Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 272 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Povrchovou teplotu pláště elektrických strojů lze měřit staršími kon­ taktními teploměry, nejčastěji elektrickými, dvojkovem jako snímačem. Jak víme fyziky, platí mezi těmito odpory teplotou vztah Ä! Ä2o[l a(0 20)] (O; 1/K, °C) Pokud použijeme vodič mědi nebo hliníku, pro něž teplotní součinitel odporu 0,004 1/K, tj. před­ pokládá, elektromotor byl provozu zatížením alespoň dvě hodi­ ny. Měřit ovšem může, až když měřený objekt již zahřátý ustálenou teplotu. Nejsme-li pro měření teploty vybaveni, musíme spokojit informativ­ ním zjištěním, zda motor (obecně stroj) nepřehřívá., popř. Měření teploměrem nahradíme měřením odporu, a nejlépe voltmetrem ampérmetrem (str. Teploměr můžeme také postavit velké kapky oleje. Udrží- me-li přitlačenou dlaň povrchu motoru, není určitě jeho teplota vyšší než °C, takže můžeme prohlásit, motor rozhodně nepře­ hřívá. 1/250 1/K, lze tento vztah vyjádřit jednodušeji ve tvaru . Nejpohotovějším indikátorem ovšem také nejhrubším) pro tento účel dlaň ruky. vinutí) R20 při teplotě °C. Ten zjistíme katalogu, tabulek apod. b) STANOVENÍ TEPLOTY MĚŘENÍM ODPORU Teploty vodičů, vinutí míst, nichž lze vložit vhodný vodič tak, aby se ohřál teplotu svého okolí aby jeho konce zůstaly přístupné, lze určit bez použití teploměru. Stačí tomu však běžný teploměr zavařování nebo jiný rtuťový teploměr stupnicí 100 °C, jehož dolní konec obalíme kouskem tenké hliníkové fólie (např.pojíme napájecí článek. Pro posouzení toho, zda např. při této teplotě změříme. Naopak odpaří-li kapka vody (nebo slina) stříknutá motor sy­ kotem, dosahuje teplota 100 °C, což pro chlazený motor ventiláto­ rem) dávno nepřípustné pro nechlazený motor (bez ventilátoru) to krajní mez nebo začínající ohrožení. Vybitý článek nesmí samozřejmě zůstat pří­ stroji. této době teplota jeho pláště neměla být větší než motorů s ventilátorem větší než 100 motorů bez ventilátoru. alobalu), přitiskneme povrch stroje přikryjeme chomáčkem vaty, abychom zabránili chlazení teploměru okolím. Kromě takto změřeného odporu, který označíme Rd, musíme znát od­ por vodiče (popř. elektromotor při zatížení nadměrně zahřívá nebo ne, směrodatná ustálená teplota jeho povrchu. 221)