Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.
Nejjednodušší způsob měření jsme ukázali čl. Znamená to, můžeme použít kterýkoliv měřič zemního odporu
v trojvodičovém zapojení. Jsou křivky stejným potenciálem (ekvipotenciály). těchto místech musíme elektrodu zarážet po
menších odstupech, aby případné rozmezí dostatečně přesně určilo. dolní části obrázku příklad získaného prů
běhu zemního odporu, tedy potenciálu zvolené rovině měření. Nevyhovující vzdálenost grafickém záznamu měření
projeví tím, neutrální zem podstatně zúží. 43. Kolem bodu zvratu bude
113
. Protože ale víme, zcela shodný průběh (ovšem ji
ném měřítku) zemní odpor okolí zemniče, můžeme měřit tento od
por. určité rozmezí, němž
je potenciál nulový.1. Vzdá
lenosti elektrod způsob měření jsou stejné jako při měření zemního odpo
ru zemničů. Pospojováním
bodů stejným napětím vzniknou kružnice zemničem jako společným
středem.
Při této metodě měření jsme vystačili voltmetrem zjišťovali jsme pří
mo hodnoty napětí. měření zemního
odporu rozsáhlých soustav.
Zatím jsme mluvili měření potenciálu okolí jednotlivých zemničů
nebo jednoduchých uzemňovacích soustav.
Pokud nemohou elektrody umístit tak, aby vzdálenost
mezi nimi rovnala dvaapůlnásobku pětinásobku nejdelšího rozměru
soustavy (zpravidla úhlopříčky), musíme spokojit nejvhodnějším do
sažitelným maximem této vzdálenosti průběh potenciálu snímáme je
jich spojnici. Elektroda zůstává jednom místě,
elektroda posouvá.
Lze očekávat jednoduchých uzemňovacích soustav, jako zemnicí
pásek délky okružního uzemňovacího vedení průměru asi
10 atd.
Příklad měření obr. Kolem rozsáhlých soustav je
toto měření obtížnější, protože musíme podstatně zvětšit vzdálenosti mezi
elektrodami zemničem. Jindy pomůže pouhé zvětšení vzdálenosti elektrody
E2 zemniče. Pokud není zaviněno tím, jsme
ještě nedosáhli neutrální země, může znamenat, důsledku půdních
poměrů nebo důsledku přítomnosti kovových předmětů zemi neprobíhá
křivka tom místě horizontálně. Protože jde vlastně měření zemního odporu,
platí všechny podmínky, které byly uvedeny čl.dit jeho průběh pří poruše. použití volt
metru dvou elektrod, nichž jedna umístí mimo vliv zemniče (tj. 6. plánu zakreslíme body, nichž byla tato
elektroda zaražena, připíšeme nim naměřená napětí.
Někdy může stát, těchto místech přes veškeré úsilí nelze naměřit
nulovou hodnotu zemního odporu. případě potřeby pak musí revizní
zprávě nařídit ochranná opatření. Pak účelné posouvat elektrodu l
ve vyšetřovaném rozmezí kolmo směr měření brát směrodatné tak
to naměřené hodnoty.
dál než něj, kde neutrální zem) druhá zaráží různých
vzdálenostech zemniče.
Na průběhu musí být patrný bod zvratu, popř
