TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 36 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
zna-
Ubývání radioaktivity časem. Gama záření ionizuje
nepřímo, jen prostřednictvím nabitých částic
vzniklých při interakci gama kvanta látkou.Q_
O
E
oO)
E
oQ_
Oc
CD _Q
O
E
'(D>
.
Elektrony jsou pronikavější než alfa částice
a mohou proniknout vrstvou vody tloušťce
1 cm.
Jádra atomů některých prvků rozpadají
a uvolňují při tom energii formě záření. Jaderná přeměna sta
tistický děj její pravděpodobnost stejně
veliká pro všechny stejně velké časové inter
valy. Neutrony mají vysokou schopnost proni
kat látkou mohou být pohlceny pouze tlustou
vrstvou betonu, vody nebo parafinu. Měří jednotkách sievert za
hodinu. Čas potřebný tomu, aby přemě
nila polovina jader přítomných počátku, se
nazývá poločas přeměny. Například jedno rentgenové vyšet
ření plic může představovat mSv. uran, thorium,
radium apod. dvou poločasech
klesne aktivita čtvrtinu, třech poločasech
klesne osminu atd. Při
rozeně vyskytující radioaktivní atomy jsou
přítomny zemské kůře, stěnách našich do
movů, škol kanceláří, potravě, kterou jíme
či pijeme.
papír hliník olovo
Pronikavostjednotlivých typů ionizujícího záření. Nejlépe se
odstíní vrstvou vody nebo jiného materiálu bo
hatého vodík, neboť účinně zpomalují sráž
kami protony jádry vodíku. Při
jejich interakci atomy látky může vzniknout
záření alfa nebo beta, které pak vyvolává ioni
zaci.
Neutrony jsou nenabité elementární částice,
jejichž zdrojem může být například štěpení ura
nu.
Pro práci ionizujícím zářením důležitý
údaj udávající působení záření čase, pro kte
rý byla zavedena veličina příkon dávkového
ekvivalentu.
Zdroj záření popisuje pomocí veličiny
zvané aktivita. Záření beta může být pohlceno hli
níkovým plechem tloušťce několika milime
trů centimetrů. Jsou neutrální, proto přímo neionizují. Udává množství energie pohlcené
vjednotce hmotnosti prostředí.
alfa
m
Záření alfa tvořeno jádry helia vyza
řováno jádry prvků, jako např.
Například poločas přeměnyjodu l3lIje osm dní,
poločas přeměny uranu 238U 4,5 miliardy let.
Základní veličinou popisující účinek záření
je dávka.
Všechny radioaktivní látky mají jednu cha
rakteristickou vlastnost: jejich aktivita klesá
s časem.
Záření beta tvořeno elektrony nebo po
zitrony (elektrony kladným nábojem) pro
vází různé přeměny radioaktivních prvků. Například lid
ské tělo obsahuje několik tisíc přirozených
radioaktivních látek, např. Většina
atomů Zemi nemění, jsou stabilní. Její jednotkou
je gray (Gy). Záření, které přichází
z mimozemského prostoru, nazýváme kosmic
kým zářením. Jestliže ale materiály
emitující záření alfa dostanou našeho těla
při vdechnutí, jídlem nebo pitím, mohou pří
mo ozářit vnitřní tkáně způsobit biologické
poškození. Proto
že různé druhy záření mají při shodné dávce
odlišné účinky, zavedla pro přesnější vyjá
dření účinku záření člověka veličina zvaná
dávkový ekvivalent, jehož jednotkou sie-
vert (Sv). Záření alfa může být úplně za
staveno již pouhým listem papíru nebo tenkou
vrstvou naší pokožky.
mená, každou sekundu probíhá našem těle
několik tisíc radioaktivních rozpadů jen to
hoto zdroje. Jednotkou aktivity
je becquerel (Bq).
Izotop draslíku 40K, který hlavním zdrojem
radioaktivity našich těl, poločas rozpadu
1,42 miliardy let.
34
. Rovněž naše těla svaly,
kosti tkáně obsahují přirozeně vyskytu
jící radioaktivní prvky. Některá
z těchto jader procházejí celou řadou přeměn,
než dostanou stabilní formě. Dojde-li látce jedné pře
měně sekundu, aktivitu Bq. Jádra
některých atomů však samovolně mění své slo
žení (rozpadají se) nebo svůj energetický stav
a vysílají částice ionizujícího záření.
Záření (rentgenové záření) fotonové
záření zahrnující brzdné záření (vznikající brz
děním nabitých částic elektrických polích)
a charakteristické záření (vysílané při přecho
du elektronu atomového obalu nižší ener
getickou hladinu). Bec
querel velice malá jednotka. počet radioaktivních pře
měn probíhajících určitém množství radio-
nuklidů jednotku času.
Záření gama fotonové záření čárovým
spektrem, vysílané atomovými jádry při radio
aktivních přeměnách dalších procesech. Existuje teorie, všechny
atomy světě jsou radioaktivní, pouze jejich
poločas přeměny tak dlouhý, jej neumí
me změřit.
Radioaktivita součástí našeho života. Radioaktivní přeměna zůstává kon
stantní bez ohledu vnější vlivy, jako na
příklad teplota nebo tlak. draslíku 40K. Poločasy radioaktivních látek jsou různé
a pohybují setin sekundy milionů let. Nejzná
mějšími druhy ionizujícího záření, které vzni
ká dalšími procesy, jsou záření alfa, beta,
gama, záření neutrony. Radioaktivní plyny jsou vzdu
chu, který dýcháme. Pro praxi jednotka příliš veliká,
proto častěji setkáváme milisieverty nebo
mikrosieverty hodinu.
Veškerá látka tvořena atomů. Díky
své energii mohou paprsky gama proniknout lid
ským tělem, ale mohou být pohlceny tlustou stě
nou betonu nebo olova.O
>a3
CL
Oc
O
O
• •
radary rozhlasové vysílání
televize
•
rentgenové
a gam záření
ultrafialové
záření
infračervené
záření
mikrovlny rádiové
kmitočty
l 1
10“
o
o
o
1 12
o
o
o
o
10 kmitočet 0
(Hz)
Spektrum elektromagnetického záření. Nejdůležitější věc, kterou potře
bujeme měřit, vliv záření člověka.
Tento fyzikální jev nazývá radioaktivitou
a radioaktivní atomy nazývají radionuklidy.
2He
a
oeß
Y
Druhy ionizujícího záření
