Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
přesnost).
Stejně působí páskové jiné zemniče nebo zemní soustavy vůbec
a ostatně jakékoliv velké vodivé předměty, nacházejí-li zemi na
trase dané spojnicí elektrod jejím blízkém okolí. Tato vedení samozřejmě ohrožují spolehlivost
a přesnost měření stejně jako blízkost jakýchkoliv elektrických vedení. trase, níž byla naměřena
nejmenší hodnota zemního odporu, můžeme předpokládat umístění
velkých vodivých předmětů, vedení atd/ nám sice pomůže případě
potřeby nalézt neznámou trasu uzemňovací sítě, ale směrodatný
výsledek pro měření zemního odporu musíme pokládat největší naměřenou
hodnotu. Nejsou-li, za
potřebí umístit proudovou elektrodu větší vzdálenosti. mřížové) vzdálenosti trojnásobné
délky úhlopříčky. Naměřené údaje měly být stejné. Také lze přiblížit napěťovou elektrodu proudové nebo ní
naopak oddálit.
Tyto negativní vlivy omezí nebo anulují, jestliže podaří elektrody
umístit tak, aby jejich spojnice byla kolmá trasu elektrických vedení,
bludných proudů, páskových zemničů apod. směrodatnou
je nutné vždy pokládat největší naměřenou hodnotu, pokud podstatně
neliší ostatních. Liší-li podstatně, jde nejspíše chybné měření
a lépe takovou hodnotu vyloučit. nebo podélnou osu velkých
vodivých předmětů.
Pro proudovou elektrodu všech těchto případech platí, být
ve vzdálenosti polovinu větší, než tato vzdálenost.
Chvěje-li ukazovatel měřiče, znamená to, zemí procházejí bludné
proudy.
Pro jiné druhy zemničů platí tyto vzdálenosti elektrod, měřené od
středu zemniče:
— páskového zemniče být napěťová elektroda vzdálenosti
délky zemniče,
— kruhového zemniče vzdálenosti trojnásobného průměru
zemniče,
— paprskového zemniče vzdálenosti trojnásobné délky zemniče,
— zemnicí soustavy (např. směr spojnice
elektrod.
Ve všech těchto případech elektrody umístí tak, aby jejich rovina
byla kolmá zemnič, jde-li deskový zemnič, jedné rovině zem
ničem, jde-li tyčový zemnič.
Při každém měření měly změnit vzdálenosti popř. Všechny zemniče mají ležet jedné přímce nebo alespoň
mají tvořit rovnostranný trojúhelník. Jejich směr bývá nejčastěji totožný směrem vedení, která je
vyvolávají (viz kap.
VLASTNÍ MĚŘENÍ
Měřit mělo vždy nejméně dvakrát (metody jsou popsány dále).
Neznáme-li jejich polohu, musí měřit vícekrát při každém měření
se musí elektrody přemístit jiného směru.
76
. 10)
