Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 111 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zatím jsme mluvili měření potenciálu okolí jednotlivých zemničů nebo jednoduchých uzemňovacích soustav. plánu zakreslíme body, nichž byla tato elektroda zaražena, připíšeme nim naměřená napětí. Znamená to, můžeme použít kterýkoliv měřič zemního odporu v trojvodičovém zapojení. Jsou křivky stejným potenciálem (ekvipotenciály). Vzdá­ lenosti elektrod způsob měření jsou stejné jako při měření zemního odpo­ ru zemničů.dit jeho průběh pří poruše. Elektroda zůstává jednom místě, elektroda posouvá. Kolem rozsáhlých soustav je toto měření obtížnější, protože musíme podstatně zvětšit vzdálenosti mezi elektrodami zemničem. Na průběhu musí být patrný bod zvratu, popř. Pokud není zaviněno tím, jsme ještě nedosáhli neutrální země, může znamenat, důsledku půdních poměrů nebo důsledku přítomnosti kovových předmětů zemi neprobíhá křivka tom místě horizontálně. Někdy může stát, těchto místech přes veškeré úsilí nelze naměřit nulovou hodnotu zemního odporu. Nevyhovující vzdálenost grafickém záznamu měření projeví tím, neutrální zem podstatně zúží. určité rozmezí, němž je potenciál nulový. Jindy pomůže pouhé zvětšení vzdálenosti elektrody E2 zemniče. Příklad měření obr. Protože jde vlastně měření zemního odporu, platí všechny podmínky, které byly uvedeny čl. Lze očekávat jednoduchých uzemňovacích soustav, jako zemnicí pásek délky okružního uzemňovacího vedení průměru asi 10 atd. Pak účelné posouvat elektrodu l ve vyšetřovaném rozmezí kolmo směr měření brát směrodatné tak­ to naměřené hodnoty. Kolem bodu zvratu bude 113 . Pospojováním bodů stejným napětím vzniknou kružnice zemničem jako společným středem. Při této metodě měření jsme vystačili voltmetrem zjišťovali jsme pří­ mo hodnoty napětí. Protože ale víme, zcela shodný průběh (ovšem ji­ ném měřítku) zemní odpor okolí zemniče, můžeme měřit tento od­ por. použití volt­ metru dvou elektrod, nichž jedna umístí mimo vliv zemniče (tj. 43. těchto místech musíme elektrodu zarážet po menších odstupech, aby případné rozmezí dostatečně přesně určilo. 6. Nejjednodušší způsob měření jsme ukázali čl. Pokud nemohou elektrody umístit tak, aby vzdálenost mezi nimi rovnala dvaapůlnásobku pětinásobku nejdelšího rozměru soustavy (zpravidla úhlopříčky), musíme spokojit nejvhodnějším do­ sažitelným maximem této vzdálenosti průběh potenciálu snímáme je­ jich spojnici. případě potřeby pak musí revizní zprávě nařídit ochranná opatření. dolní části obrázku příklad získaného prů­ běhu zemního odporu, tedy potenciálu zvolené rovině měření. dál než něj, kde neutrální zem) druhá zaráží různých vzdálenostech zemniče. měření zemního odporu rozsáhlých soustav.1