Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Poznámka: Při všech těchto výpočtech jsme zanedbávali vliv vnitřního odporu
ampérvoltmetru.
225
. 126 potom zapojíme obvod měřeným odporem zdroj měřicího
Obr. 126. MĚŘENÍ ČINNÉHO ODPORU VOLTMETREM
Každý voltmetr, ale především stejnosměrný, můžeme použít jako ohm
metr, doplníme-li jej nějakým vhodným zdrojem měřicího napětí. Měření činného odporu
voltmetrem
napětí voltmetr jehož vnitřní odpor musí být známý, uzavře
ného obvodu.použití jednoho rezistoru můžeme měřit činné odpory do
176 Í2, kdy proud klesne hodnotu
J 220 A
44 176
kterou ještě můžeme dobře číst. Změříme napětí obvodu odporem zařazeným přívodu
k voltmetru, který vnitřní odpor .
13.
Výsledek měření vypočítáme.
2.
Vyjdeme toho, měřený obvod odporem voltmetr odporem
Rv tvoří dělič napětí, takže voltmetru celkového napětí zdroje
jen poměrná část, daná vzorcem
tt Rv
Ux Rx
Ze známých hodnot pak snadno vypočítáme měřený od
por podle vztahu
Rx (O; V)
kde odpor voltmetru při rozsahu, němž měříme napětí Ux,
U změřené napětí zdroje,
Ux změřené napětí při zařazeném obvodu odporem Rx. Změříme napětí zdroje při zkratovaném obvodu odporem . Podle
obr. Bez předřadného rezistoru bychom mohli obejít obvodu
s odporem asi větším, kdy proud bude menší než A.
Větší činné odpory, 220 £2, musely měřit bez předřadného
rezistoru. Potom provedeme dvě měření:
1.5
