TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 39 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
letci nadzvukových letadlech,
horníci atd.
Ionizující záření není sice vidět, ale vzhledem
kjeho vlastnostem lze snadno přesně zjistit
a měřit. nemocnicích, laboratořích, prů
myslu jaderných elektrárnách. Letci obdrží ročně kolem
dvou mSv navíc kosmického záření. vkládání vrstev materiálu, který
záření pohlcuje, mezi zdroj člověka.
Mnoho lidí pracuje radioaktivními materiá
ly, např.
Samozřejmě dobré vědět, jakým rizikům
jsme vystaveni jak významné každé nich. Nej-
větší dávkový ekvivalent byl zaznamenán
u pilota Concordu: mSv.
%
koza
2 400 mSv
/
v
prase
2 mSv
■
lír
pes
260 mSv
í r
v i-*
člověk
3000-5000 mSv opice
5 400 mSv
bakterii
4 0000 mSv
pstruh
15 000 mSv
krysa
8000 mSv
králík
7 000 mSv
mys
5 600 mSv
netopýr
150000 mSv hlemýžď
200 000 mSv vosa měňavka virus tabákové
10 mSv mSv mozaiky
2 mSv
Citlivost ozáření různých tvorů.
celotělovým počítačem. Lékař nebo veterinář pracu
jící rentgenem obdrží kolem pětiny mSv
záření ročně navíc.Profesionální mnohakanálový analyzátor scinti-
lační sondou. případ, pracovník vde
chl nebo požil radioaktivní látku, měří tzv.
37
.
Cetnosta záření ubývá druhou mocni
nou vzdálenosti zdroje, což znamená,
že vzdálíme-li desetinásobné vzdá
lenosti, působí nás lOOx menší četnost zá
ření. čase počet stop vyhodnotí vy
počítá množství radonu. Dávkový ekvivalent, který přežije polovina ozářených jedinců.
jsou díky specializované dokonalé měřicí
technice vysoké úrovni. Výsledkem je
přesná informace parametrech ionizujícího
záření. Pří
kladem příznivého působení nízkých dávek je
léčení pacientů radioaktivních lázních.
Používání radiační jaderné techniky me
dicíně, průmyslu, zemědělství, energetice
a jiných vědeckých technických oborech
znamenalo ohromný přínos pro lidskou spo-
dávkový limit
pro pracovníky
se zářením
50 /ro k
přírodní pozadí
3 /ro k
dávkový limit
pro obyvatelstvo
1 /ro k
příspěvek
od_ havárie
v Černobylu
0 /ro k
příspěvek všech
průmyslových
zdrojů včetně
jaderných zařízení
0,01 /ro k
Porovnánípřírodního pozadí limitů pro ozáření. tomu slouží různá zařízení obsahu
jící materiály, jejichž vlastnosti mění při
pohlcení ionizujícího záření tzv. Radiační ochrana může sloužit jako
příklad pro jiné bezpečnostní disciplíny díky
dvěma základním pravidlům:
- prvním předpoklad, každá úroveň zá
ření nad nulovou úrovní přináší určité riziko
poškození zdraví
- druhým ochrana budoucích generací před
aktivitami, které uskutečňujeme současné
době.
Dávky jsou tím nižší, čím lepší ventilace
v dolech.
Příklady osobních dozimetrii. detektory.
Tabákový kouř chemické škodlivé látky
v atmosféře průmyslových měst vyvolávají při
bližně všech smrtelných případů rakovi
ny.
Člověk pracující radioaktivním zářením
je vystaven tzv. Blahodárné
mu účinku malých dávek říká hormeze. Změna buněk může projevit po
letech, vzniká zpožděný (pozdní) efekt záření. Vnitřní zamoření
(kontaminace), tj. Vyhodno
covací zobrazovací zařízení podává informaci
o okamžité úrovni záření počítá denní mě
síční průměry. určitou dobu
se místnosti nechá volně ležet detektor lát
kou, které radioaktivní částice zanechávají
stopy. profesionálnímu ozáření. Horníci dolech
jsou vystaveni velkým dávkám radonu tho-
ronu, což představuje kolem 1,2 mSv ročně. Smrt buněk lze pozorovat bezpro
středně ozáření. Lze říci, veškerá
měření ionizujícího záření radiačních dávek
riály běžně používají medicíně, průmys
lu zemědělství.
Všichni pracovníci zářením používají
osobní dozimetry, pomocí nichž zjistí dáv
ka, kterou při práci obdrželi.
Množství radonu uzavřených prostorách
se měří stopovým detektorem.
Jedná změny elektrické vodivosti materiálu
detektoru, změny barvy, chemického složení,
objemu apod. Tyto sig
nály pak detektor předává prostřednictvím vy
hodnocovacího zařízení dále. Často využívá vlastností ně-
k ?
ggr-■WM&
ESiM«EIE;
mmé ■
lékařsky zjistitelné
účinky záření
více než
5 /ro k
kterých látek reagovat zábleskem (scintilací)
na každou částici ionizujícího záření.
Všeobecně lze říci, průměrné roční dáv
ky, které obdrží pracovníci profesionálně za
bývající ionizujícím zářením radionuklidy,
jsou podstatně nižší než individuální dávkové
limity.
Naproti tomu existuje jiná teorie, podle níž
jsou malé dávky ionizujícího záření organis
mu prospěšné, neboť stim ulují buňkách
opravné mechanismy.
Úroveň záření životním prostředí měří
obvykle scintiloční měřicí sondou. Profesionální ozáření relativ
ně časté, protože záření radioaktivní mate-
Když buňka ozářena, mohou nastat dva
případy poškození: buňka umře, nebo přežije
ve změněné formě, což může mít následek
rakovinu nebo genetické poškození budoucích
generací. Buňka „cvičená“ na
opravování drobných poškození pak opraví
i jiných příčin vzniklé poškození, které by
jinak vedlo rakovinnému růstu. Dalších lze připsat stravovacím zvyk
lostem jiným příčinám souvisejí
cím životním prostředím.
Ochrana před zářením spočívá třech zá
kladních principech:
- dostatečná vzdálenost zdroje záření
- nejkratší pobyt blízkosti zdroje záření
- stínění, tj. Jiní nepra
cují radioaktivním materiálem, ale svém
zaměstnání obdrží větší dávku přírodního
pozadí, např. nazývá časný efekt
záření
