elektrický příkon
elektroměry měří práci (energii) elektrického proudu
fázoměry pro měření účiníku obvodech střídavého proudu (cos φ)
. direktivní (řídicí) moment, tak, aby působil proti momentu
pohybovému.2 Dělení analogových měřicích přístrojů
Podle veličiny, kterou měřicím přístrojem zjišťujeme, rozlišujeme analogové měřicí elek-
trické přístroje tyto druhy:
voltmetry pro měření elektrického napětí
ampérmetry pro měření elektrického proudu
ohmmetry pro měření elektrického odporu
galvanometry měříme jimi velmi malé proudy, velmi malá napětí hodnotu elek-
trického náboje
kmitočtoměry zjištění kmitočtu (frekvence) elektrického proudu, resp. Číselnou hodnotu výchylky vlast-
ní hodnotu měřené veličiny převádí sám pozorovatel, nikoliv přístroj, jak tomu digitál-
ních měřicích přístrojů. Velikost tohoto momentu úměrná velikosti
měřené veličiny.
8.39
Hlavní částí elektromechanické měřicí ústrojí, které převádí příslušnou elektrickou
veličinu výchylku ukazatele. Výchylka analogovým údajem měřené veličiny, mění se
spojitě může dosáhnout nekonečného počtu hodnot. elektric-
kého napětí
wattmetry měří elektrický výkon, resp. Aby došlo ustálení ručky určité výchylce, musí otočné ústrojí
působit ještě druhý, tzv. Pohyblivá část měřicího
ústrojí bývá obvykle otočná, ukazatel (většinou ručka, ale může být světelná stopa) s
ní pevně spojen. pohyblivou část měřicího ústrojí působí síly vyvolané měřenou veliči-
nou vytváří pohybový moment ústrojí. Direktivní moment se
vytváří zkrucováním buď spirálových pružin, nebo tenkých kovových pásků, nichž je
otočné ústrojí zavěšeno. Když dojde rovnosti velikostí obou momentů, tak ručka měřicího pří-
stroje ustálí tento okamžik odečítáme hodnotu měřené veličiny.
Základem analogových přístrojů tedy elektromechanické měřicí ústrojí, které se
skládá pevné pohyblivé části, ukazatelea číselníku (stupnice)
