Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 123 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tak postupujeme posledních čtyř bodů. Pro tato měření jsou vhodné jen měřiče zemních odporů čtyřvodičo- vým připojením (musí být použitelné pro měření Wennerovou metodou). 125 . Takto vzniklá mříž svislé linie označeny arabskými číslicemi vodorovné římskými číslicemi. Z toho plyne, změnou vzdálenosti elektrod můžeme měřit rezistivitu a tedy vodivost půdy různých hloubkách. b) MAPOVÁNÍ Zatímco při sondováni zjišťuje rezistivita (vodivost) jako funkce hloubky, při mapování (kartaci) tyto hodnoty vyhledávají závislosti na místě, tedy jako funkce plochy.Podrobněji této knize nemůžeme geoelektriokými měřeními zabý­ vat čtenáře odkážeme literaturu, např. pojednání Ing. přibližné hloubce. Potom přejdeme řady bodů postupujeme stejně, až bude celá plocha takto zmapována. Proměřovaná plocha rozdělí jednotli­ vých čtverců stranou rovnou vzdálenosti elektrod (obr. Pro snazší vyhodnocení výsledku pro lepší představu průběhu rezis­ tivity (vodivosti) tyto hodnoty vynášejí grafu závislosti vzdále­ nosti elektrod, tj. a) SONDOVÁNÍ V článku 9. Z naměřených hodnot můžeme dále usuzovat složení půdy us­ pořádání vrstev.2 jsme uvedli, rezistivita půdy, která byla vypočítána z naměřených údajů, platí hloubky přibližně stejné jako vzdálenost a elektrod. Názorněji lze vyjádřit tak, mapováním hledáme určené ploše místo nejlepší vodivostí půdy. tedy opravdu sondování půdy hloubky, které také ukáže, jak hluboko musí zemnič půdy zasahovat, aby byl dobře vodivé vrstvě (pokud tam ovšem nějakou zjistíme). Protože dále víme, tyto naměřené hodnoty vztahují místu upro­ střed svislici mezi elektrodami, zjistíme tímto způsobem vždy vodivost půdy, níž bude nacházet zemnič, který bychom tomto místě zarazili do hloubky a. Při tomto měření musí mezi elektrodami udržovat stále táž vzdále­ nost, ale mění místo měření. Václava Novotného díle Uzemnění jeho měření, Praha, SNTL 1975. 50). Měření probíhá například takto: Nejdříve měříme elektrodami umístěnými bodech řady I a naměřené hodnoty zaneseme grafu nebo situačního plánu. Pak přesuneme elektrody bodů téže řady provedeme totéž. Ze zde uvedených jsou měřiče PIJ 430, Metraterr, Norma samozřejmě ampérmetr voltmetr základním Wennerově zapojení čtyřmi elektro­ dami