Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Z rozdílu takto zjištěných údajů dostaneme spotřebovanou činnou ener
gii A<s Ac2 (sx jalovou energii Aj2 Aj1 dané časové
období. Poměr těchto dvou výsledků udává tangentu středního fázového
posunu (pa.
Další častou metodou měření druhá metoda, používající činnou práci,
kterou můžeme snadno změřit tam, kde elektroměr.
Všemi dosud uvedenými metodami určíme hodnotu cos 99, která platí
jen pro okamžik měření, výjimkou měření elektroměrem, přičemž zjistí
me průměrný údaj krátkou dobu, niž byl elektroměr sledován. Výpočet opět jedno
duchý výsledek bližší průměru. Pak nám stačí jen
klešťový ampérvoltmetr náramkové hodinky. Důvody mohou být různé: ověření
účinnosti kompenzace, získání podkladů pro projekt nové transformovny,
ekonomické důvody apod. začátku sledovaného období
přečteme jejich údaje Aj% zapíšeme je.
Revizní praxe provoz však někdy vyžadují kontrolu nebo zjištění prů
měrné, tj.v tj.
272
.
Právem lze předpokládat, nejpoužívanější uvedených metod bude
první metoda, při níž stačí klešťový (nebo jiný) wattmetr klešťový ampér
voltmetr při níž minimum rozpojování zapojování.jak dále uvidíme, nutné), nejvhodnější použít metodu využívající činnou
a jalovou práci (bod 5). Potom vhodná tato metoda:
Do společného přívodu, kterým napájena měřená skupina, zapojíme
jalový elektroměr činný elektroměr.
= 9?av (kvar )
Z toho lze vypočítat hledaný střední účiník sledované období. Také výpočet je
u této metody jednoduchý.), se
přečtou konečné údaje Aj2. Výsledek
lze zjistit také převodní tabulky 23. střední hodnoty účiníku skupiny spotřebičů (dílny, objektu nebo
i celého podniku) určité období.
V poznámce přehledem měřicích metod jsme uvedli, praxi se
pokládá symetricky zatíženou taková soustava, které platí jen
přibližně, pokud ovšem výslovně nepožaduje přesné určení cos cp, ale
pokud jde jen zjištění, účiník „špatný“ nebo „dobrý“ takovém
případě vzorců dosazuje průměrná hodnota proudů naměřených
v jednotlivých fázích.
Pro zjištění průměrného účiníku využívá třetí metoda, níž nyní
povíme více. uplynutí doby, niž
má být průměrný účiník zjištěn (pracovní směna, den, měsíc apod
