Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
129.
Jsou však provozy (např. Postupné Obr. Měření ovšem svůj smysl jen tehdy, jestliže měřené napětí
během průběhu měření nekolísá. 130. Pak změří
potenciální rozdíly (úbytky napětí) Ař7a mezi začátky konci
obou vodičů stanoví výsledný úbytek součtem těchto hodnot. válcovny aj.Měřit voltmetrem velkou třídou přesnosti. Týmž voltmetrem změříme napětí
TJí začátku vedení (vývodu) napětí jeho konci. Vyžaduje však přístroj velkou třídou přes
nosti zatížena chybou způsobenou časovým rozdílem obou měření.
Lze měřit postupně podle obr. Přímé měření
měření úbytků napětí úbytků napětí
To metoda nejčastější. 130, musí měřicí vodiče*) (jejich odpor musíme mít
ovšem změřen) natáhnout celé délce měřeného úseku. Ten ovšem musíme
zpravidla nahradit spolehlivě kalibrovaným voltmetrem horší třídou
přesnosti. Jak
je patrné obr. takovém případě nutné přímé měření úbytku napětí.
239
. 129.), kde napětí značně kolísá, než
projdeme konec vedení, hodnota naměřená začátku dávno
neplatná.
*) Vhodný měřicí kabel odvíjený bubnu. Úbytek napětí
pak vypočítáme podle vztahu
Ař7 (V)
Obr.
Ař7 ADa ADb (V)
Pokud jsme při stanovení hodnot Ař7a AřTb nerespektovali úbytky
v měřicím vedení jejich odečtením, musíme nyní tohoto výsledku
odečíst dvakrát
