Metody pro analýzu vlastností přenosových vedení

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Dalibor Žůrek

Strana 48 z 99

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
47: Složení koaxiálního kabelu [17] Obr. Jelikož útlum klesá s tloušťkou kabelu, tak tenké kabely mm) používají kratší vzdálenosti tlustší kabely (6,5 mm) vzdálenosti delší. 48: Řez koaxiálním kabelem [14] Vedení skládá dvou vodičů: středního vodiče-tzv.37 3. Útlumy běžných koaxiálních kabelů pohybují rozmezí 0,03 0,3 kmitočtu 100 MHz [14]. Útlum závisí také průměru kvalitě zpracování kabelu. jádra, který “živý“ a vnějšího vodiče (opletení), který představuje zem. souosé (co-axial), nesymetrické vedení. Vnější vodič úkol odstínit jádro okolních vlivů a zároveň zabránit jádru vyzařovat okolí. Obr. .4.1 Parametry koaxiálního vedení Koaxiální vedení řadí mezi tzv. Průřez koaxiálního vedení znázorněný obr. Střední vodič bývá tvořen většinou měděným drátem nebo lankem, vnější vodič pak tvořen buď měděnou fólií, nebo měděným opletením. Vedení souosé toho důvodu, že osy obou vodičů splývají prochází geometrickým středem.4 Experimentální měření metodou TDR 3. Průměrné hodnoty útlumu různých typů kabelu různých kmitočtech jsou zobrazeny v tab. 60 a a Z r Vo   (62) Nejčastěji používanými jsou koaxiální kabely impedancí Ω. Jako dielektrikum nejčastěji používá polyetylén nebo pěnový polyetylén (méně častěji požívá polytetrafluoretylen PTFE neboli teflon) [14]. Povrch koaxiálního kabelu potom pokrytý vnější izolací nejčastěji PVC. Základním parametrem koaxiálního vedení jeho charakteristická impedance daná vztahem [14] 1 2 ln. Nejdůležitějším parametrem koaxiálního kabelu jeho měrný útlum [dB/km], který mění přímo úměrně druhou mocninou kmitočtu. 48