Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Potřebná doba podle ČSN 8206 min pro kondenzátory
na jmenovité napětí 660 včetně min pro kondenzátory napětí
vyšší. Tím
vznikne nebezpečí pro toho, kdo dotkne jeho svorek. Jinak může být zbytkový náboj příčinou úrazu, buď přímo
278
. Pro kondenzátory velkou kapacitou, jaké přicházejí
v úvahu pro kompenzaci účiníku, neplatí, jen pokud jsme měřili malým
napětím. třeba, aby nejdříve došlo uzemnění všech
fází pak teprve jejich zkratování. Špičková hodnota tohoto proudového nárazu závisí jen na
okamžité hodnotě napětí okamžiku připojení kondenzátoru vnitř
ním odporu napájecího zdroje, protože reaktance kondenzátoru prv
ním okamžiku zapnutí neuplatňuje.
Tento nabíjecí proud kondenzátoru může ohrozit ampérmetry.
3. tomu použijeme izolovaný vodič, který jedním
koncem spojíme zemí druhý postupně přibližujeme jednotlivým
svorkám kondenzátoru.
Zkratováním zabrání tomu, aby následkem hystereze dielektrika
po určité době znovu obnovil náboj, proto mělo zkratování zůstat po
celou dobu prací kondenzátoru, což ovšem při měření není možné (až
na měření izolačního odporu).
4. když proudový náraz pominul. místě, kde držíme, musí být izolovaná!
2. neplatí pouze
u kondenzátorů malou kapacitou, které ovšem uvažovaných zařízeních
nelze předpokládat. Můžeme použít vlhkou dřevěnou tyč, která tu
přednost, lépe napodobuje vybíjecí rezistor méně namáhá kondenzá
tor spojením zemí. Při měření musíme počítat tím, okamžiku připojení kondenzá
toru zdroj napětí může vzniknout krátkodobý impuls velkého nabíjecí
ho proudu. Kondenzátor, který skončeném měření odpojíme měřicího ob
vodu nevybijeme ho, může zůstat nabitý značně dlouhou dobu.
Potom izolovaným vodičem zkratovací soupravou) zjistí, zda už
kondenzátor nemá náboj (nesmí při zkratování tvořit jiskérky), kon
denzátor zkratuje.
Dalším ohrožením měřicích přístrojů skutečnost, zkoušený konden
zátor může mít zkrat nebo přivedení měřicího napětí může dojít
k průrazu izolace. Při přerušení měření však zkratová
spojka měla být namontována. na
50 méně. Kondenzátor třeba nejdříve odpojit sítě vyčkat, zbylý
náboj příslušným vybíjecím zařízením vybije předepsané napětí, tj. Pak doutnavkovou zkoušečkou ověří, zda jsou svorky bez napětí.Pro všechna měření, při nichž dotýkáme svorek vodičů nimi spoje
ných, ostatně pro všechny práce kondenzátoroch vůbec platí proto
tyto bezpečnostní zásady:
1. Kondenzátor vlastně působí jako
zkrat.
Kondenzátory nn, které rozporu normami nemají vybíjecí zařízení,
sice tomto smyslu označíme nevyhovující, ale vybít musíme, máme-
-li pokračovat měření. tom
jsou výhodné klešťové přístroje, protože kleště můžeme sevřít chvíli po
zapnutí kondenzátoru, tj
