Modelování mikrovlnných struktur na bázi SIIG

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Dobře známý dielektrický vlnovod se zemní deskou dosahuje v oblasti milimetrových vlnzajímavých výsledků. Oproti běžným typům vedení a vlnovodů se vyznačuje především svýmnízkým průchozím útlumem pro kmitočty blížící se 100 GHz. Tato práce se detailně zabývájeho vlastnostmi a především typem úpravy vysokopermitivitního substrátu pro dosaženíimplementace vlnovodu do dielektrické desky (SIIG). Práce dále obsahuje i návrhy pro různézpůsoby přechodu z běžně používaných vedení a vlnovodů. Za pomoci simulace, využívajícímetodu konečných prvků, je dosaženo hodnoty útlumu pod hranici 2 dB, která odpovídá délcevlnovodu 2 cm a obsahuje mimo samotného vlnovodu i dvojici přechodů. V neposlední řaděje v této práci navržen také způsob výroby a uplatnění SIIG vlnovodu v praxi.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Tomáš Teplý

Strana 20 z 45

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pomocí známých Bragových podmínek lze tohoto případu upravit vztah pro vlnovou délku zádržného pásma [5]: 89 (2. Samozřejmostí zde výskyt interakce mezi vlnami dopadajícími odraženými. Důsledkem těchto jevů silná disperze vznik propustných zádržných pásem kmitočtovém spektru. Popsané jevy uplatňují, je-li perioda struktury srovnatelná půlvlnovou délkou. Díry čtvercového trojuhelníkového charakteru lze dosáhnout tomto rozměru jen velmi obtížně. Takováto struktura díky svým vlastnostem nachází uplatnění například také oblasti zlepšení parametrů zesilovačů, výrazného zvýšení zisku planárních antén, dosažení vysoce směrové adaptivní anténní soustavy, nebo oblasti realizace vysoce kvalitních filtrů [10].15b, ovšem by samozřejmě neplatila navržená rovnice (2. Tím dosáhlo taktéž snížení okolní permitivity prostředí, jak uvedeno obr. Protože díry mají jen 0,5 průměr, tak jeví jako technologicky náročné vrtání řezání samotných takhle malých objektů. Velké nároky jsou kladeny odstranění všech zbytků materiálu dielektrika z vytvořených děr.4). 2. Navíc zde kladen velký důraz přesnost děr. Zádržné pásmo EBG struktury děr tedy analyzovanou část frekvenčního spektra neovlivní. Pokud dojde vzniku zádržného pásma, lze periodickou strukturu nazvat EBG strukturou (Electromagnetic Band Gap), češtině také známá pod pojmem Struktura zádržným elektromagnetickým (EM) pásmem.7 Periodická struktura EBG Síť děr dielektriku SIIG vlnovodu tvoří periodickou strukturu. Vytvoření samotné struktury děr lze dosáhnout několika technikami, jako například leptáním, mikrofrézováním, nebo řezáním pomocí laseru. Z definice zřejmé, vznik zádržné oblasti značně zhoršil přenos vlnovodu.5) kde značí výše použitý parametr děr. Díry jsou také umístěny trojúhelníkové sítě, tedy spojením tří nejbližších středů děr získá rovnostranný trojúhelník. Periodicita děr tomto případě ovšem zásadní. Takovou strukturu lze v elektrotechnice definovat jako prostředí, jehož elektrické vlastnosti (permitivita, permeabilita, vodivost) prostoru mění. přihlédnutím dostupnou technologii stejně rohy objektů byly zaobleny, takže použití čistě kruhových děr bude pro výrobu značné zjednodušení. Tyto nečistoty mohou zapříčinit rozptyl vln tím nežádoucího vyzařování do okolí. 2. Při dosazení parametru děr lze tedy dojít výsledku 239,83 GHz. Použití kruhových děr zde důvodu reálného použití praxi.20 Navržená struktura děr nemusí být pouze kruhového charakteru, díry lze vytvářet z různých dalších tvarů, jako například čtvercový nebo trojůhelníkový. třeba tedy ověřit, jestli analyzované oblasti spektra vlivem uspořádání děr zádržné pásmo nevytvoří. Takovéto rozmístění zajistí větší snížení permitivity okolí vlnovodu než mohlo nabídnout rozmístění čtverce. Pokud dopadne vlna takovouto periodickou strukturu, dojde mnohonásobným interakcím mezi dopadající vlnou periodickým prostředím.