Jaderná energie

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA

Autor: ČEZ

Strana 46 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ma způsoby štěpením (viz konec grafu) slu­ čováním (viz začátek grafu). tomto grafu lépe vy­ niknou všechny odchylky lineárního prů­ běhu hodnoty střední vazebné energie nej­ prve rychle rostou (pro A=1) MeV (pro 16), pak jsou zhruba stejně velké ma­ ximem hodnotě 8,6 MeV (pro 60, tj.104odpo­ vídá asi 0,1 klidové energie :35U. Zá­ vislost vazebné energie počtu nukleonů v jádře však není lineární. Tím vazba mezi částicemi poně­ kud uvolní. Odchylku způso­ bují efekty Souvisejícíjak strukturou jader, tak elektrostatickým odpuzováním kladně nabitých protonů. zřejmé, čím více nukleonů je v jádře, tím větší bude vazebná energie. Nejdůležitějším závěrem však pro nás možnost využití jaderné energie: grafu ply­ ne, jadernou energii můžeme uvolňovat dvě- Schémajaderného slučování (fuze). našeho grafu zřej­ mé, sloučením dvou lehkých jader (např. Odpudivé síly mezi proto­ ny rovněž narůstají, působí však mezi všemi protony. 100 120 140 160 180 240 nukleonové číslo A Slučování Druhou možností, jak získat energii, slu­ čováni velmi lehkých jader jádra těžší (termojaderná syntéza). Reakce iHe ‘¿i 17,6 MeV probíhá velmi rychle. Jeho přesná měření hmotnostním spektrografu ukázala, vazebná energie je u jader jednotlivých prvků jejich izotopů různá.deuterium neutron o tritium hélium štěpení ZVA 17. 62Ni) nakonec pomalu klesají 7,6 MeV pro nejtěžší jádra. Štěpení První možností štěpení těžkých jader na středně těžká. 2H JH) nízkou vazebnou energií vznikne stabilní jádro vysokou vazebnou energií. Vraťme nyní ještě jednou Asto- novi. průběhu grafu střední vazebné energie je zřejmé, při slučování lehkých jader se může získat několikanásobně více energie na nukleon než případě jaderného štěpení. Talo podmínka splněna pro všechna jádra těžší než Ag. Podle grafu jsou produkty štěpení stabilnější celková vazebná energie (která uvolní při jejich vzniku) větší než vazebná energie těžkého jádra. grafu vidíme, přitom uvolní asi 1MeV nukleon. Tuto reakci budou pravděpodobně vy­ užíval první energetické termojaderné reaktory. Při jednom procesu ště­ pení těžkého jádra tak uvolní okolo 200 MeV, což podle Einsteinova vztahu jed­ notkách u_asi 200/931,494 0,21 kapko­ vého modelu atomových jader plyne, štěpe­ ní energeticky výhodné, je-li parametr > O) > 2 E? <5 235 II92 U 20 80 Grafzávislosti střední vazebně energie nukleonovém čísle A. 58Fe. Proto mohou těžká jádra štěpením přecházet stavu nižší klidovou energií přitom uvolňuje poměr­ né velká energie formě kinetické energie produktů štěpení kladně nabitá jádra jsou svým elektrickým polem odmrštěna sebe a při zabrzdění těchto částic palivu, mode­ rátoru ostatních částech re­ aktoru přejde jejich kinetická energie postupně energii kmitů ato­ mů molekul, tedy formy tepelné energie. při zvyšování počtu nukleonů sice přitažlivé jaderné síly v jádře narůstají, ale působí pouze mezi sou­ sedními nukleony. Reakce jaderné syntézy jsou základními pro­ cesy uvolňování energie Slunci hvěz­ dách. probíhá velmi pomalu polovina určitého po­ čátečního množství radia rozpadne teprve za 620 let. Jaká část klidové energie uvolní? Tento podíl jednoduše spočítáme, vyjádříme-li klido­ vou hmotnost uranu jednotkách jistou chybou lze hmotnost nukleonu považovat za 1 Pak 235U hmotnost asi 235 Uvolněná klidová energie 0,21 u/235 8,9. Proces vzniku sluneční energie vysvět­ lil německý fyzik Bethe roce 1938 jako vodíkovou syn­ tézu, při níž se v několika kro­ cích sluču­ jí čtyři vo­ díková jádra 44 . Prakticky je však štěpení možné pouze pro jádra 230 (Th, Pu). Největší průmyslový význam v současné době štěpení jader uranu 2-35U leh- kovodních reaktorech. Zapadající slunce —přírodní termojaderný reaktor. Je­ jich rozdíl přitom uvolní. vazebnou ener­ gii připadající najeden nukleon) závislosti na počtu nukleonů. Reakci můžeme chápat tak, jakoby útvar složený původně ze dvou jader přešel nižšího energetického sta­ vu. Zobrazím graficky střední vazebnou energii (tj. Při jaderném slučovaníse uvolňuje klidovéener­ gie interagujících částic. Skutečnost, těžká jádra jsou méně stabil­ ní, třeba vztáhnout tomu