout rozmístění čtverce