Kladení kabelů nn, vn a 110kV v distribučních sítích energetiky

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Tento sborník obsahuje výtah z normy PNE 34 1050. Od 1.7.2011 vstoupila v platnost nová podniková norma energetiky PNE 34 1050 Kladení kabelů nn, vn a 110 kV. Jedná se o velmi důležitou technickou normu, která platí pro projektování a kladení nových či rekonstruovaných silových elektrických kabelů 1 až 110 kV v distribučních sítích, nových i rekonstruovaných, do země, i na vzduchu při zaústění do koncových stanic nebo na koncové stožáry venkovních vedení. Norma se netýká závěsných kabelů a izolovaných vodičů venkovních vedení (tvoří se samostatná norma PNE). Normu PNE 34 1050 schválily všechny distribuční společnosti ČR, ČEPS, a.s. a také ZSE, a.s.

Autor: ČENES

Strana 8 z 21

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vnější vlivy prostředí. nesmí způsobit nebezpečí osobám zvířatům nebo věcem. Kabely musí být dimenzovány tak, aby nejvyšší dovolená teplota jednotlivých komponentů kabelu při normálním provozu ani nejvyšší dovolená teplota při zkratu nebyly překročeny vlivem nejvyšší okolní teploty. . Jsou-Ii vystaveny nebezpečí mechanického poškození, musí být uložení kabelů provedeno ohledem toto prostředí nebo chráněno. Vedení mají klást přímočaře.2012 8 Základní požadavky Koncovky kabelů musí být uloženy tak, aby dohotovení bylo možno elektricky zkoušet byl k nim zajištěn přístup účelem provádění údržby vedení (prohlídky, dotahování šroubových spojů apod.1. Součásti systému vedení včetně vodičů kabelů jejich příslušenství musí být kladeny při teplotě, jejíž meze jsou stanoveny normách příslušného výrobku nebo údajích uváděných výrobcem. Zdrojem tepla mohou být zejména teplovodní systémy nebo jiné kabelové systémy souběhu nebo křížení, dále také sluneční záření, kabely mohou být oteplovány přímo nebo nepřímo okolí zdrojů tepla materiály nebo médii, která vedou teplo. Musí být umístěny tak, aby nepřekážely při obvyklém používání prostoru. K zamezení působení tepla vnějších tepelných zdrojů, musí být ochraně systému vedení použit jeden nebo více následujících způsobů nebo jiný způsob stejným účinkem: • zastínění; • umístění dostatečné vzdálenosti zdroje tepla; • volba systému vedení ohledem možné zvýšení teploty; • místní zesílení izolace nebo záměna izolačního materiálu; nebo: • větrání prostoru vedením; • chlazení vedení. Teplo vnějších zdrojů může působit vedením, prouděním nebo zářením.). POZNÁMKA Teplo může být přivedeno zářením (radiací) vodivým spojením (kondukcí) nebo prouděním (konvekcí) následujících vnějších zdrojů: • horkovodních systémů, • provozních spotřebičů svítidel, • výrobních procesů, • materiálů, které vedou teplo, • vlivu slunečního tepla nebo okolního prostředí systém vedení. Vlivy vnějšího prostředí posuzuji podle ČSN 2000-5-51 PNE 0000-2. Jsou-li stejného krytu instalovány kabely pro různé jmenovité teploty, jmenovitá teplota kabelového systému dána nejnižší jmenovitou teplotou kabelu.Seminář ČENES 20. Vedení mají být uložena provedena přehledně, aby byla nejkratší aby křižovala nejméně. Rovněž musí zajistit, aby nebyla překročena nejvyšší dovolená teplota jader vodičů kabelů při normálním provozu. Pro ochranu před vnějším teplem použije buď dostatečná vzdálenost zdroje tepla nebo tepelné stínění nebo místní zvýšení tepelné izolace. Způsoby kladení vedení musí vybírat ohledem nejvyšší nebo nejnižší možnou teplotu okolí a musí zajistit, aby nebyla překročena nejvyšší dovolená provozní teplota. Kabely svým uložením, volbou konstrukce, typu instalačního materiálu apod