Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 19 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při měření proudu pracuje na principu měřicího transformátoru proudu, jehož jádro tvoří souměrně rozevíratelné čelisti kleští, jimiž můžeme vodič měřeným proudem obem­ knout. zavěšením kleští vodič), ale pak musíme počítat zvětšením chyby měření, protože vodič není upro­ střed otvoru kleští, jak předpokládá udaná přesnost. Při měření nejprve nastavíme přepínačem největší rozsah proudu, tj. K lešťový ampérvoltmetr Metra, typ m Tento přístroj umožňuje rychlé, pohodlné dostatečně přesné měření střídavého proudu anapětí frekvencí Hz. Při nedodržení tohoto postupu je třeba počítat zvětšením chyby nad toleranci třídy přesnosti. K použití měřicích můstků při revizní činnosti lze kriticky připomenout tu nevýhodu (platí pro všechny druhy stejně), při jejich použití má technik volnou jen jednu ruku. 120 Čelisti kleští rozevřeme a měřený volič obemkneme tak, aby byl přibližně uprostřed otvoru (poloha vodiče čelistech však údaj přístroje jen malý vliv). Bude-li tedy pracovišti přímoukazující ohmmetr vhodného rozsahu, bude pro rychlou kontrolu nebo měření od­ poru vždy vhodnější pohotovější, protože ponechává obě ruce volné, a můžeme tedy snadno přidržovat měřicí hroty zkoušeném rezistoru. Použití pro měření kapacit neuvádíme, protože praxi revizního technika toto měření vyskytuje zpravidla jen kompenzačních kondenzátoru, jejichž kapacity jsou daleko větší, než je maximální hodnota měřitelná můstky.článku 13.2 popisujeme použití popsaných můstků pro měření odporů. Podle velikosti měřeného proudu postupně zařazují menší rozsahy, ručka ustálí takové hodnotě, kterou lze dobře přečíst. V mnoha případech takový ohmmetr nahradí univerzálním přístrojem DU nebo 110. Pro měření napětí přístroj tři rozsahy napětí, 300 600 V, 21 . Naměřené hodnoty čtou černých stupnicích měřicího přístroje, jejichž dělení číslováno 30. Není proto třeba měřený obvod rozpojovat, což hlavní výhoda tohoto přístroje. Měřený vodič musí být pouze jednožilový; čelistmi tedy nesmějí obejmout oba vodiče jednofázového rozvodu všechny tři nebo čtyři vodiče trojfázového rozvodu. Jedna měřicí šňůra musí tedy být pevně připojena měřený objekt. Tento klešťový ampérvoltmetr čtyři rozsahy proudu, které volí přepínačem. Obemknutý vodič však může být opancé­ řován. Po každém měření větších proudů před následujícím měřením men­ ším rozsahu třeba kleště vodiče sejmout několikrát rozevřít sevřít čelisti (nejméně třikrát), aby odstranilo případné zbytkové zmagneto- vání, které zvětšilo chybu přístroje. Nejvyšší dovolené provozní napětí měřeném vodiči proti zemi je 650 Proud můžeme měřit trvale (např. Při uzavřených čelistech dbáme, aby byly uzavřeny úplně, aby dosedaly sebe neopí- raly vodič. Rozsahy 120 jsou přepínači označeny bíle