|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..
47: Složení koaxiálního kabelu [17] Obr.
Obr. Vnější vodič úkol odstínit jádro okolních vlivů a
zároveň zabránit jádru vyzařovat okolí. Povrch koaxiálního kabelu potom pokrytý vnější izolací
nejčastěji PVC.
Nejdůležitějším parametrem koaxiálního kabelu jeho měrný útlum [dB/km],
který mění přímo úměrně druhou mocninou kmitočtu.4.4 Experimentální měření metodou TDR
3. souosé (co-axial), nesymetrické vedení. Průřez
koaxiálního vedení znázorněný obr.1 Parametry koaxiálního vedení
Koaxiální vedení řadí mezi tzv. Vedení souosé toho důvodu, že
osy obou vodičů splývají prochází geometrickým středem. 48: Řez koaxiálním kabelem [14]
Vedení skládá dvou vodičů: středního vodiče-tzv.
60
a
a
Z
r
Vo
(62)
Nejčastěji používanými jsou koaxiální kabely impedancí Ω.37
3.
Základním parametrem koaxiálního vedení jeho charakteristická impedance daná
vztahem [14]
1
2
ln. Jelikož útlum klesá
s tloušťkou kabelu, tak tenké kabely mm) používají kratší vzdálenosti tlustší
kabely (6,5 mm) vzdálenosti delší.
. jádra, který “živý“ a
vnějšího vodiče (opletení), který představuje zem. 48. Útlumy běžných koaxiálních
kabelů pohybují rozmezí 0,03 0,3 kmitočtu 100 MHz [14].
Průměrné hodnoty útlumu různých typů kabelu různých kmitočtech jsou zobrazeny
v tab. Střední vodič bývá tvořen
většinou měděným drátem nebo lankem, vnější vodič pak tvořen buď měděnou fólií,
nebo měděným opletením. Útlum závisí také průměru kvalitě zpracování kabelu. Jako dielektrikum nejčastěji používá
polyetylén nebo pěnový polyetylén (méně častěji požívá polytetrafluoretylen
PTFE neboli teflon) [14]
