Konference Kurz osvětlovací techniky XXVII je tradičním, jak je již z názvu patrno,27. setkáním všech, kteří se světelnou technikou pracují, mají k ní co říct a mají jitaké rádi.Česká společnost pro osvětlování regionální skupina Ostrava se touto akcí snažípřispět k pravidelné výměně informací a řešení problémů, které se v oblastiosvětlování během roku vyskytnou.Zaměření konference je tradiční, nicméně jsme se snažili vyzvednout následující, dlenašeho názoru, nejaktuálnější témata:ENERGETICKÉ AUDITY BUDOV A SVĚTELNÉ DIODYI v rámci tohoto hesla je konference rozdělena do několika odborných sekcí.• Hygiena• Vnitřní osvětlení• Venkovní osvětlení• Elektro• Veřejné osvětleníZa pořadatele konference přeji všem účastníkům mnoho odborných i společenskýchzážitků.Předseda ČSO RS Ostravaprof. Ing. Karel Sokanský, CSc.
Kurz osvětlovací techniky XXVII
Pro osvětlenost platí tedy vztah
2
l
I
E
γ
γ (lx; cd, (4)
Po zkorigování naměřené hodnoty osvětlenosti podle kalibračního listu použitého luxmetru, lze již využitím
rovnice (1) pro konkrétní úhel vypočítat hledanou svítivost vzorce
2
lEI (cd; lx, (5)
V daném případě, kdy lze rovnici (2) zapsat tvaru
γγ (cd; lx) (6)
Měření čar svítivosti obdobně jako jiné měřicí postupy zatíženo řadou chyb proto nejistota tohoto měření
zahrnuje mnoho složek charakterizovaných směrodatnými odchylkami.
Jsou-li dispozici výsledky opakovaných měření veličiny vypočte dílčí nejistota jako směrodatná
odchylka střední hodnoty měřené veličiny podle vztahu
( )
( )∑=
−
−
=
n
i
iA XX
nn
u
1
2
1
1
(7)
kde hodnota měřené veličiny při i-tém měření,
X střední hodnota měřené veličiny stanovená souboru uskutečněných měření. odchylka, jejíž překročení nepředpokládá,
(popříp.
Dílčí nejistota zahrnuje systematickou chybu měření, tj.
Dílčí nejistota stanovuje základě podrobné analýzy zdroje sledované chyby, odborného odhadu maxima
možné odchylky předpokládaného rozdělení pravděpodobnosti jeho výskytu. největší dovolená chyba určená dokumentace použitého zařízení);
Xvzt vztažná hodnota měřené veličiny;
χ koeficient pravděpodobnostního rozdělení odchylek měřené veličiny intervalu
< ZXmax; ZXmax>. Systematická
chyba metody zjišťuje podkladě rozboru statistického rozdělení výsledku dostatečně velkého
reprezentativního souboru opakovaných měření téže veličiny. Příčinou systematické chyby měření systematická chyba metody systematická chyba měřidla. Každému možnému zdroji které chyby
měření odpovídá tedy určitá dílčí nejistota měření, kterou lze obecně stanovit buď jako dílčí nejistotu typu A
(označovanou uA) nebo jako dílčí nejistotu typu (označovanou uB).
. zapříčiněna soustavně působícími vlivy často lze vhodnou
korekcí vyloučit. Dílčí relativní standardní nejistota
uB typu odpovídající určitému posuzovanému zdroji chyby při měření veličiny vypočte výrazu
vzt
X
BX
X
Z
u
⋅
=
χ
max
(8)
kde ZXmax odhad maxima možné odchylky, resp. složku chyby měření, která při opakovaných měřeních
zůstává stálá nebo předvídatelně mění.
Systematickou chybu měřidla lze určit kalibrací měřidla (která ovšem také zatížena nejistotou)
