Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
určité rozmezí, němž
je potenciál nulový.dit jeho průběh pří poruše. případě potřeby pak musí revizní
zprávě nařídit ochranná opatření. Nevyhovující vzdálenost grafickém záznamu měření
projeví tím, neutrální zem podstatně zúží. Vzdá
lenosti elektrod způsob měření jsou stejné jako při měření zemního odpo
ru zemničů. Jsou křivky stejným potenciálem (ekvipotenciály). dolní části obrázku příklad získaného prů
běhu zemního odporu, tedy potenciálu zvolené rovině měření.
Nejjednodušší způsob měření jsme ukázali čl.
Zatím jsme mluvili měření potenciálu okolí jednotlivých zemničů
nebo jednoduchých uzemňovacích soustav. plánu zakreslíme body, nichž byla tato
elektroda zaražena, připíšeme nim naměřená napětí.
Pokud nemohou elektrody umístit tak, aby vzdálenost
mezi nimi rovnala dvaapůlnásobku pětinásobku nejdelšího rozměru
soustavy (zpravidla úhlopříčky), musíme spokojit nejvhodnějším do
sažitelným maximem této vzdálenosti průběh potenciálu snímáme je
jich spojnici. použití volt
metru dvou elektrod, nichž jedna umístí mimo vliv zemniče (tj. Znamená to, můžeme použít kterýkoliv měřič zemního odporu
v trojvodičovém zapojení.
Příklad měření obr. Jindy pomůže pouhé zvětšení vzdálenosti elektrody
E2 zemniče. měření zemního
odporu rozsáhlých soustav. Pospojováním
bodů stejným napětím vzniknou kružnice zemničem jako společným
středem. Elektroda zůstává jednom místě,
elektroda posouvá. 6. těchto místech musíme elektrodu zarážet po
menších odstupech, aby případné rozmezí dostatečně přesně určilo.
Lze očekávat jednoduchých uzemňovacích soustav, jako zemnicí
pásek délky okružního uzemňovacího vedení průměru asi
10 atd. Kolem rozsáhlých soustav je
toto měření obtížnější, protože musíme podstatně zvětšit vzdálenosti mezi
elektrodami zemničem.
Na průběhu musí být patrný bod zvratu, popř. Protože jde vlastně měření zemního odporu,
platí všechny podmínky, které byly uvedeny čl. Pokud není zaviněno tím, jsme
ještě nedosáhli neutrální země, může znamenat, důsledku půdních
poměrů nebo důsledku přítomnosti kovových předmětů zemi neprobíhá
křivka tom místě horizontálně. Protože ale víme, zcela shodný průběh (ovšem ji
ném měřítku) zemní odpor okolí zemniče, můžeme měřit tento od
por. Pak účelné posouvat elektrodu l
ve vyšetřovaném rozmezí kolmo směr měření brát směrodatné tak
to naměřené hodnoty.
Někdy může stát, těchto místech přes veškeré úsilí nelze naměřit
nulovou hodnotu zemního odporu. 43.
dál než něj, kde neutrální zem) druhá zaráží různých
vzdálenostech zemniče. Kolem bodu zvratu bude
113
.1.
Při této metodě měření jsme vystačili voltmetrem zjišťovali jsme pří
mo hodnoty napětí
