Metody pro analýzu vlastností přenosových vedení

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Dalibor Žůrek

Strana 60 z 99

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Příklad zpětného rozptylu znázorněný obr. Tímto způsobem získají hodnoty útlumů závislosti poloze uvnitř vlákna vzniká tak celkový obraz optických ztrát vedení. začátku vidět testovací puls způsobený odrazem zpětný rozptyl vnitřního coupleru. Odražené světlo je detekováno přijímací lavinovou fotodiodou, která řídí integrátor, tak aby zlepšil přijímaný poměr signálu šumu (SNR). Obr. nezbytné, protože výkon přijímaného optického signálu určitého místa podél vlákna velmi nízkém kmitočtu porovnáván dopředným výkonem místě úrovní 45-60dB, navíc je také zašuměn. . 66.49 Obr.65: Optical time domain reflektometry metoda měření zpětného rozptylu [11]. obrázku také vidět pulz odpovídající diskrétnímu odrazu spoje vláknu stejně tak jako nespojitosti způsobené nadměrnými ztrátami kvůli nedokonalosti optického vlákna nebo důsledku poruchy. 66: Příklad možného průběhu zpětného rozptylu (backscatterig) optickém vlákně [11]. Konec optického vedení indikován pulzem, který odpovídá Fresnelovému odrazu konce vlákna [11]. Tento poměr zlepší poskytnutím aritmetického průměru počtu měření jednom místě uvnitř vlákna. Z pulzního laseru směrem vlákna vyslán světelný pulz. Signál integrátoru přiváděn logaritmického zesilovače a následně jsou vykresleny zprůměrované měření pro sobě následující místa (body) uvnitř vlákna