Není tomu dávno, kdy byly uvedeny v život večerní školy pro pracující. Tehdy jsem stanul před nesnadným úkolem: učit na škole vysloveně elektrotechnického směru žáky, kteří o elektrotechnice věděli jen to, co se naučili na střední škole, pokud i to nezapomněli. Bylo mi svěřeno 18 mladých dělníků, nikoli elektrotechniků, kteří pochopili,že elektrotechnika proniká všemi oblastmi našeho života, že se selektřinou setkáváme denně a nakaždém kroku, že bez elektrotechniky by nebylo pokroku, a chtěli se proto učit. Tato knížečka vznikala pro ně a pro všechny ty, kdo je chtějí následovat. Protože elektrotechnika proniká do všech oblastí techniky, má se s jejími základy seznámit každý, kdo nechce zůstat zpátky.
jasného počasí bývá gradient poten
ciálu (intensita elektrického pole) 100—150 V/m, ale před
2?
. Nyní jasné, proč jednotkou
intensity elektrického pole soustavě MKS volt metr;
jednotkou potenciálu volt dělíme-li jej jednotkou
délky, tedy metrem, dostáváme V/m.urazí směru silových čar dráhu Ježto pohyb ve
směru síly, koná práce, velikosti:
A Eql
Pohybuje-li množství směru silových čar, práci
získáváme; pohybuje-li proti směru silových čar, mu
síme práci vynakládat.
Jednotkový potenciální rozdíl (jednotkové napětí) je
mezi takovými dvěma místy, kde přenesení jednot
kového elektrického množství jednoho místa druhé
spotřebuje jednotková práce.
V ovzduší kolem země stále elektrické pole, potenciál
do výše stoupá.
Dělíme-li potenciální rozdíl dvou míst jejich vzdále
ností, dostáváme gradient potenciálu. Podívejme to
ještě matematicky:
U _
t b
Z rovnice vyplývá, gradient potenciálu roven inten
sitě elektrického pole.
Mnohdy mluvíme potenciálu nějakého vodiče; tím
myslíme jeho potenciální rozdíl proti zemi. Zaveďme pro součin označení U
a nazvěme jej potenciálním rozdílem míst aab nebo napětím
mezi místy aab (vysvětlení později).
V soustavě cgs jednotka potenciálního rozdílu 300krát
větší. MKS jednotkou poten
ciálního rozdílu (napětí) volt [V]. Potenciální rozdíl
(napětí) jednoho voltu mezi takovými dvěma místy, kde
se převedení jednoho coulombu jednoho místa na
druhé spotřebuje práce jedné wattsekundy joulu)
