Jaderná energie

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA

Autor: ČEZ

Strana 38 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Molekula naštěstí dvojitá, tvar dvoušroubovi- ce, takže poškozeníjedné části okamžitě opravo­ váno podle druhé. Mezi zářením produkovaným přirozeně tím, které vypro­ dukoval člověk, není žádný rozdíl. Malým zdrojem ionizujícího záření může být některé spotřební zboží, například televizory, detektory kouře, hodinky svítícím ciferní­ kem atd. kolem 250 mSv/rok. Dávka liší podle typu vyšetření aje snaha ji snižovat používáním nejlepšího zařízení. Uměle vy­ produkované záření představuje kolem % středního ročního dávkového ekvivalentu, tj. ^ Různé zdroje Dávkový ekvivalent, který obdržíme sou­ časné době atmosférického spadu zkou­ šek jaderných zbraní prováděných 50. Záření pečlivě zaměří jenom nádor, aby nepoškodilo okolní tkáň. Dnes 30x méně než roce 1964. Každý druh záření jinou ionizační schopnost. Vel­ mi však záleží tom, zda došlo ozáření ce­ lého těla nebo jen části zda ozáření bylo jed­ norázové nebo němu docházelo průběhu delšího časového období. částečného ozáře­ ní, byť velmi vysokými dávkami, zdravotní újma podstatně menší, stejně tak ozáření roz­ loženého delšího časové období, kdy pau­ zách efektivně zapracují opravné mechanismy. Sluneční světlo nás ohřívá, protože naše tělo absorbuje infračervené paprsky, které světlo obsahuje. Kro­ mě toho existují tisíce látek našem běžném životě, které rovněž ještě větší pravděpo­ dobností mohou způsobit rakovinu např. Radioaktivní látky vpravené těla použí­ vají sledování tělesných funkcí lokali­ zaci nádorů. Palivový cyklus jaderné elekt­ rárny vytěžení uranové rudy, přes její zpra­ cování, využití paliva elektrárně ulo­ žení odpadů představuje velmi malý zlomek přírodního pozadí kolem 0,1 %. Ze studií vypracovaných mezinárodními odbor­ níky UNSCEAR vyplývá, nelze prokázat riziko vzniku dodatečných případů rakoviny až do hodnot 200 mSv/rok. Člověk vypustil životního prostředí ra- dionuklidy, které jinak zůstaly pod zemí - jsou radioaktivní látky unikající ovzduší při spalování fosilních paliv. průměru dávkový ekvivalent z těchto různých zdrojů představuje 0,01 mSv na osobu rok. šeho těla neustále, neboť jsme vystaveni záře­ ní přírodních zdrojů. Napří­ klad záření alfa velmi vysokou ionizační schopnost, ale látce nepronikne hluboko. 36 šetření pohybují mezi mSv. Biologické účin­ ky ionizujícího záření liší podle typu ener­ gie záření. živé tkáni může ionizace způsobit chemické změny, které ovlivní nebo zpomalí růst buněk, jejich funkci nebo roz­ množování. Ionizace objevuje buňkách na- Poškození DNA. Naštěstí mají živé systé­ my účinný systém napravování takových po­ škození. Radioaktivní léčebná lázeň. Uhlí fosfátové horniny obsahují stopy radioaktivních prvků uranu a radia, takže používání fosfátů jako hnojiva a spalování uhlí kamnech nebo elektrárnách způsobuje rozšiřování radioaktivity životní­ ho prostředí. Při celotělo- vém jednorázovém ozáření tisíc mSv je pravděpodobnost úmrtí padesátiprocentní. . Množství energie potřebné vyvolání vý­ znamných biologických účinků prostřednictvím ionizace tak malé, naše tělo nepociťuje tuto energii, jako tomu případě infračervených paprsků, které vyvolávají teplo. Zbývající dávko­ vý ekvivalent způsobován umělými zdroji.Historický rentgenový snímek roku 1898. Dávkové ekvivalenty těchto vy- Zubní rentgen. Aby však bylo možno prokázat, jaká úroveň záření může způsobit ra­ kovinu, tomu třeba sledovat miliony lidí po dobu několika generací. Jedna teorií to, malé ozáření, třeba jen úrovni přírodního pozadí, může znamenat určité riziko. Takový výzkum by byl velmi komplikovaný, protože není možno izolovat část obyvatelstva jako kontrolní sku­ pinu, která nebyla vystavena záření. Měřítkem rizika biologického po­ škození dávka záření, kterou obdrží tkáně. Denní práce počítače představuje asi 0,002 mSv rok. Infračervené paprsky tedy vnímáme, nejsou však zdrojem ionizace tělesných tká­ ních. 60. Lékařské zdroje záření Záření používá medicíně dvěma způ­ soby: malé dávky při diagnóze poranění nebo nemocí veliké dávky ničení rakovinotvor- ných buněk. Nejznámější formou záření po­ užívaného medicíně rentgenové záření (X). proces, při němž vzniká pů­ vodně neutrálního atomu kladně nabitý ion a volný záporně nabitý elektron. U nízkých dávek záření existuje přesto znač­ ný stupeň nejistoty, pokud jde celkové účin­ ky. Naproti tomu ionizující záření může na­ rušit normální funkce buněk, nebo dokonce zničit. prvním příznakům zdravotních obtíží dochází při dávkových ekvi­ valentech vyšších než 500 mSv. Typický rentgen zubů před­ stavuje 0,1 mSv, rentgen plic 0,5 mSv, rent­ gen prsu mSv, rentgenové vyšetření fyziolo­ gických procesů představuje mSv. Nejvážnější poškození buňky způ­ sobí „zásah“do šroubovice DNA (kyseliny deoxyri- bonukleové), která nositelem genetického kódu. materiálech, jako je ocel, může způsobit tvrdnutí, mědi může vy­ volat zkřehnutí. ko­ mínové saze, tabákový kouř, ultrafialové záře­ ní, azbest, některá chemická barviva, plísňové toxiny potravinách, viry dokonce teplo. Záření však může způsobit také dvojný zlom molekuly DNA (znemožňující dělení buňky), tedy její smrt, nebo tak pozmění některá její důležitáfunkce, může buňku naopak přimět k nekontrolovatelnému rakovinnému bujení. Pro ionizující záření charakteristické, že způsobuje hmotě elektrický efekt, zvaný ionizace. letech, představuje asi jednu dvě setiny mSv ročně. Málokdo uvě­ domuje, jich mnohem víc, než kolik se jich dostane životního prostředí při normál­ ním provozu jaderné elektrárny. Io­ nizace změní elektronovou strukturu látky, a tím její vlastnosti. 0,3 mSv. Většina přichází lékařských zdrojů. Mohou být skutečně velmi vysoké ty­ pická léčebná dávka představuje desítky grayů a obyčejně rozdělena několika týdnů. Největší dávky medicíně používají pro léčení rako­ viny. Bez tohoto opravného mechanismu by byl život nemožný. Většinou používá zobrazení zubů, hrud­ níku končetin. Za nízké dávkové ekvivalenty považují hodnoty stonásobku průměrného dávkového ekvivalentu světě, tj. B q/kg Aktivita l37Cs lidském organismu [Bq/kg] roku 1960 roku 1990. Všechny přírodní' zdroje dohromady před­ stavují asi středního ročního dávkového ekvivalentu pro jednotlivce