Metody pro analýzu vlastností přenosových vedení

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Dalibor Žůrek

Strana 74 z 99

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jinak řečeno, spoje nacházející určité blízkosti poruchy není možné určit. Poslední část měření byla zaměřena možnosti odhadnout topologii větveného vedení pomocí používané metody FDR.63 Obr. začátku byl kabel, kterému byly přes spojku (50 Ohm) připojeny kabel bez poruchy kabel poruchou metru. 86: Topologie 153 kabelu. U 153m kabelu nebylo možné odhadnout místo druhého spoje (bod 2), jelikož bylo zastíněno poruchou (bod nacházející dále. 87: Výsledný průběh měření FDR pro 153 kabel RG-58U; (1) spoj (50 Ohm) na 93 m,(2) spoj (50 Ohm) 113m, (3) odstraněno stínění 123 (4) konec vedení na 153 m. výsledném průběhu zřetelně vidět odraz místě rozvětvení vedení tedy (bod 1), za ním následuje odraz poruchy stínění kabelu nacházející 103 (bod 2). grafů vidět, na vedení delší než 100 metrů více spoji možné přesností okolo cm/100 určit místo poruchy spojů (pokud není spoj příliš blízko poruchy). Za těmito špičkami potom vidět odraz konce kabelu 113 (bod 3). ním potom následují opakující odrazy (bod 7), které však zkreslily pozici špičky označující konec kabelu (bod 5). Vedení bylo zapojeno podle obr. . skládalo se dvou větví. Obr