TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 45 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Čím vazebná ener
gie jádra větší, tím nesnadnější rozložit ho
na jednotlivé volné nukleony. lonty jsou nejprve urychleny elektrickým polem potom procházejí
magnetickým polem, které orientováno kolmo směr jejich pohybu.
Podle toho vazebnou energii jádra chápeme
ijako míru jeho stability. Přitom sníží svou hmotnost hod
notu 2. Energie volných nukle
onů tedy větší než energie jádra, které
z nich složíme, rozdíl nazývající vazeb
ná energie.elektrické pole magnetické pole
Jaderné síly
Jakmile zjistilo, jádro atomu sklá
dá protonů neutronů, vznikla otázka, jaké
síly drží tyto částice pohromadě atomovém
jádře.
Řekněme ještě pár slov vazebných ener
giích atomu molekuly.
Přináležitost částice nějakému systému je
tedy charakterizována vazebnou energií Ey,
kterou částice musí vstup systému
„zaplatit“. Například
přirozeným rozpadem jednoho kilogram u
radia uvolní přibližně tolik energie, kolik
odpovídá spálení tun uhlí.. Museli bychom
překonat soudržnost nukleonů vázaných ja
dernými silami dodat jim energii.6 eV.
To platí obecně: každá částice vesmíru
patří nějakému systému (jádro, atom. znamená, mají stejnou velikost
mezi dvěma protony, dvěma neutrony mezi
protonem neutronem. vysvětlení tohoto poznatku nám stačí
opět vzorec Alberta Einsteina. Zřej
mě jde nový druh sil, které nazývají ja
derné síly. mo
lekula, krystal, planeta. Naopak při spojení
protonů neutronů jednoho jádra snižuje
jejich energii práce přitažlivých jaderných
sil, dochází uvolnění stejně velké energie
a úbytku hmotnosti. Atom kyslíku '{¡Omá protonů, neutronů elektro
nů.12
MeV, vazebná energie elektronu atomu
vodíku 13.).
Hmotnostní schodek vazebná energie
V roce 1919 sestrojil britský chemik W. nožství energie, které
získáme při radioaktivním rozpadu, však pro
praktické využití bezvýznamné. Ani
přitažlivá gravitační síla toho mnoho neza
chrání, protože výpočtu zjistíme, asi
1036krát slabší než odpudivá elektrická. Podle předchozího
výkladu bude vazebná energie atomu EVAener
gie potřebná oddělení elektronového obalu
od jádra atomu vazebná energie molekuly VM
energie potřebná oddělení jednotlivých ato
mů molekuly sebe.. Další
vlastností těchto sil je, jsou nábojově ne
závislé. Přitažlivé jaderné síly jsou asi
tisíckrát silnější než síly elektromagnetické,
ale mají velmi nepatrný dosah.
Lze tedy uvolnit alespoň malou část obrov
ské klidové energie látky, která soustředěna
v jádrech atomů jaderné energie?
Pokusy pozorování krátce objevení
radioaktivity roce 1896 ukázaly, při
rozpadu nestabilních (radioaktivních) atomů
uvolňuje energie.
Vazebná energie atomu nepřevyšuje 0. Při měřeních
zjistil, hmotnost atomových jader něco
nižší než součet hmotností jednotlivých nuk
leonů, které jádra tvoří.
Atomové jádro vázaný systém částic.
Názorné vysvětlení hmotnostního schodku. Roz
díl hmotností nazýváme hmotnostní schodek. vysvětleníjejich podstaty vý
znamně zasloužil japonský fyzik Yukawa
v roce 1935.
Vazebná energie atomů molekulách je
pouze několik eV. Pokud chceme čás
tici systému oddělit, musíme dodat ener
gii větší, než kterou systému vázána. Tento izotop přírodní směsi zastoupení 99,76 %.
Aston nový typ hmotnostního spektrografu
(přístroje, kterým zjišťovat přesná hmot
nost izotopů prvků podle jejich pohybu elek
trických magnetických polích). Jestliže
však částici dodáme energii, vzroste její hmot
nost. zřejmé, tyto síly nemohou být
elektrické, neboť dva kladně nabité protony
se podle Coulombova zákona odpuzují. jak velké hodnoty
energií jde? Měřením výpočty byly získány
následující výsledky:
Vazebná energie jader velká, pohybu je
se 2,22 MeV (pro deuteron jádro těžkého
vodíku 3H) 800 MeV (pro těžká
jádra). Začínají pů
sobit teprve tehdy, když jsou nukleony tak
těsně sebe, téměř dotýkají (je po
dobnéjako lepivých bonbonů, které také drží
spolu teprve tehdy, když dotýkají). Volné
nukleonyjsou těžší nežjádro nich vytvořené.
Princip hmotnostního spektrografu.
Představme si, bychom chtěli jádro rozdě
lit jednotlivé nukleony. Rozpad však
detektor
43
. Poloměr zakřivení drah iontů je
přímo úměrný hmotnosti částic.
Stavba atomu —schematický obrázek atomu kyslíku. Volné nukleony musí být tedy těžší než
vázaná soustava nukleonů. Rozdílu mezi oběma
hmotnostmi říkáme hmotnostní schodek já
dra
