Měření při revizích elektrických zařízení

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha dává návod pro běžné i méně běžné metody měření při revizích elektrických zařízení a informuje o potřebném vybavení revizního technika. V úvodních částech je vysvětlen účel a význam revizní činnosti, jsou popsány měřicí přístroje a pomůcky a je probrána příprava na měření. Hlavní část je věnována technice revizních měření na rozvodných zařízeních, elektrických spotřebičích a strojích, komplexních provozních souborech, hromosvodech atd. Kniha je určena revizním technikům, elektromontérům a elektroúdržbářům.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jiří Tříska

Strana 108 z 296

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
měřením voltmetrem ampérmetrem popsaným čl. Vždy však nezbytně potřebujeme plány uzemňovací soustavy, které uživatel povinen poskyt­ nout (viz kap. U popsaných uzemňovacích soustav měření jejich zemního odporu uvedeným náročným způsobem zbytečné tehdy, nacházejí-li místech, kde pro velkou rezistivitu půdy nelze žádným opatřením dosáhnout pře­ depsaného malého zemního odporu. 5). Měřicí vodiče jsou totiž dlouhé několik set metrů při použití běžných měřicích přístrojů pak nelze dosáhnout dosta­ tečně přesných výsledků. 110 . Máme mysli ulice dvory uvnitř měst nebo nádvoří továren jejich okolí, kde jsou jen betonové nebo asfaltové plochy komuni­ kace. Toho jsou zřejmě vědomy kompetentní kontrolní orgány, které na činnost revizních techniků dohlížejí. Bude-li tam totiž naměřena nejmenší rezistivita gmin půdy hloubce větší než 200 lze využít změny ČSN 1010 spokojit zemním odporem jednotlivých místech soustavy, který vyhovuje vztahu (Ol > Tento zemní odpor může být větší než povolená hodnota popř.Nelze například měřit jako jeden celek uzemňovací soustavu měst (tím spíše velkoměst), kde jsou strojené zemniče (pokud vůbec ještě lze někde zřídit) nesčetném počtu míst pospojovány mnoha náhodný­ mi zemniči vodovodními plynovými potrubími, kovovými plášti kabelů, ocelovými konstrukcemi atd. (např. jistě není možné. 6. Měření nelze uspokojivě provést ani pro uzemňovací soustavy rozleh­ lých průmyslových podniků. Umístit elektrody předepsané vzdálenosti, odpovídající několikanásobku největšího délkového rozměru této soustavy, znamenalo nejen několikahodinový výlet, ale pravdě­ podobně vybudování zvláštní dálkové měřicí linky. Autor této knihy však domnívá, není nutné znát počet všech zem­ ničů soustavy, ale stačí ověřit jen takový počet zemničů, který dosa­ zení výpočtu odporu jejich paralelního spojení jako výsledek vyho­ vující hodnotu zemního odporu pro danou soustavu. souvislosti tím objevují úvahy vhodnosti plošných elektrod uložených na navlhčené podložce (podobně jako při měření izolačního odporu podlah, viz čl.4 přihlédnutím poznámce v této části). 11. pracovník Českého úřadu bez­ pečnosti práce, Karel Brož, řekl své přednášce aktivu revizních techniků Brně, účelnější měřením přesvědčit dobrém propojení celé soustavy zemi pak naměřené rezistivity půdy počtu zemničů výpočtem prokázat, zemní odpor soustavy pro daný účel vyhovující. Dále nutné jednotlivých místech uvnitř soustavy měřením pře­ svědčit, tam zemní odpor menší než £2, popř. O. Např.7), avšak době vzniku této knihy ještě nebylo publikováno. Poznámka: Dosud oficiálně nerozřešeným problémem měření uzemňovacích soustav v hustě zastavěných místech, kde nelze najít plochu volně přístupnou půdou, kam by bylo možné zarazit měřicí elektrody