Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
závadu při měření napětí obvodech velkými
odpory (např. wattmetr svým
napěťovým obvodem), nebo série jako ampérmetr (např. Nevhodné jištění; nastane, zapůsobí-li např. obvodu buzení stejnosměrných strojů nebo
u výstupního vinutí měřicího transformátoru proudu). wattmetr
svým proudovým obvodem). Takto vznikající chyby jsou velmi
nepříjemné, protože obtížně hledají odstraňují. Další příčinou chyb při měření poškození měřicího přístroje chyb
nou manipulací zařízení, např. dvojnásobném, při
němž voltmetr dvojnásobný vnitřní odpor). tomto případě často naměříme
hodnotu zcela zkreslenou neplatnou.transformátorů napětí způsobí malá stejnosměrná složka měře
ném obvodu tak velké chyby naměřeného údaje, pro takové případy
použití transformátorů vyloučeno. porucha funkce měře
ného obvodu).
10. jistič nebo pojistka
nesprávně nebo naopak zapůsobí-li jištění správně, ale obvodu zařaze
no proti předpisům (např. Nevhodně zvolený měřicí přístroj. Podobně podstatně změní proud měřeném obvodu ma
lým odporem, zařadíme-li něj ampérmetr velkým vnitřním odporem,
tj.
Druhá hlavních příčin nevhodnosti měřicího přístroje projevuje
při měření střídavých (nebo obecně časově proměnných) proudů na
pětí.
Jednou hlavních příčin nevhodnosti měřicího přístroje bývá jeho příliš
velká spotřeba, tj.
11. velkým úbytkem napětí.
Podobné zásady platí pro jiné měřicí přístroje, které také připojují
bud paralelně měřenému objektu jako voltmetr (např. Napětí změříme jednak nejmenším použitel
ném rozsahu, jednak rozsahu nejblíže větším (např.
Vnitřní odpor ampérmetru (nebo miliampérmetru) nemá být větší než
1/50 (při přesném měření dokonce 1/100 méně) činného odporu obvodu,
do něhož přístroj zapojujeme. elektronických obvodech), použije-li voltmetr malým
vnitřním odporem, který odebere obvodu příliš velký proud. nepřípustně velké zatížení měřených obvodů připoje
ným přístrojem. Navíc však takovém případě byl
transformátor ohrožen přesycením jádra velkým zvětšením magnetizač-
ního proudu.
Aby takové případy nenastávaly, musí být vnitřní odpor voltmetru
alespoň padesátkrát větší (při přesném měření dokonce stokrát větší)
než odpor obvodu mezi svorkami, nichž měříme. Tím vznik
ne velký pokles napětí mezi měřenými body (popř. závislost údaje frekvenci měřené veličiny tvaru křivky
65
. rychlým spouštěním, náhlým nabuze
ním, náhlou změnou otáček nebo zatížení, vadným fázováním apod.
12. proto nutné dobře
znát vlastnosti přístrojů, nimiž pracujeme, abychom nepoužívali ne
vhodným způsobem nebo nevhodném místě. Jestliže oba výsledky
podstatně liší, znamená to, značně uplatňuje vliv zatížení obvodu
voltmetrem. tom, jak voltmetr
zatěžuje měřený obvod, můžeme přesvědčit pomocí vícerozsahového
přepínatelného voltmetru
