Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 123 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
a) SONDOVÁNÍ V článku 9. pojednání Ing. Pak přesuneme elektrody bodů téže řady provedeme totéž. Tak postupujeme posledních čtyř bodů. Pro tato měření jsou vhodné jen měřiče zemních odporů čtyřvodičo- vým připojením (musí být použitelné pro měření Wennerovou metodou). Takto vzniklá mříž svislé linie označeny arabskými číslicemi vodorovné římskými číslicemi. Při tomto měření musí mezi elektrodami udržovat stále táž vzdále­ nost, ale mění místo měření. Názorněji lze vyjádřit tak, mapováním hledáme určené ploše místo nejlepší vodivostí půdy.2 jsme uvedli, rezistivita půdy, která byla vypočítána z naměřených údajů, platí hloubky přibližně stejné jako vzdálenost a elektrod. Z toho plyne, změnou vzdálenosti elektrod můžeme měřit rezistivitu a tedy vodivost půdy různých hloubkách. Z naměřených hodnot můžeme dále usuzovat složení půdy us­ pořádání vrstev. Ze zde uvedených jsou měřiče PIJ 430, Metraterr, Norma samozřejmě ampérmetr voltmetr základním Wennerově zapojení čtyřmi elektro­ dami. b) MAPOVÁNÍ Zatímco při sondováni zjišťuje rezistivita (vodivost) jako funkce hloubky, při mapování (kartaci) tyto hodnoty vyhledávají závislosti na místě, tedy jako funkce plochy. Měření probíhá například takto: Nejdříve měříme elektrodami umístěnými bodech řady I a naměřené hodnoty zaneseme grafu nebo situačního plánu. Protože dále víme, tyto naměřené hodnoty vztahují místu upro­ střed svislici mezi elektrodami, zjistíme tímto způsobem vždy vodivost půdy, níž bude nacházet zemnič, který bychom tomto místě zarazili do hloubky a. Václava Novotného díle Uzemnění jeho měření, Praha, SNTL 1975. Pro snazší vyhodnocení výsledku pro lepší představu průběhu rezis­ tivity (vodivosti) tyto hodnoty vynášejí grafu závislosti vzdále­ nosti elektrod, tj.Podrobněji této knize nemůžeme geoelektriokými měřeními zabý­ vat čtenáře odkážeme literaturu, např. Potom přejdeme řady bodů postupujeme stejně, až bude celá plocha takto zmapována. 50). přibližné hloubce. tedy opravdu sondování půdy hloubky, které také ukáže, jak hluboko musí zemnič půdy zasahovat, aby byl dobře vodivé vrstvě (pokud tam ovšem nějakou zjistíme). Proměřovaná plocha rozdělí jednotli­ vých čtverců stranou rovnou vzdálenosti elektrod (obr. 125