TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 39 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
profesionálnímu ozáření.Profesionální mnohakanálový analyzátor scinti-
lační sondou. letci nadzvukových letadlech,
horníci atd. Horníci dolech
jsou vystaveni velkým dávkám radonu tho-
ronu, což představuje kolem 1,2 mSv ročně.
Ionizující záření není sice vidět, ale vzhledem
kjeho vlastnostem lze snadno přesně zjistit
a měřit. detektory. Vnitřní zamoření
(kontaminace), tj.
Tabákový kouř chemické škodlivé látky
v atmosféře průmyslových měst vyvolávají při
bližně všech smrtelných případů rakovi
ny.
Samozřejmě dobré vědět, jakým rizikům
jsme vystaveni jak významné každé nich. Jiní nepra
cují radioaktivním materiálem, ale svém
zaměstnání obdrží větší dávku přírodního
pozadí, např. Radiační ochrana může sloužit jako
příklad pro jiné bezpečnostní disciplíny díky
dvěma základním pravidlům:
- prvním předpoklad, každá úroveň zá
ření nad nulovou úrovní přináší určité riziko
poškození zdraví
- druhým ochrana budoucích generací před
aktivitami, které uskutečňujeme současné
době. Výsledkem je
přesná informace parametrech ionizujícího
záření. Dalších lze připsat stravovacím zvyk
lostem jiným příčinám souvisejí
cím životním prostředím.
%
koza
2 400 mSv
/
v
prase
2 mSv
■
lír
pes
260 mSv
í r
v i-*
člověk
3000-5000 mSv opice
5 400 mSv
bakterii
4 0000 mSv
pstruh
15 000 mSv
krysa
8000 mSv
králík
7 000 mSv
mys
5 600 mSv
netopýr
150000 mSv hlemýžď
200 000 mSv vosa měňavka virus tabákové
10 mSv mSv mozaiky
2 mSv
Citlivost ozáření různých tvorů.
37
. Lze říci, veškerá
měření ionizujícího záření radiačních dávek
riály běžně používají medicíně, průmys
lu zemědělství. Nej-
větší dávkový ekvivalent byl zaznamenán
u pilota Concordu: mSv. čase počet stop vyhodnotí vy
počítá množství radonu.
Jedná změny elektrické vodivosti materiálu
detektoru, změny barvy, chemického složení,
objemu apod.
Všeobecně lze říci, průměrné roční dáv
ky, které obdrží pracovníci profesionálně za
bývající ionizujícím zářením radionuklidy,
jsou podstatně nižší než individuální dávkové
limity.
Ochrana před zářením spočívá třech zá
kladních principech:
- dostatečná vzdálenost zdroje záření
- nejkratší pobyt blízkosti zdroje záření
- stínění, tj. Profesionální ozáření relativ
ně časté, protože záření radioaktivní mate-
Když buňka ozářena, mohou nastat dva
případy poškození: buňka umře, nebo přežije
ve změněné formě, což může mít následek
rakovinu nebo genetické poškození budoucích
generací.
Používání radiační jaderné techniky me
dicíně, průmyslu, zemědělství, energetice
a jiných vědeckých technických oborech
znamenalo ohromný přínos pro lidskou spo-
dávkový limit
pro pracovníky
se zářením
50 /ro k
přírodní pozadí
3 /ro k
dávkový limit
pro obyvatelstvo
1 /ro k
příspěvek
od_ havárie
v Černobylu
0 /ro k
příspěvek všech
průmyslových
zdrojů včetně
jaderných zařízení
0,01 /ro k
Porovnánípřírodního pozadí limitů pro ozáření.
Cetnosta záření ubývá druhou mocni
nou vzdálenosti zdroje, což znamená,
že vzdálíme-li desetinásobné vzdá
lenosti, působí nás lOOx menší četnost zá
ření. tomu slouží různá zařízení obsahu
jící materiály, jejichž vlastnosti mění při
pohlcení ionizujícího záření tzv.
Naproti tomu existuje jiná teorie, podle níž
jsou malé dávky ionizujícího záření organis
mu prospěšné, neboť stim ulují buňkách
opravné mechanismy. Vyhodno
covací zobrazovací zařízení podává informaci
o okamžité úrovni záření počítá denní mě
síční průměry.
Člověk pracující radioaktivním zářením
je vystaven tzv.
Všichni pracovníci zářením používají
osobní dozimetry, pomocí nichž zjistí dáv
ka, kterou při práci obdrželi.
Dávky jsou tím nižší, čím lepší ventilace
v dolech.
Množství radonu uzavřených prostorách
se měří stopovým detektorem.
Mnoho lidí pracuje radioaktivními materiá
ly, např.
jsou díky specializované dokonalé měřicí
technice vysoké úrovni.
Příklady osobních dozimetrii.
Úroveň záření životním prostředí měří
obvykle scintiloční měřicí sondou. Smrt buněk lze pozorovat bezpro
středně ozáření. nemocnicích, laboratořích, prů
myslu jaderných elektrárnách. Často využívá vlastností ně-
k ?
ggr-■WM&
ESiM«EIE;
mmé ■
lékařsky zjistitelné
účinky záření
více než
5 /ro k
kterých látek reagovat zábleskem (scintilací)
na každou částici ionizujícího záření. Pří
kladem příznivého působení nízkých dávek je
léčení pacientů radioaktivních lázních. případ, pracovník vde
chl nebo požil radioaktivní látku, měří tzv.
celotělovým počítačem. Tyto sig
nály pak detektor předává prostřednictvím vy
hodnocovacího zařízení dále. nazývá časný efekt
záření. Dávkový ekvivalent, který přežije polovina ozářených jedinců. Změna buněk může projevit po
letech, vzniká zpožděný (pozdní) efekt záření. Buňka „cvičená“ na
opravování drobných poškození pak opraví
i jiných příčin vzniklé poškození, které by
jinak vedlo rakovinnému růstu. určitou dobu
se místnosti nechá volně ležet detektor lát
kou, které radioaktivní částice zanechávají
stopy. Blahodárné
mu účinku malých dávek říká hormeze. Lékař nebo veterinář pracu
jící rentgenem obdrží kolem pětiny mSv
záření ročně navíc. Letci obdrží ročně kolem
dvou mSv navíc kosmického záření. vkládání vrstev materiálu, který
záření pohlcuje, mezi zdroj člověka
