Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 111 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při této metodě měření jsme vystačili voltmetrem zjišťovali jsme pří­ mo hodnoty napětí. Zatím jsme mluvili měření potenciálu okolí jednotlivých zemničů nebo jednoduchých uzemňovacích soustav. Pokud nemohou elektrody umístit tak, aby vzdálenost mezi nimi rovnala dvaapůlnásobku pětinásobku nejdelšího rozměru soustavy (zpravidla úhlopříčky), musíme spokojit nejvhodnějším do­ sažitelným maximem této vzdálenosti průběh potenciálu snímáme je­ jich spojnici.1. 43. Pak účelné posouvat elektrodu l ve vyšetřovaném rozmezí kolmo směr měření brát směrodatné tak­ to naměřené hodnoty. Vzdá­ lenosti elektrod způsob měření jsou stejné jako při měření zemního odpo­ ru zemničů. Nejjednodušší způsob měření jsme ukázali čl. těchto místech musíme elektrodu zarážet po menších odstupech, aby případné rozmezí dostatečně přesně určilo. Lze očekávat jednoduchých uzemňovacích soustav, jako zemnicí pásek délky okružního uzemňovacího vedení průměru asi 10 atd. Protože jde vlastně měření zemního odporu, platí všechny podmínky, které byly uvedeny čl. 6. Jindy pomůže pouhé zvětšení vzdálenosti elektrody E2 zemniče. Příklad měření obr. Na průběhu musí být patrný bod zvratu, popř. případě potřeby pak musí revizní zprávě nařídit ochranná opatření. Protože ale víme, zcela shodný průběh (ovšem ji­ ném měřítku) zemní odpor okolí zemniče, můžeme měřit tento od­ por. Pospojováním bodů stejným napětím vzniknou kružnice zemničem jako společným středem. Někdy může stát, těchto místech přes veškeré úsilí nelze naměřit nulovou hodnotu zemního odporu. Jsou křivky stejným potenciálem (ekvipotenciály). určité rozmezí, němž je potenciál nulový. měření zemního odporu rozsáhlých soustav.dit jeho průběh pří poruše. použití volt­ metru dvou elektrod, nichž jedna umístí mimo vliv zemniče (tj. Nevyhovující vzdálenost grafickém záznamu měření projeví tím, neutrální zem podstatně zúží. Kolem rozsáhlých soustav je toto měření obtížnější, protože musíme podstatně zvětšit vzdálenosti mezi elektrodami zemničem. Kolem bodu zvratu bude 113 . Pokud není zaviněno tím, jsme ještě nedosáhli neutrální země, může znamenat, důsledku půdních poměrů nebo důsledku přítomnosti kovových předmětů zemi neprobíhá křivka tom místě horizontálně. Elektroda zůstává jednom místě, elektroda posouvá. plánu zakreslíme body, nichž byla tato elektroda zaražena, připíšeme nim naměřená napětí. dolní části obrázku příklad získaného prů­ běhu zemního odporu, tedy potenciálu zvolené rovině měření. Znamená to, můžeme použít kterýkoliv měřič zemního odporu v trojvodičovém zapojení. dál než něj, kde neutrální zem) druhá zaráží různých vzdálenostech zemniče