Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 111 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Protože jde vlastně měření zemního odporu, platí všechny podmínky, které byly uvedeny čl. Zatím jsme mluvili měření potenciálu okolí jednotlivých zemničů nebo jednoduchých uzemňovacích soustav. Na průběhu musí být patrný bod zvratu, popř. Znamená to, můžeme použít kterýkoliv měřič zemního odporu v trojvodičovém zapojení.dit jeho průběh pří poruše. Někdy může stát, těchto místech přes veškeré úsilí nelze naměřit nulovou hodnotu zemního odporu. Pak účelné posouvat elektrodu l ve vyšetřovaném rozmezí kolmo směr měření brát směrodatné tak­ to naměřené hodnoty. Příklad měření obr. dál než něj, kde neutrální zem) druhá zaráží různých vzdálenostech zemniče. Jindy pomůže pouhé zvětšení vzdálenosti elektrody E2 zemniče. 43. Elektroda zůstává jednom místě, elektroda posouvá. Pospojováním bodů stejným napětím vzniknou kružnice zemničem jako společným středem. plánu zakreslíme body, nichž byla tato elektroda zaražena, připíšeme nim naměřená napětí. Jsou křivky stejným potenciálem (ekvipotenciály). Lze očekávat jednoduchých uzemňovacích soustav, jako zemnicí pásek délky okružního uzemňovacího vedení průměru asi 10 atd. měření zemního odporu rozsáhlých soustav. Pokud nemohou elektrody umístit tak, aby vzdálenost mezi nimi rovnala dvaapůlnásobku pětinásobku nejdelšího rozměru soustavy (zpravidla úhlopříčky), musíme spokojit nejvhodnějším do­ sažitelným maximem této vzdálenosti průběh potenciálu snímáme je­ jich spojnici. Kolem rozsáhlých soustav je toto měření obtížnější, protože musíme podstatně zvětšit vzdálenosti mezi elektrodami zemničem. Při této metodě měření jsme vystačili voltmetrem zjišťovali jsme pří­ mo hodnoty napětí. Protože ale víme, zcela shodný průběh (ovšem ji­ ném měřítku) zemní odpor okolí zemniče, můžeme měřit tento od­ por. Kolem bodu zvratu bude 113 . určité rozmezí, němž je potenciál nulový. Vzdá­ lenosti elektrod způsob měření jsou stejné jako při měření zemního odpo­ ru zemničů. těchto místech musíme elektrodu zarážet po menších odstupech, aby případné rozmezí dostatečně přesně určilo. Pokud není zaviněno tím, jsme ještě nedosáhli neutrální země, může znamenat, důsledku půdních poměrů nebo důsledku přítomnosti kovových předmětů zemi neprobíhá křivka tom místě horizontálně. Nejjednodušší způsob měření jsme ukázali čl. 6. Nevyhovující vzdálenost grafickém záznamu měření projeví tím, neutrální zem podstatně zúží. případě potřeby pak musí revizní zprávě nařídit ochranná opatření.1. použití volt­ metru dvou elektrod, nichž jedna umístí mimo vliv zemniče (tj. dolní části obrázku příklad získaného prů­ běhu zemního odporu, tedy potenciálu zvolené rovině měření