Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Pro důkladné změření vodiče postiženého bludnými proudy potřebu
jeme však znát hodnotu směr těchto proudů různých místech celé
délce vodiče, aniž bychom kdekoliv rozpojovali. tomto nastavení
voltmetru nulu můžeme ampérmetru přečíst hodnotu bludného
proudu. Pro takový případ
můžeme použít kompenzační Siemensovu-Halskeovu metodu, jejíž
princip obr. Vidíme, poloha přepínače ukazuje při správném zapojení
měřicího obvodu směr bludného proudu měřeném úseku.
Jestliže voltmetr stisknutí tlačítka začátku měření ukázal
výchylku doleva, nutné přepnout přepínač vlevo další postup je
stejný. Postupně
se takto proměří celá délka kontrolované trasy.
128
.
Voltmetr zapojuje měřicího obvodu tlačítkovým spínačem T.
Pro měření potřebujeme milivoltmetr, miliampérmetr, reostat R,
přepínač polarity akumulátor nebo čtyři spony pro při
pojení měřicích kablíků měřený předmět.
Jestliže jeho ukazovatel vychýlí doprava, přepneme přepínač také
doprava běžcem reostatu nastavíme takovou hodnotu kompenzačního
proudu, která právě potlačí bludný proud procházející mezi sponami
A Potlačení bludného proudu poznáme podle toho, ukazovatel
voltmetru vrátí polohu (nikoliv přes druhou stranu; to
bychom překompenzovali měření bylo chybné). Protože ale hodnota
bludných proudů časem mění, výhodné měření každém místě
opakovat několikrát, např. sekundách dobu asi minut. 51
