|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..
Získaný průběh aplikaci DFT znázorněný obr.
Maximum této špičky nachází určitém vzorku osy který odpovídá určité
vzdálenosti.74
transformaci neboli DFT. 101: Průběh aplikaci DFT pro kabely bez poruchy.
Aplikací DFT výstupní napětí směšovače, které bylo normováno, poté
z něj byla odstraněna složka nakonec aplikováno Hammingovo (Blackmanovo)
okno, získá výsledný průběh, jehož příklad pro 10m kabel obr. když bylo
měřením získáno pouze 801 hodnot, byla použita DFT 2048 vzorky (zbývající vzorky
byly doplněny nulami). Pro výpočet zpětné Fourierovy transformace nebo IDFT potom možné
použít rovnici
1
0
2
)(
1
)(
N
n
N
knj
ekX
N
nx
. 101.
Obr. Tato hledaná vzdálenost následně určí vztahu [12]
p
STOPSTART
F
DFT
v
ff
N
N
Peak
absL
1
1
1
, (83)
kde hledaná délka kabelu, počet naměřených vzorků (801), NDFT počet
. tomto měření bude tedy analýze odhadu poruch na
vedení použita DFT, pro kterou platí
1
0
2
)()(
N
n
N
knj
enxkX
, (83)
kde index kmitočtu, X(k) diskrétní x(n) diskrétní signál celkový
počet vzorků. (84)
Aby bylo možné provést DFT, musí mít získaný průběh stejný kmitočtový krok
mezi jednotlivými vzorky, kterým bude odpovídat měřené napětí směšovače. 100. 102 vlevo,
u kterého důležitá pouze největší špička (za touto špičkou následují pouze odrazy).
Po odfiltrování zrcadleného průběhu získá průběh znázorněný obr. Zde
nás opět zajímá pouze levá sada špiček (zbytek odfiltruje), kterých budou
určovat vzdálenosti.
Toho bylo docíleno při aproximaci závislosti kmitočtu VCO řídícím napětí ze
zdroje, takže nebylo nutné průběh dále převzorkovávat
