TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 38 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Takový výzkum by
byl velmi komplikovaný, protože není možno
izolovat část obyvatelstva jako kontrolní sku
pinu, která nebyla vystavena záření.
Malým zdrojem ionizujícího záření může být
některé spotřební zboží, například televizory,
detektory kouře, hodinky svítícím ciferní
kem atd. Denní práce počítače představuje asi
0,002 mSv rok. Měřítkem rizika biologického po
škození dávka záření, kterou obdrží tkáně. Typický rentgen zubů před
stavuje 0,1 mSv, rentgen plic 0,5 mSv, rent
gen prsu mSv, rentgenové vyšetření fyziolo
gických procesů představuje mSv. Infračervené paprsky tedy vnímáme,
nejsou však zdrojem ionizace tělesných tká
ních.
Dávka liší podle typu vyšetření aje snaha ji
snižovat používáním nejlepšího zařízení. Při celotělo-
vém jednorázovém ozáření tisíc mSv je
pravděpodobnost úmrtí padesátiprocentní. Uhlí fosfátové horniny
obsahují stopy radioaktivních prvků uranu
a radia, takže používání fosfátů jako hnojiva
a spalování uhlí kamnech nebo elektrárnách
způsobuje rozšiřování radioaktivity životní
ho prostředí. Naštěstí mají živé systé
my účinný systém napravování takových po
škození. Nejvážnější poškození buňky způ
sobí „zásah“do šroubovice DNA (kyseliny deoxyri-
bonukleové), která nositelem genetického kódu.
Za nízké dávkové ekvivalenty považují
hodnoty stonásobku průměrného dávkového
ekvivalentu světě, tj. Jedna teorií to, malé ozáření,
třeba jen úrovni přírodního pozadí, může
znamenat určité riziko.
Všechny přírodní' zdroje dohromady před
stavují asi středního ročního dávkového
ekvivalentu pro jednotlivce. Málokdo uvě
domuje, jich mnohem víc, než kolik se
jich dostane životního prostředí při normál
ním provozu jaderné elektrárny.Historický rentgenový snímek roku 1898. materiálech, jako je
ocel, může způsobit tvrdnutí, mědi může vy
volat zkřehnutí.
36
šetření pohybují mezi mSv. Dávkové ekvivalenty těchto vy-
Zubní rentgen.
Radioaktivní látky vpravené těla použí
vají sledování tělesných funkcí lokali
zaci nádorů. Nejznámější formou záření po
užívaného medicíně rentgenové záření (X). Největší
dávky medicíně používají pro léčení rako
viny. ko
mínové saze, tabákový kouř, ultrafialové záře
ní, azbest, některá chemická barviva, plísňové
toxiny potravinách, viry dokonce teplo. Bez tohoto opravného mechanismu by
byl život nemožný. Biologické účin
ky ionizujícího záření liší podle typu ener
gie záření.
šeho těla neustále, neboť jsme vystaveni záře
ní přírodních zdrojů. Palivový cyklus jaderné elekt
rárny vytěžení uranové rudy, přes její zpra
cování, využití paliva elektrárně ulo
žení odpadů představuje velmi malý zlomek
přírodního pozadí kolem 0,1 %. Zbývající dávko
vý ekvivalent způsobován umělými zdroji.
Molekula naštěstí dvojitá, tvar dvoušroubovi-
ce, takže poškozeníjedné části okamžitě opravo
váno podle druhé.
Ze studií vypracovaných mezinárodními odbor
níky UNSCEAR vyplývá, nelze prokázat
riziko vzniku dodatečných případů rakoviny až
do hodnot 200 mSv/rok. Většina přichází lékařských zdrojů.
Lékařské zdroje záření
Záření používá medicíně dvěma způ
soby: malé dávky při diagnóze poranění nebo
nemocí veliké dávky ničení rakovinotvor-
ných buněk. průměru dávkový ekvivalent
z těchto různých zdrojů představuje 0,01 mSv
na osobu rok. Napří
klad záření alfa velmi vysokou ionizační
schopnost, ale látce nepronikne hluboko. Vel
mi však záleží tom, zda došlo ozáření ce
lého těla nebo jen části zda ozáření bylo jed
norázové nebo němu docházelo průběhu
delšího časového období.
0,3 mSv.
letech, představuje asi jednu dvě setiny mSv
ročně. Uměle vy
produkované záření představuje kolem %
středního ročního dávkového ekvivalentu, tj.
Sluneční světlo nás ohřívá, protože naše tělo
absorbuje infračervené paprsky, které světlo
obsahuje. Dnes 30x méně než roce 1964. ^
Různé zdroje
Dávkový ekvivalent, který obdržíme sou
časné době atmosférického spadu zkou
šek jaderných zbraní prováděných 50.
Většinou používá zobrazení zubů, hrud
níku končetin. Záření však může způsobit také
dvojný zlom molekuly DNA (znemožňující dělení
buňky), tedy její smrt, nebo tak pozmění některá
její důležitáfunkce, může buňku naopak přimět
k nekontrolovatelnému rakovinnému bujení.
Radioaktivní léčebná lázeň.
Záření pečlivě zaměří jenom nádor, aby
nepoškodilo okolní tkáň.
Člověk vypustil životního prostředí ra-
dionuklidy, které jinak zůstaly pod zemí -
jsou radioaktivní látky unikající ovzduší
při spalování fosilních paliv. částečného ozáře
ní, byť velmi vysokými dávkami, zdravotní
újma podstatně menší, stejně tak ozáření roz
loženého delšího časové období, kdy pau
zách efektivně zapracují opravné mechanismy. 60. Ionizace objevuje buňkách na-
Poškození DNA. Množství energie potřebné vyvolání vý
znamných biologických účinků prostřednictvím
ionizace tak malé, naše tělo nepociťuje tuto
energii, jako tomu případě infračervených
paprsků, které vyvolávají teplo. Kro
mě toho existují tisíce látek našem běžném
životě, které rovněž ještě větší pravděpo
dobností mohou způsobit rakovinu např.
Pro ionizující záření charakteristické, že
způsobuje hmotě elektrický efekt, zvaný
ionizace. Každý druh
záření jinou ionizační schopnost. Mezi zářením
produkovaným přirozeně tím, které vypro
dukoval člověk, není žádný rozdíl. Io
nizace změní elektronovou strukturu látky,
a tím její vlastnosti. Mohou být skutečně velmi vysoké ty
pická léčebná dávka představuje desítky grayů
a obyčejně rozdělena několika týdnů. živé tkáni může ionizace
způsobit chemické změny, které ovlivní nebo
zpomalí růst buněk, jejich funkci nebo roz
množování. proces, při němž vzniká pů
vodně neutrálního atomu kladně nabitý ion
a volný záporně nabitý elektron.
B q/kg
Aktivita l37Cs lidském organismu [Bq/kg] roku
1960 roku 1990. prvním příznakům
zdravotních obtíží dochází při dávkových ekvi
valentech vyšších než 500 mSv. Naproti tomu ionizující záření může na
rušit normální funkce buněk, nebo dokonce
zničit. Aby však bylo možno
prokázat, jaká úroveň záření může způsobit ra
kovinu, tomu třeba sledovat miliony lidí
po dobu několika generací.
U nízkých dávek záření existuje přesto znač
ný stupeň nejistoty, pokud jde celkové účin
ky. kolem 250 mSv/rok.
