Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Proměřovaná plocha rozdělí jednotli
vých čtverců stranou rovnou vzdálenosti elektrod (obr.
Z naměřených hodnot můžeme dále usuzovat složení půdy us
pořádání vrstev.
Pro snazší vyhodnocení výsledku pro lepší představu průběhu rezis
tivity (vodivosti) tyto hodnoty vynášejí grafu závislosti vzdále
nosti elektrod, tj. Měření probíhá například takto:
Nejdříve měříme elektrodami umístěnými bodech řady I
a naměřené hodnoty zaneseme grafu nebo situačního plánu. 50).
125
. přibližné hloubce.
Tak postupujeme posledních čtyř bodů.
Pak přesuneme elektrody bodů téže řady provedeme totéž.
Pro tato měření jsou vhodné jen měřiče zemních odporů čtyřvodičo-
vým připojením (musí být použitelné pro měření Wennerovou metodou).
Potom přejdeme řady bodů postupujeme stejně, až
bude celá plocha takto zmapována.2 jsme uvedli, rezistivita půdy, která byla vypočítána
z naměřených údajů, platí hloubky přibližně stejné jako vzdálenost a
elektrod.Podrobněji této knize nemůžeme geoelektriokými měřeními zabý
vat čtenáře odkážeme literaturu, např.
b) MAPOVÁNÍ
Zatímco při sondováni zjišťuje rezistivita (vodivost) jako funkce
hloubky, při mapování (kartaci) tyto hodnoty vyhledávají závislosti
na místě, tedy jako funkce plochy.
a) SONDOVÁNÍ
V článku 9. pojednání Ing.
Při tomto měření musí mezi elektrodami udržovat stále táž vzdále
nost, ale mění místo měření.
Z toho plyne, změnou vzdálenosti elektrod můžeme měřit rezistivitu
a tedy vodivost půdy různých hloubkách.
Protože dále víme, tyto naměřené hodnoty vztahují místu upro
střed svislici mezi elektrodami, zjistíme tímto způsobem vždy vodivost
půdy, níž bude nacházet zemnič, který bychom tomto místě zarazili
do hloubky a. Václava
Novotného díle Uzemnění jeho měření, Praha, SNTL 1975.
Ze zde uvedených jsou měřiče PIJ 430, Metraterr, Norma samozřejmě
ampérmetr voltmetr základním Wennerově zapojení čtyřmi elektro
dami.
Názorněji lze vyjádřit tak, mapováním hledáme určené ploše
místo nejlepší vodivostí půdy. Takto
vzniklá mříž svislé linie označeny arabskými číslicemi vodorovné
římskými číslicemi. tedy opravdu sondování půdy hloubky, které
také ukáže, jak hluboko musí zemnič půdy zasahovat, aby byl dobře
vodivé vrstvě (pokud tam ovšem nějakou zjistíme)
