Metody pro analýzu vlastností přenosových vedení

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá rešerší dostupné literatury v oblasti teorie přenosových vedení aověření možnosti simulace dějů na těchto vedeních pomocí vhodného simulačního programu. Zpočátku jde o seznámení s parametry a ději, které charakterizují vedení a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Tyto parametry jsou následně měřeny a srovnávány s průběhy ze simulací programem PSpice. V další části práce je čtenář seznámen se základy reflektometrie a možnostmi detekce poruch na přenosových vedeních a to jak pomocí základních reflektometrických metod TDR a FDR, tak idalších metod OTDR, MSR a PD-FDR. Pro metody TDR, FDR a MSR byly provedeny experimentální měření se zaměřením na určení polohy různých typů poruch na testovaném vedení..

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Dalibor Žůrek

Strana 21 z 99

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Následně generována nová vlna  V a 0/ ZVI   směru x  . Nyní budeme uvažovat bezeztrátové vedení, které začátku přizpůsobené (Rs=Z0). Napětí konci vedení stejný tvar jako na začátku, však zpožděné čas td. podmínky (36) lze také odvodit )()( 0   VV Z R IIRVV L L (42) ze kterého vyplívá vztah pro zpětnou napěťovou vlnu to     V R R V Ln Ln 1 1 . Reflexní koeficienty jsou =0, což znamená, odrazům na vedení nedochází (viz.10 11/ 0 0 0     sns R V ZR V V (41) V čase dosáhne napěťová vlna konce vedení vzdálenosti od začátku vedení. Základní podmínka (40) potom udává vztah )()( 0 0   VVV Z R VVVV s , (46) ze kterého lze odvodit     V R R V sn sn 1 1 . čase 2l/v dosáhne zpětná napěťová vlna zdroje ve vzdálenosti začátku vedení. 7b. Pro tento případ platí: . Mohou zde nastat případy průběhu napětí vedení závislosti jeho zakončení: A) Přizpůsobené vedení vedení zakončené vlnovou impedancí impedance zdroje Z0. Výše uvedené rovnice platí pro Z0. Obr. (47) Definujeme reflexní koeficient zdroje jako 1 1    sn sn s R R , (48) potom lze přepsat (46) na   (49) viz. Obr.). (43) Definujeme reflexní koeficient zátěži jako 1 1    Ln Ln L R R , (44) potom lze přepsat (43) na  (45) viz. 7c. tohoto vedení nebude docházek odrazům zpětných vln začátku vedení. Obr 8. Základní podmínka (36) bude splněna jedině tehdy, pokud bude poslána zpětná napěťová vlna tedy vlna odražená konce vedení, směru xy   s odpovídajícím proudem -V-/V0