Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
měření činného odporu. Totéž mohl způsobit velký přechodový odpor
mezi elektrodami destičkou (např. Využití vypínače
k připojení ampérmetru
(vypínač musí být dobu
měření vypnutý)
241
.
Skutečná aplikace tohoto způsobu ovšem znamená, musí být měřený
obvod rozpojitelný, abychom něj mohli vřadit rezistor. Jeho délku
a tím odpor ovšem musíme předběžně stanovit výpočtem tak, aby
úbytek liR byl voltmetru (nebo milivoltmetru), který chceme
použít, dobře čitelný. svařo
vacích strojů nebude činit potíže. podstatě velmi jednoduchá, neboť při činném odporu R
platí pro střídavý stejnosměrný proud Ohmův zákon základní formě,
takže
h (A; O)
kde Ub, úbytek napětí naměřený voltmetrem rezistoru známým
odporem R. Princip měření ukazuje obr. Tato
metoda jako jediná zde popsaných vhodná pro velké stejnosměrné
proudy. 131. Nepřímé měření
velkého stejnosměrného
proudu změřením úbytku
napětí (princip použití
pro svařovací stroje)
Obr. důsledku nerovnosti styčných
ŕ
Obr. 131. 'r‘
Ke zjištění výstupního proudu můžeme také použít nepřímou cestu,
kterou měření úbytku napětí rezistoru známým odporem, kterým
tento proud necháme procházet. nutné,
protože při velkém úbytku, způsobeném příliš velkým odporem, se
mohl voltmetr spálit.Proto převod bude jen přibližný. Pro jistotu pak odpor ještě změříme některou
z metod uvedených kap. toho ovšem vyplývá, vypočítaný
proud bude zatížen chybou. 132. Jako rezistor použijeme destičku nebo
sloupek nerezavějící oceli, které sevřeme mezi elektrody