TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 38 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Zbývající dávko
vý ekvivalent způsobován umělými zdroji. průměru dávkový ekvivalent
z těchto různých zdrojů představuje 0,01 mSv
na osobu rok.
Malým zdrojem ionizujícího záření může být
některé spotřební zboží, například televizory,
detektory kouře, hodinky svítícím ciferní
kem atd.
Pro ionizující záření charakteristické, že
způsobuje hmotě elektrický efekt, zvaný
ionizace.
Sluneční světlo nás ohřívá, protože naše tělo
absorbuje infračervené paprsky, které světlo
obsahuje.
U nízkých dávek záření existuje přesto znač
ný stupeň nejistoty, pokud jde celkové účin
ky. Typický rentgen zubů před
stavuje 0,1 mSv, rentgen plic 0,5 mSv, rent
gen prsu mSv, rentgenové vyšetření fyziolo
gických procesů představuje mSv.
Všechny přírodní' zdroje dohromady před
stavují asi středního ročního dávkového
ekvivalentu pro jednotlivce. Naštěstí mají živé systé
my účinný systém napravování takových po
škození. částečného ozáře
ní, byť velmi vysokými dávkami, zdravotní
újma podstatně menší, stejně tak ozáření roz
loženého delšího časové období, kdy pau
zách efektivně zapracují opravné mechanismy. Kro
mě toho existují tisíce látek našem běžném
životě, které rovněž ještě větší pravděpo
dobností mohou způsobit rakovinu např. Dnes 30x méně než roce 1964.
.
Člověk vypustil životního prostředí ra-
dionuklidy, které jinak zůstaly pod zemí -
jsou radioaktivní látky unikající ovzduší
při spalování fosilních paliv. ko
mínové saze, tabákový kouř, ultrafialové záře
ní, azbest, některá chemická barviva, plísňové
toxiny potravinách, viry dokonce teplo. proces, při němž vzniká pů
vodně neutrálního atomu kladně nabitý ion
a volný záporně nabitý elektron. Každý druh
záření jinou ionizační schopnost. ^
Různé zdroje
Dávkový ekvivalent, který obdržíme sou
časné době atmosférického spadu zkou
šek jaderných zbraní prováděných 50. Aby však bylo možno
prokázat, jaká úroveň záření může způsobit ra
kovinu, tomu třeba sledovat miliony lidí
po dobu několika generací.
Dávka liší podle typu vyšetření aje snaha ji
snižovat používáním nejlepšího zařízení. Při celotělo-
vém jednorázovém ozáření tisíc mSv je
pravděpodobnost úmrtí padesátiprocentní. materiálech, jako je
ocel, může způsobit tvrdnutí, mědi může vy
volat zkřehnutí.
Radioaktivní látky vpravené těla použí
vají sledování tělesných funkcí lokali
zaci nádorů. 60. Množství energie potřebné vyvolání vý
znamných biologických účinků prostřednictvím
ionizace tak malé, naše tělo nepociťuje tuto
energii, jako tomu případě infračervených
paprsků, které vyvolávají teplo. Nejvážnější poškození buňky způ
sobí „zásah“do šroubovice DNA (kyseliny deoxyri-
bonukleové), která nositelem genetického kódu.
Molekula naštěstí dvojitá, tvar dvoušroubovi-
ce, takže poškozeníjedné části okamžitě opravo
váno podle druhé. Takový výzkum by
byl velmi komplikovaný, protože není možno
izolovat část obyvatelstva jako kontrolní sku
pinu, která nebyla vystavena záření. Biologické účin
ky ionizujícího záření liší podle typu ener
gie záření.
B q/kg
Aktivita l37Cs lidském organismu [Bq/kg] roku
1960 roku 1990.
Lékařské zdroje záření
Záření používá medicíně dvěma způ
soby: malé dávky při diagnóze poranění nebo
nemocí veliké dávky ničení rakovinotvor-
ných buněk. Palivový cyklus jaderné elekt
rárny vytěžení uranové rudy, přes její zpra
cování, využití paliva elektrárně ulo
žení odpadů představuje velmi malý zlomek
přírodního pozadí kolem 0,1 %.
letech, představuje asi jednu dvě setiny mSv
ročně. Mezi zářením
produkovaným přirozeně tím, které vypro
dukoval člověk, není žádný rozdíl. Bez tohoto opravného mechanismu by
byl život nemožný.
0,3 mSv. kolem 250 mSv/rok.
Většinou používá zobrazení zubů, hrud
níku končetin.
Radioaktivní léčebná lázeň.
Ze studií vypracovaných mezinárodními odbor
níky UNSCEAR vyplývá, nelze prokázat
riziko vzniku dodatečných případů rakoviny až
do hodnot 200 mSv/rok.
Za nízké dávkové ekvivalenty považují
hodnoty stonásobku průměrného dávkového
ekvivalentu světě, tj. Nejznámější formou záření po
užívaného medicíně rentgenové záření (X). Ionizace objevuje buňkách na-
Poškození DNA. Většina přichází lékařských zdrojů. Uměle vy
produkované záření představuje kolem %
středního ročního dávkového ekvivalentu, tj. Napří
klad záření alfa velmi vysokou ionizační
schopnost, ale látce nepronikne hluboko.
36
šetření pohybují mezi mSv. Naproti tomu ionizující záření může na
rušit normální funkce buněk, nebo dokonce
zničit. Dávkové ekvivalenty těchto vy-
Zubní rentgen. Infračervené paprsky tedy vnímáme,
nejsou však zdrojem ionizace tělesných tká
ních. Io
nizace změní elektronovou strukturu látky,
a tím její vlastnosti. Jedna teorií to, malé ozáření,
třeba jen úrovni přírodního pozadí, může
znamenat určité riziko. Měřítkem rizika biologického po
škození dávka záření, kterou obdrží tkáně. Denní práce počítače představuje asi
0,002 mSv rok. živé tkáni může ionizace
způsobit chemické změny, které ovlivní nebo
zpomalí růst buněk, jejich funkci nebo roz
množování.
Záření pečlivě zaměří jenom nádor, aby
nepoškodilo okolní tkáň. Mohou být skutečně velmi vysoké ty
pická léčebná dávka představuje desítky grayů
a obyčejně rozdělena několika týdnů.
šeho těla neustále, neboť jsme vystaveni záře
ní přírodních zdrojů. Málokdo uvě
domuje, jich mnohem víc, než kolik se
jich dostane životního prostředí při normál
ním provozu jaderné elektrárny.Historický rentgenový snímek roku 1898. Záření však může způsobit také
dvojný zlom molekuly DNA (znemožňující dělení
buňky), tedy její smrt, nebo tak pozmění některá
její důležitáfunkce, může buňku naopak přimět
k nekontrolovatelnému rakovinnému bujení. prvním příznakům
zdravotních obtíží dochází při dávkových ekvi
valentech vyšších než 500 mSv. Vel
mi však záleží tom, zda došlo ozáření ce
lého těla nebo jen části zda ozáření bylo jed
norázové nebo němu docházelo průběhu
delšího časového období. Největší
dávky medicíně používají pro léčení rako
viny. Uhlí fosfátové horniny
obsahují stopy radioaktivních prvků uranu
a radia, takže používání fosfátů jako hnojiva
a spalování uhlí kamnech nebo elektrárnách
způsobuje rozšiřování radioaktivity životní
ho prostředí
