Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 111 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
měření zemního odporu rozsáhlých soustav. Jsou křivky stejným potenciálem (ekvipotenciály). Příklad měření obr. 43. Někdy může stát, těchto místech přes veškeré úsilí nelze naměřit nulovou hodnotu zemního odporu.1. Pokud nemohou elektrody umístit tak, aby vzdálenost mezi nimi rovnala dvaapůlnásobku pětinásobku nejdelšího rozměru soustavy (zpravidla úhlopříčky), musíme spokojit nejvhodnějším do­ sažitelným maximem této vzdálenosti průběh potenciálu snímáme je­ jich spojnici. použití volt­ metru dvou elektrod, nichž jedna umístí mimo vliv zemniče (tj. určité rozmezí, němž je potenciál nulový. těchto místech musíme elektrodu zarážet po menších odstupech, aby případné rozmezí dostatečně přesně určilo.dit jeho průběh pří poruše. Nejjednodušší způsob měření jsme ukázali čl. Nevyhovující vzdálenost grafickém záznamu měření projeví tím, neutrální zem podstatně zúží. dál než něj, kde neutrální zem) druhá zaráží různých vzdálenostech zemniče. případě potřeby pak musí revizní zprávě nařídit ochranná opatření. 6. Elektroda zůstává jednom místě, elektroda posouvá. Lze očekávat jednoduchých uzemňovacích soustav, jako zemnicí pásek délky okružního uzemňovacího vedení průměru asi 10 atd. Pak účelné posouvat elektrodu l ve vyšetřovaném rozmezí kolmo směr měření brát směrodatné tak­ to naměřené hodnoty. Pospojováním bodů stejným napětím vzniknou kružnice zemničem jako společným středem. Vzdá­ lenosti elektrod způsob měření jsou stejné jako při měření zemního odpo­ ru zemničů. Pokud není zaviněno tím, jsme ještě nedosáhli neutrální země, může znamenat, důsledku půdních poměrů nebo důsledku přítomnosti kovových předmětů zemi neprobíhá křivka tom místě horizontálně. Při této metodě měření jsme vystačili voltmetrem zjišťovali jsme pří­ mo hodnoty napětí. plánu zakreslíme body, nichž byla tato elektroda zaražena, připíšeme nim naměřená napětí. Na průběhu musí být patrný bod zvratu, popř. Jindy pomůže pouhé zvětšení vzdálenosti elektrody E2 zemniče. Zatím jsme mluvili měření potenciálu okolí jednotlivých zemničů nebo jednoduchých uzemňovacích soustav. Kolem bodu zvratu bude 113 . Znamená to, můžeme použít kterýkoliv měřič zemního odporu v trojvodičovém zapojení. Protože ale víme, zcela shodný průběh (ovšem ji­ ném měřítku) zemní odpor okolí zemniče, můžeme měřit tento od­ por. Protože jde vlastně měření zemního odporu, platí všechny podmínky, které byly uvedeny čl. dolní části obrázku příklad získaného prů­ běhu zemního odporu, tedy potenciálu zvolené rovině měření. Kolem rozsáhlých soustav je toto měření obtížnější, protože musíme podstatně zvětšit vzdálenosti mezi elektrodami zemničem