Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 63 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jednou hlavních příčin nevhodnosti měřicího přístroje bývá jeho příliš velká spotřeba, tj. obvodu buzení stejnosměrných strojů nebo u výstupního vinutí měřicího transformátoru proudu). Druhá hlavních příčin nevhodnosti měřicího přístroje projevuje při měření střídavých (nebo obecně časově proměnných) proudů na­ pětí. Jestliže oba výsledky podstatně liší, znamená to, značně uplatňuje vliv zatížení obvodu voltmetrem.transformátorů napětí způsobí malá stejnosměrná složka měře­ ném obvodu tak velké chyby naměřeného údaje, pro takové případy použití transformátorů vyloučeno. wattmetr svým napěťovým obvodem), nebo série jako ampérmetr (např. 11. Napětí změříme jednak nejmenším použitel­ ném rozsahu, jednak rozsahu nejblíže větším (např. jistič nebo pojistka nesprávně nebo naopak zapůsobí-li jištění správně, ale obvodu zařaze­ no proti předpisům (např. závislost údaje frekvenci měřené veličiny tvaru křivky 65 . Vnitřní odpor ampérmetru (nebo miliampérmetru) nemá být větší než 1/50 (při přesném měření dokonce 1/100 méně) činného odporu obvodu, do něhož přístroj zapojujeme. Další příčinou chyb při měření poškození měřicího přístroje chyb­ nou manipulací zařízení, např. 10. rychlým spouštěním, náhlým nabuze­ ním, náhlou změnou otáček nebo zatížení, vadným fázováním apod. Aby takové případy nenastávaly, musí být vnitřní odpor voltmetru alespoň padesátkrát větší (při přesném měření dokonce stokrát větší) než odpor obvodu mezi svorkami, nichž měříme. Podobné zásady platí pro jiné měřicí přístroje, které také připojují bud paralelně měřenému objektu jako voltmetr (např. velkým úbytkem napětí. elektronických obvodech), použije-li voltmetr malým vnitřním odporem, který odebere obvodu příliš velký proud. Takto vznikající chyby jsou velmi nepříjemné, protože obtížně hledají odstraňují. dvojnásobném, při němž voltmetr dvojnásobný vnitřní odpor). 12. nepřípustně velké zatížení měřených obvodů připoje­ ným přístrojem. Tím vznik­ ne velký pokles napětí mezi měřenými body (popř. Nevhodné jištění; nastane, zapůsobí-li např. tomto případě často naměříme hodnotu zcela zkreslenou neplatnou. Podobně podstatně změní proud měřeném obvodu ma­ lým odporem, zařadíme-li něj ampérmetr velkým vnitřním odporem, tj. Nevhodně zvolený měřicí přístroj. tom, jak voltmetr zatěžuje měřený obvod, můžeme přesvědčit pomocí vícerozsahového přepínatelného voltmetru. porucha funkce měře­ ného obvodu). Navíc však takovém případě byl transformátor ohrožen přesycením jádra velkým zvětšením magnetizač- ního proudu. závadu při měření napětí obvodech velkými odpory (např. proto nutné dobře znát vlastnosti přístrojů, nimiž pracujeme, abychom nepoužívali ne­ vhodným způsobem nebo nevhodném místě. wattmetr svým proudovým obvodem)