Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
50).
125
. Měření probíhá například takto:
Nejdříve měříme elektrodami umístěnými bodech řady I
a naměřené hodnoty zaneseme grafu nebo situačního plánu. Takto
vzniklá mříž svislé linie označeny arabskými číslicemi vodorovné
římskými číslicemi.
b) MAPOVÁNÍ
Zatímco při sondováni zjišťuje rezistivita (vodivost) jako funkce
hloubky, při mapování (kartaci) tyto hodnoty vyhledávají závislosti
na místě, tedy jako funkce plochy.
Názorněji lze vyjádřit tak, mapováním hledáme určené ploše
místo nejlepší vodivostí půdy. přibližné hloubce.Podrobněji této knize nemůžeme geoelektriokými měřeními zabý
vat čtenáře odkážeme literaturu, např.
Pro tato měření jsou vhodné jen měřiče zemních odporů čtyřvodičo-
vým připojením (musí být použitelné pro měření Wennerovou metodou).
Pro snazší vyhodnocení výsledku pro lepší představu průběhu rezis
tivity (vodivosti) tyto hodnoty vynášejí grafu závislosti vzdále
nosti elektrod, tj.2 jsme uvedli, rezistivita půdy, která byla vypočítána
z naměřených údajů, platí hloubky přibližně stejné jako vzdálenost a
elektrod.
a) SONDOVÁNÍ
V článku 9.
Ze zde uvedených jsou měřiče PIJ 430, Metraterr, Norma samozřejmě
ampérmetr voltmetr základním Wennerově zapojení čtyřmi elektro
dami.
Z naměřených hodnot můžeme dále usuzovat složení půdy us
pořádání vrstev.
Pak přesuneme elektrody bodů téže řady provedeme totéž. Václava
Novotného díle Uzemnění jeho měření, Praha, SNTL 1975. pojednání Ing. tedy opravdu sondování půdy hloubky, které
také ukáže, jak hluboko musí zemnič půdy zasahovat, aby byl dobře
vodivé vrstvě (pokud tam ovšem nějakou zjistíme).
Z toho plyne, změnou vzdálenosti elektrod můžeme měřit rezistivitu
a tedy vodivost půdy různých hloubkách.
Protože dále víme, tyto naměřené hodnoty vztahují místu upro
střed svislici mezi elektrodami, zjistíme tímto způsobem vždy vodivost
půdy, níž bude nacházet zemnič, který bychom tomto místě zarazili
do hloubky a.
Tak postupujeme posledních čtyř bodů.
Při tomto měření musí mezi elektrodami udržovat stále táž vzdále
nost, ale mění místo měření. Proměřovaná plocha rozdělí jednotli
vých čtverců stranou rovnou vzdálenosti elektrod (obr.
Potom přejdeme řady bodů postupujeme stejně, až
bude celá plocha takto zmapována
