TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 38 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Pro ionizující záření charakteristické, že
způsobuje hmotě elektrický efekt, zvaný
ionizace.
Radioaktivní léčebná lázeň.
U nízkých dávek záření existuje přesto znač
ný stupeň nejistoty, pokud jde celkové účin
ky.
Ze studií vypracovaných mezinárodními odbor
níky UNSCEAR vyplývá, nelze prokázat
riziko vzniku dodatečných případů rakoviny až
do hodnot 200 mSv/rok. Největší
dávky medicíně používají pro léčení rako
viny. Io
nizace změní elektronovou strukturu látky,
a tím její vlastnosti. Mezi zářením
produkovaným přirozeně tím, které vypro
dukoval člověk, není žádný rozdíl. Naproti tomu ionizující záření může na
rušit normální funkce buněk, nebo dokonce
zničit.
Malým zdrojem ionizujícího záření může být
některé spotřební zboží, například televizory,
detektory kouře, hodinky svítícím ciferní
kem atd.
letech, představuje asi jednu dvě setiny mSv
ročně.
. Nejvážnější poškození buňky způ
sobí „zásah“do šroubovice DNA (kyseliny deoxyri-
bonukleové), která nositelem genetického kódu. ko
mínové saze, tabákový kouř, ultrafialové záře
ní, azbest, některá chemická barviva, plísňové
toxiny potravinách, viry dokonce teplo.
36
šetření pohybují mezi mSv. Ionizace objevuje buňkách na-
Poškození DNA. Napří
klad záření alfa velmi vysokou ionizační
schopnost, ale látce nepronikne hluboko.
0,3 mSv. částečného ozáře
ní, byť velmi vysokými dávkami, zdravotní
újma podstatně menší, stejně tak ozáření roz
loženého delšího časové období, kdy pau
zách efektivně zapracují opravné mechanismy.
B q/kg
Aktivita l37Cs lidském organismu [Bq/kg] roku
1960 roku 1990. Mohou být skutečně velmi vysoké ty
pická léčebná dávka představuje desítky grayů
a obyčejně rozdělena několika týdnů. Množství energie potřebné vyvolání vý
znamných biologických účinků prostřednictvím
ionizace tak malé, naše tělo nepociťuje tuto
energii, jako tomu případě infračervených
paprsků, které vyvolávají teplo. Typický rentgen zubů před
stavuje 0,1 mSv, rentgen plic 0,5 mSv, rent
gen prsu mSv, rentgenové vyšetření fyziolo
gických procesů představuje mSv. Palivový cyklus jaderné elekt
rárny vytěžení uranové rudy, přes její zpra
cování, využití paliva elektrárně ulo
žení odpadů představuje velmi malý zlomek
přírodního pozadí kolem 0,1 %. Biologické účin
ky ionizujícího záření liší podle typu ener
gie záření.Historický rentgenový snímek roku 1898. Málokdo uvě
domuje, jich mnohem víc, než kolik se
jich dostane životního prostředí při normál
ním provozu jaderné elektrárny. Infračervené paprsky tedy vnímáme,
nejsou však zdrojem ionizace tělesných tká
ních. Nejznámější formou záření po
užívaného medicíně rentgenové záření (X). Zbývající dávko
vý ekvivalent způsobován umělými zdroji. Vel
mi však záleží tom, zda došlo ozáření ce
lého těla nebo jen části zda ozáření bylo jed
norázové nebo němu docházelo průběhu
delšího časového období. Dnes 30x méně než roce 1964. kolem 250 mSv/rok. Aby však bylo možno
prokázat, jaká úroveň záření může způsobit ra
kovinu, tomu třeba sledovat miliony lidí
po dobu několika generací.
Dávka liší podle typu vyšetření aje snaha ji
snižovat používáním nejlepšího zařízení.
Sluneční světlo nás ohřívá, protože naše tělo
absorbuje infračervené paprsky, které světlo
obsahuje. Uhlí fosfátové horniny
obsahují stopy radioaktivních prvků uranu
a radia, takže používání fosfátů jako hnojiva
a spalování uhlí kamnech nebo elektrárnách
způsobuje rozšiřování radioaktivity životní
ho prostředí.
Většinou používá zobrazení zubů, hrud
níku končetin. Dávkové ekvivalenty těchto vy-
Zubní rentgen. Záření však může způsobit také
dvojný zlom molekuly DNA (znemožňující dělení
buňky), tedy její smrt, nebo tak pozmění některá
její důležitáfunkce, může buňku naopak přimět
k nekontrolovatelnému rakovinnému bujení.
šeho těla neustále, neboť jsme vystaveni záře
ní přírodních zdrojů.
Lékařské zdroje záření
Záření používá medicíně dvěma způ
soby: malé dávky při diagnóze poranění nebo
nemocí veliké dávky ničení rakovinotvor-
ných buněk. Naštěstí mají živé systé
my účinný systém napravování takových po
škození. ^
Různé zdroje
Dávkový ekvivalent, který obdržíme sou
časné době atmosférického spadu zkou
šek jaderných zbraní prováděných 50. 60.
Za nízké dávkové ekvivalenty považují
hodnoty stonásobku průměrného dávkového
ekvivalentu světě, tj. Bez tohoto opravného mechanismu by
byl život nemožný. Uměle vy
produkované záření představuje kolem %
středního ročního dávkového ekvivalentu, tj. proces, při němž vzniká pů
vodně neutrálního atomu kladně nabitý ion
a volný záporně nabitý elektron. materiálech, jako je
ocel, může způsobit tvrdnutí, mědi může vy
volat zkřehnutí. Jedna teorií to, malé ozáření,
třeba jen úrovni přírodního pozadí, může
znamenat určité riziko.
Člověk vypustil životního prostředí ra-
dionuklidy, které jinak zůstaly pod zemí -
jsou radioaktivní látky unikající ovzduší
při spalování fosilních paliv. živé tkáni může ionizace
způsobit chemické změny, které ovlivní nebo
zpomalí růst buněk, jejich funkci nebo roz
množování. průměru dávkový ekvivalent
z těchto různých zdrojů představuje 0,01 mSv
na osobu rok.
Radioaktivní látky vpravené těla použí
vají sledování tělesných funkcí lokali
zaci nádorů. Při celotělo-
vém jednorázovém ozáření tisíc mSv je
pravděpodobnost úmrtí padesátiprocentní. Kro
mě toho existují tisíce látek našem běžném
životě, které rovněž ještě větší pravděpo
dobností mohou způsobit rakovinu např. Každý druh
záření jinou ionizační schopnost. Takový výzkum by
byl velmi komplikovaný, protože není možno
izolovat část obyvatelstva jako kontrolní sku
pinu, která nebyla vystavena záření.
Molekula naštěstí dvojitá, tvar dvoušroubovi-
ce, takže poškozeníjedné části okamžitě opravo
váno podle druhé. Denní práce počítače představuje asi
0,002 mSv rok.
Všechny přírodní' zdroje dohromady před
stavují asi středního ročního dávkového
ekvivalentu pro jednotlivce. Většina přichází lékařských zdrojů. Měřítkem rizika biologického po
škození dávka záření, kterou obdrží tkáně. prvním příznakům
zdravotních obtíží dochází při dávkových ekvi
valentech vyšších než 500 mSv.
Záření pečlivě zaměří jenom nádor, aby
nepoškodilo okolní tkáň
