Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
a).
Proto takové případy nelze pro uvedený výpočet použít. Kdyby byl průběh značně zkreslený, obsahoval tedy
velký počet vyšších harmonických frekvencemi rovnajícími násobkům
základní frekvence došlo působením kondenzátoru ještě většímu
zkreslení, protože pro vyšší frekvence kapacitní reaktance menší.a).
Z tohoto vzorce můžeme vypočítat důležité všeobecné údaje pro volbu
rozsahu ampérmetru tomuto měření, můžeme-li štítku kondenzátoru,
který měřením kontrolujeme, zjistit očekávanou hodnotu kapacity nebo
můžeme-li odhadnout. pro jednodušší odhad asi mA. sítích, které
jsou podstatně ovlivněny vyššími harmonickými, nelze tedy nepřímou
metodu měření kapacity použít.
Platí totiž
7=S (A;v’^
Dosadíme-li síťové napětí 220 vzorec zjednoduší tvar
I 0,069(7X (A; jxF)
Znamená tedy, každý fxF kapacity měřeného kondenzátoru je
nutné počítat proudem mA, tj.
Jestliže dosadíme 220 Hz, dostaneme jednoduchý
vztah
n •IO3 ,
C )
285
.
Za předpokladu, používá síťová frekvence Hz, možné
kapacitu vypočítat podle vzorce (2. Zdrojem napětí pro náš případ bude zpra
vidla přímo síť nn. Ztrátový činitel najdeme katalogu dodavatele kondenzátoru. Označuje (na rozdíl
od zdánlivého výkonu činného výkonu písmenem jednofázové
ho kondenzátoru dán součinem proudu kondenzátoru jeho jmenovité
ho napětí, tedy vztahem (4.2ixfCx (A; Hz, F)
ack
Tyto vztahy však platí jen pro sinusový průběh napětí nebo dostatečně
přibližnou přesností platí nanejvýš pro průběh málo zkreslený blízký
sinusovému.
U kondenzátorů pro zlepšování účiníku častěji než kapacitě hovoří
o jejich výkonu kilovarech (samozřejmě jalovém).
Z naměřených hodnot napětí proudu lze vypočítat kapacitní reaktanci
a při známé frekvenci zdroje lze vypočítat kapacitu podle vztahů (2)
nebo (3).
Takto vypočítaná kapacita správná jen tehdy, nemá-li měřený kon
denzátor větší ztrátový činitel než asi 10~2; jinak bylo nutné výsledek
korigovat. Kapacita pak dána vztahem (1). vzorce totiž plyne, kapacitě (xF odpovídá
při frekvenci kapacitní reaktance 185 Můžeme však také vypo
čítat, jak velký proud odpovídá kapacitě jxF při známém měřicím na
pětí ř7
