Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 63 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takto vznikající chyby jsou velmi nepříjemné, protože obtížně hledají odstraňují. 10. Jednou hlavních příčin nevhodnosti měřicího přístroje bývá jeho příliš velká spotřeba, tj. Další příčinou chyb při měření poškození měřicího přístroje chyb­ nou manipulací zařízení, např. Podobné zásady platí pro jiné měřicí přístroje, které také připojují bud paralelně měřenému objektu jako voltmetr (např. Nevhodné jištění; nastane, zapůsobí-li např. Druhá hlavních příčin nevhodnosti měřicího přístroje projevuje při měření střídavých (nebo obecně časově proměnných) proudů na­ pětí. velkým úbytkem napětí. Vnitřní odpor ampérmetru (nebo miliampérmetru) nemá být větší než 1/50 (při přesném měření dokonce 1/100 méně) činného odporu obvodu, do něhož přístroj zapojujeme. nepřípustně velké zatížení měřených obvodů připoje­ ným přístrojem. rychlým spouštěním, náhlým nabuze­ ním, náhlou změnou otáček nebo zatížení, vadným fázováním apod. wattmetr svým napěťovým obvodem), nebo série jako ampérmetr (např. Aby takové případy nenastávaly, musí být vnitřní odpor voltmetru alespoň padesátkrát větší (při přesném měření dokonce stokrát větší) než odpor obvodu mezi svorkami, nichž měříme. tomto případě často naměříme hodnotu zcela zkreslenou neplatnou. Tím vznik­ ne velký pokles napětí mezi měřenými body (popř. porucha funkce měře­ ného obvodu). 12. tom, jak voltmetr zatěžuje měřený obvod, můžeme přesvědčit pomocí vícerozsahového přepínatelného voltmetru. závislost údaje frekvenci měřené veličiny tvaru křivky 65 . Navíc však takovém případě byl transformátor ohrožen přesycením jádra velkým zvětšením magnetizač- ního proudu. proto nutné dobře znát vlastnosti přístrojů, nimiž pracujeme, abychom nepoužívali ne­ vhodným způsobem nebo nevhodném místě. elektronických obvodech), použije-li voltmetr malým vnitřním odporem, který odebere obvodu příliš velký proud. závadu při měření napětí obvodech velkými odpory (např. wattmetr svým proudovým obvodem). Jestliže oba výsledky podstatně liší, znamená to, značně uplatňuje vliv zatížení obvodu voltmetrem.transformátorů napětí způsobí malá stejnosměrná složka měře­ ném obvodu tak velké chyby naměřeného údaje, pro takové případy použití transformátorů vyloučeno. jistič nebo pojistka nesprávně nebo naopak zapůsobí-li jištění správně, ale obvodu zařaze­ no proti předpisům (např. 11. dvojnásobném, při němž voltmetr dvojnásobný vnitřní odpor). Napětí změříme jednak nejmenším použitel­ ném rozsahu, jednak rozsahu nejblíže větším (např. obvodu buzení stejnosměrných strojů nebo u výstupního vinutí měřicího transformátoru proudu). Podobně podstatně změní proud měřeném obvodu ma­ lým odporem, zařadíme-li něj ampérmetr velkým vnitřním odporem, tj. Nevhodně zvolený měřicí přístroj