Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
takovém případě nutné přímé měření úbytku napětí.Měřit voltmetrem velkou třídou přesnosti.
Lze měřit postupně podle obr.
239
. 130. 129. válcovny aj. Ten ovšem musíme
zpravidla nahradit spolehlivě kalibrovaným voltmetrem horší třídou
přesnosti. Přímé měření
měření úbytků napětí úbytků napětí
To metoda nejčastější. 129.
Ař7 ADa ADb (V)
Pokud jsme při stanovení hodnot Ař7a AřTb nerespektovali úbytky
v měřicím vedení jejich odečtením, musíme nyní tohoto výsledku
odečíst dvakrát.
*) Vhodný měřicí kabel odvíjený bubnu. Týmž voltmetrem změříme napětí
TJí začátku vedení (vývodu) napětí jeho konci. Úbytek napětí
pak vypočítáme podle vztahu
Ař7 (V)
Obr. Pak změří
potenciální rozdíly (úbytky napětí) Ař7a mezi začátky konci
obou vodičů stanoví výsledný úbytek součtem těchto hodnot. 130, musí měřicí vodiče*) (jejich odpor musíme mít
ovšem změřen) natáhnout celé délce měřeného úseku. Postupné Obr. Měření ovšem svůj smysl jen tehdy, jestliže měřené napětí
během průběhu měření nekolísá.
Jsou však provozy (např.), kde napětí značně kolísá, než
projdeme konec vedení, hodnota naměřená začátku dávno
neplatná. Vyžaduje však přístroj velkou třídou přes
nosti zatížena chybou způsobenou časovým rozdílem obou měření. Jak
je patrné obr
