Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 270 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
začátku sledovaného období přečteme jejich údaje Aj% zapíšeme je. Výsledek lze zjistit také převodní tabulky 23. Také výpočet je u této metody jednoduchý. Všemi dosud uvedenými metodami určíme hodnotu cos 99, která platí jen pro okamžik měření, výjimkou měření elektroměrem, přičemž zjistí­ me průměrný údaj krátkou dobu, niž byl elektroměr sledován. Poměr těchto dvou výsledků udává tangentu středního fázového posunu (pa. Důvody mohou být různé: ověření účinnosti kompenzace, získání podkladů pro projekt nové transformovny, ekonomické důvody apod. Další častou metodou měření druhá metoda, používající činnou práci, kterou můžeme snadno změřit tam, kde elektroměr. = 9?av (kvar ) Z toho lze vypočítat hledaný střední účiník sledované období. uplynutí doby, niž má být průměrný účiník zjištěn (pracovní směna, den, měsíc apod. 272 . Výpočet opět jedno­ duchý výsledek bližší průměru. V poznámce přehledem měřicích metod jsme uvedli, praxi se pokládá symetricky zatíženou taková soustava, které platí jen přibližně, pokud ovšem výslovně nepožaduje přesné určení cos cp, ale pokud jde jen zjištění, účiník „špatný“ nebo „dobrý“ takovém případě vzorců dosazuje průměrná hodnota proudů naměřených v jednotlivých fázích.v tj. Právem lze předpokládat, nejpoužívanější uvedených metod bude první metoda, při níž stačí klešťový (nebo jiný) wattmetr klešťový ampér­ voltmetr při níž minimum rozpojování zapojování.), se přečtou konečné údaje Aj2. Pro zjištění průměrného účiníku využívá třetí metoda, níž nyní povíme více.jak dále uvidíme, nutné), nejvhodnější použít metodu využívající činnou a jalovou práci (bod 5). Z rozdílu takto zjištěných údajů dostaneme spotřebovanou činnou ener­ gii A<s Ac2 (sx jalovou energii Aj2 Aj1 dané časové období. Pak nám stačí jen klešťový ampérvoltmetr náramkové hodinky. Potom vhodná tato metoda: Do společného přívodu, kterým napájena měřená skupina, zapojíme jalový elektroměr činný elektroměr. Revizní praxe provoz však někdy vyžadují kontrolu nebo zjištění prů­ měrné, tj. střední hodnoty účiníku skupiny spotřebičů (dílny, objektu nebo i celého podniku) určité období