Metody pro analýzu vlastností přenosových vedení

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Dalibor Žůrek

Strana 78 z 99

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. odstranění střední hodnoty ))(1)(2/( 222  A (76) bude hodnota napětí )cos()(2  (77) (je nutné poznamenat, pro dané vedení konstanta stejně tak )( a Fourierovou transformací tohoto napětí vzniknou špičky odpovídajícím zpožděním.67 5. dorazí tato vlna na konec vedení, odrazí zpět překryje testovací sinusovou vlnou.3. 90. Kombinace počáteční testovací vlny vlnou odraženou potom jde přes atenuátor, kterém zmenšena amplituda signálu, tak aby nedošlo přetížení mixeru [13]. Pokud bude vyslaná sinusová vlna sin(ωt), odraz místě přenosu bude potom ])(sin[)(  (72) Kde frekvence VCO, )( útlum kvůli zpětnému šíření signálu, činitel odrazu místě impedanční nespojitostí, čas, který potřebuje signál pro cestu vedením tam zpět.1 Princip metody MSR Do testovaného vedení VCO poslána sinusová vlna. Pro rozdílné impedanční nespojitosti bude nabývat rozdílných hodnot. Měření jsou opakována získání určitého počtu hodnot. Zaznamenané DC hodnoty jako funkce VCO frekvence, potom tvoří sinusové vlny, jejíž úhlová rychlost je lineárně úměrná časovému zpoždění následně délce vedení [13]. Počítač řídí VCO inkrementuje frekvenci. Velikosti špiček jsou potom závislé velikosti jak znázorněno obr. Utlumený signál tedy ))](sin()()sin([   ttA (73) a směřuje obou vstupů mixeru zároveň. výstupu mixeru bude potom druhá mocnina součtu testovacího odražených signálů:  2 ))]}(sin()()sin([{  ttA (74)                    ])tcos(2)(2))t(cos(2)(t)cos(2[ 2 1 )cos()())(1( 2 1 22 22 2   t A Tato rovnice obsahuje druhou harmonickou (2ω) sinusovou vlnu hodnotu )]cos()())(1)(2/1[( 222  A (75) Výstup mixeru jde A/D převodníku, který automaticky odfiltruje vysokofrekvenční složky signálu (typické nízkofrekvenční A/D převodníky nereagují při čtení vyšších frekvencí dost rychle efektivně průměrují) zaznamenává hodnotu napětí a poté posílá počítače zpracování