Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 74 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jejich směr bývá nejčastěji totožný směrem vedení, která je vyvolávají (viz kap. Také lze přiblížit napěťovou elektrodu proudové nebo ní naopak oddálit. Stejně působí páskové jiné zemniče nebo zemní soustavy vůbec a ostatně jakékoliv velké vodivé předměty, nacházejí-li zemi na trase dané spojnicí elektrod jejím blízkém okolí. směr spojnice elektrod. nebo podélnou osu velkých vodivých předmětů. Tato vedení samozřejmě ohrožují spolehlivost a přesnost měření stejně jako blízkost jakýchkoliv elektrických vedení.přesnost). trase, níž byla naměřena nejmenší hodnota zemního odporu, můžeme předpokládat umístění velkých vodivých předmětů, vedení atd/ nám sice pomůže případě potřeby nalézt neznámou trasu uzemňovací sítě, ale směrodatný výsledek pro měření zemního odporu musíme pokládat největší naměřenou hodnotu. Nejsou-li, za­ potřebí umístit proudovou elektrodu větší vzdálenosti. Pro proudovou elektrodu všech těchto případech platí, být ve vzdálenosti polovinu větší, než tato vzdálenost. směrodatnou je nutné vždy pokládat největší naměřenou hodnotu, pokud podstatně neliší ostatních. Liší-li podstatně, jde nejspíše chybné měření a lépe takovou hodnotu vyloučit. mřížové) vzdálenosti trojnásobné délky úhlopříčky. Tyto negativní vlivy omezí nebo anulují, jestliže podaří elektrody umístit tak, aby jejich spojnice byla kolmá trasu elektrických vedení, bludných proudů, páskových zemničů apod. Chvěje-li ukazovatel měřiče, znamená to, zemí procházejí bludné proudy. Při každém měření měly změnit vzdálenosti popř. Ve všech těchto případech elektrody umístí tak, aby jejich rovina byla kolmá zemnič, jde-li deskový zemnič, jedné rovině zem­ ničem, jde-li tyčový zemnič. Neznáme-li jejich polohu, musí měřit vícekrát při každém měření se musí elektrody přemístit jiného směru. Naměřené údaje měly být stejné. Všechny zemniče mají ležet jedné přímce nebo alespoň mají tvořit rovnostranný trojúhelník. 76 . 10). Pro jiné druhy zemničů platí tyto vzdálenosti elektrod, měřené od středu zemniče: — páskového zemniče být napěťová elektroda vzdálenosti délky zemniče, — kruhového zemniče vzdálenosti trojnásobného průměru zemniče, — paprskového zemniče vzdálenosti trojnásobné délky zemniče, — zemnicí soustavy (např. VLASTNÍ MĚŘENÍ Měřit mělo vždy nejméně dvakrát (metody jsou popsány dále)