Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
této době teplota jeho pláště neměla být větší než motorů
s ventilátorem větší než 100 motorů bez ventilátoru.
Pro posouzení toho, zda např. 221). 1/250 1/K, lze tento vztah vyjádřit jednodušeji
ve tvaru
. Ten zjistíme katalogu,
tabulek apod. Udrží-
me-li přitlačenou dlaň povrchu motoru, není určitě jeho teplota vyšší
než °C, takže můžeme prohlásit, motor rozhodně nepře
hřívá.
Povrchovou teplotu pláště elektrických strojů lze měřit staršími kon
taktními teploměry, nejčastěji elektrickými, dvojkovem jako snímačem. alobalu), přitiskneme povrch stroje přikryjeme
chomáčkem vaty, abychom zabránili chlazení teploměru okolím. elektromotor při zatížení nadměrně
zahřívá nebo ne, směrodatná ustálená teplota jeho povrchu.
b) STANOVENÍ TEPLOTY MĚŘENÍM ODPORU
Teploty vodičů, vinutí míst, nichž lze vložit vhodný vodič tak, aby
se ohřál teplotu svého okolí aby jeho konce zůstaly přístupné, lze určit
bez použití teploměru., popř. Vybitý článek nesmí samozřejmě zůstat pří
stroji.
Nejsme-li pro měření teploty vybaveni, musíme spokojit informativ
ním zjištěním, zda motor (obecně stroj) nepřehřívá. Nejpohotovějším
indikátorem ovšem také nejhrubším) pro tento účel dlaň ruky.
Kromě takto změřeného odporu, který označíme Rd, musíme znát od
por vodiče (popř.
Jak víme fyziky, platí mezi těmito odpory teplotou vztah
Ä! Ä2o[l a(0 20)] (O; 1/K, °C)
Pokud použijeme vodič mědi nebo hliníku, pro něž teplotní součinitel
odporu 0,004 1/K, tj.
Naopak odpaří-li kapka vody (nebo slina) stříknutá motor sy
kotem, dosahuje teplota 100 °C, což pro chlazený motor ventiláto
rem) dávno nepřípustné pro nechlazený motor (bez ventilátoru) to
krajní mez nebo začínající ohrožení. při této teplotě změříme. Měřit ovšem může,
až když měřený objekt již zahřátý ustálenou teplotu.
Stačí tomu však běžný teploměr zavařování nebo jiný rtuťový
teploměr stupnicí 100 °C, jehož dolní konec obalíme kouskem tenké
hliníkové fólie (např.pojíme napájecí článek. Teploměr
můžeme také postavit velké kapky oleje. před
pokládá, elektromotor byl provozu zatížením alespoň dvě hodi
ny. vinutí) R20 při teplotě °C. Měření teploměrem nahradíme měřením odporu,
a nejlépe voltmetrem ampérmetrem (str
