Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 225 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jiný ampérmetr než klešťový není vhodný, protože uplatní vliv odporu spojů svorkách případná indukčnost smyček přívodů. 127. Například prochází-li stykem proud 100 musí být úbytek napětí poměrně malý; jinak se totiž vadný spoj projevil nadměrným oteplením. Např. ižp (Q; A) Potřebný rozsah voltmetru stanovíme odhadem. Ač7 odpo­ vídá daném případě ztrátovému výkonu 100 odpovídá ztrátovému výkonu kW. Hroty měřicích vodičii musí být při tom nejblíže sebe. poškození stačí přechodné zvětšení odporu styku uvolněných kontaktů následkem přitlačení hrotů. Měření přechodového odporu spojů kontaktů při zatížení a) způsob měření, ochrana voltmetru diodami ru rozváděči tomto vývodu), musíme někde blízko místa měření zavěsit příslušný vodič klešťový ampérmetr proud změřit. tedy nutné dbát při volbě voltmetru jeho . Přechodový odpor potom jednoduše vypočítá Ohmová zákona. Nej častěji budeme měřit při střídavém proudu. To nebude jistě závadu, pokud poměr AUmia/I bude rovnat 0,1 Í2 nebo bude menší. Vzhledem tomu, že běžné přístroje střídavý proud jsou většinou magnetoelektrické volt­ metry usměrňovači, jsme při tomto měření rozsahu měřitelných hod­ not poněkud omezeni porovnání možnostmi, které poskytuje měření při stejnosměrném proudu. Pro měření musíme tedy použít voltmetr malými rozsahy napětí, na nichž bude možné spolehlivě číst úbytky napětí menší než Mělo by však být zásadou, použijeme přepínatelný voltmetr, abychom mohli měření začínat vyšším rozsahu. Menší napětí než několik desetin voltu totiž přesně nezjistíme, takže zde můžeme jen konstatovat, přechodový odpor ičp menší než min/I, kde Ař7min nejmenší čitelný údaj volt­ metru. Hodnotu Tí;, však určit nemůžeme. Voltmetrem potom změří úbytek napětí styku nebo spoji. Vždy totiž možné, právě té chvíli může dojít závadě, která způsobí vznik neočekávaně velkého úbyt­ ku napětí, který poškodil voltmetr. Při proměnlivém odběru ovšem měl být největší proud, který může vyskytnout.I I I pf 1 » —cH~” <»' HI L J Obr. těchto údajů vyplývá, proč musí být pře­ chodové odpory menší než 0,1 (při menších proudech měly být znač­ ně menší, řádově setiny tisíciny ohmu)