|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..
Tímto počtem
byla docílena přesnost okolo 10cm/100m, tzn. jsou zobrazeny získané
hodnoty vzdáleností zpracování programu MATLAB. tab. jsou znázorněny získané průběhy. Lze
to ukázat příkladu: referenční kabel délku čemuž odpovídá NDFT 2300. 80.59
Pokud bychom použili pro DFT větší počet vzorků, výsledek byl přesnější.3 Výsledky měření FDR kabely bez poruchy
V tomto měření byly testovány koaxiální kabely RG-58U délky 10, 20, 93m bez
poruchy. Jako referenční byl zvolen kabel
s přesnou délkou 40m, počet vzorků pro byl zvolen NDFT 236850.
. Pro tyto délky lepší použít následující metodu MSR, která
však zase není vhodná pro měření větších délek.
Metodou FDR možné měřit vedení větších délek než 100 ale tyto nebyly
bohužel dostupné.
S tímto počtem vzorků bude naměřená délka metrů dlouhého kabelu pouze metrů. 80: Výsledné průběhy FDR měření pro 10, 20, dlouhý kabel RG-
58U bez poruchy (Blackmanovo okno).
V případě zpracování průběhů odhadu délky vedení vzdálenosti poruše je
možné použít místo Fourierovy transformace IFFT, neboli zpětnou Fourierovu
transformaci, ale výsledek bude stejný [20].
Obr. obr.
Pokud zvýší NDFT 5850 vzorků, naměřená délka bude metrů měření tím
zpřesní. Pro kabely délkou menší než 10m použití této metody méně
přesné, jelikož při měření dochází většímu zkreslení naměřených hodnot tím pádem
i výsledné vzdálenosti., tomto případě odpovídá vzdálenost
mezi dvěma vzorky osy jednomu centimetru.
5.1. Tímto způsobem možné docílit větší přesnosti cm