Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Ten ovšem musíme
zpravidla nahradit spolehlivě kalibrovaným voltmetrem horší třídou
přesnosti. takovém případě nutné přímé měření úbytku napětí.
Ař7 ADa ADb (V)
Pokud jsme při stanovení hodnot Ař7a AřTb nerespektovali úbytky
v měřicím vedení jejich odečtením, musíme nyní tohoto výsledku
odečíst dvakrát.
Lze měřit postupně podle obr. 129.
239
. 130.Měřit voltmetrem velkou třídou přesnosti. Přímé měření
měření úbytků napětí úbytků napětí
To metoda nejčastější. 129.
Jsou však provozy (např. Měření ovšem svůj smysl jen tehdy, jestliže měřené napětí
během průběhu měření nekolísá. válcovny aj. Úbytek napětí
pak vypočítáme podle vztahu
Ař7 (V)
Obr. Pak změří
potenciální rozdíly (úbytky napětí) Ař7a mezi začátky konci
obou vodičů stanoví výsledný úbytek součtem těchto hodnot. Týmž voltmetrem změříme napětí
TJí začátku vedení (vývodu) napětí jeho konci. Postupné Obr. 130, musí měřicí vodiče*) (jejich odpor musíme mít
ovšem změřen) natáhnout celé délce měřeného úseku. Jak
je patrné obr.
*) Vhodný měřicí kabel odvíjený bubnu.), kde napětí značně kolísá, než
projdeme konec vedení, hodnota naměřená začátku dávno
neplatná. Vyžaduje však přístroj velkou třídou přes
nosti zatížena chybou způsobenou časovým rozdílem obou měření
