TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 36 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Pro praxi jednotka příliš veliká,
proto častěji setkáváme milisieverty nebo
mikrosieverty hodinu.
Zdroj záření popisuje pomocí veličiny
zvané aktivita. Nejzná
mějšími druhy ionizujícího záření, které vzni
ká dalšími procesy, jsou záření alfa, beta,
gama, záření neutrony. Nejlépe se
odstíní vrstvou vody nebo jiného materiálu bo
hatého vodík, neboť účinně zpomalují sráž
kami protony jádry vodíku. Například lid
ské tělo obsahuje několik tisíc přirozených
radioaktivních látek, např. draslíku 40K. Gama záření ionizuje
nepřímo, jen prostřednictvím nabitých částic
vzniklých při interakci gama kvanta látkou.
Veškerá látka tvořena atomů. Záření alfa může být úplně za
staveno již pouhým listem papíru nebo tenkou
vrstvou naší pokožky.
Záření gama fotonové záření čárovým
spektrem, vysílané atomovými jádry při radio
aktivních přeměnách dalších procesech. Některá
z těchto jader procházejí celou řadou přeměn,
než dostanou stabilní formě. Měří jednotkách sievert za
hodinu.
Izotop draslíku 40K, který hlavním zdrojem
radioaktivity našich těl, poločas rozpadu
1,42 miliardy let. Jaderná přeměna sta
tistický děj její pravděpodobnost stejně
veliká pro všechny stejně velké časové inter
valy. uran, thorium,
radium apod. Při
jejich interakci atomy látky může vzniknout
záření alfa nebo beta, které pak vyvolává ioni
zaci. Jestliže ale materiály
emitující záření alfa dostanou našeho těla
při vdechnutí, jídlem nebo pitím, mohou pří
mo ozářit vnitřní tkáně způsobit biologické
poškození. dvou poločasech
klesne aktivita čtvrtinu, třech poločasech
klesne osminu atd. Například jedno rentgenové vyšet
ření plic může představovat mSv. Jednotkou aktivity
je becquerel (Bq).O
>a3
CL
Oc
O
O
• •
radary rozhlasové vysílání
televize
•
rentgenové
a gam záření
ultrafialové
záření
infračervené
záření
mikrovlny rádiové
kmitočty
l 1
10“
o
o
o
1 12
o
o
o
o
10 kmitočet 0
(Hz)
Spektrum elektromagnetického záření.Q_
O
E
oO)
E
oQ_
Oc
CD _Q
O
E
'(D>
.
Radioaktivita součástí našeho života.
Všechny radioaktivní látky mají jednu cha
rakteristickou vlastnost: jejich aktivita klesá
s časem. Jsou neutrální, proto přímo neionizují. Jádra
některých atomů však samovolně mění své slo
žení (rozpadají se) nebo svůj energetický stav
a vysílají částice ionizujícího záření.
34
. Čas potřebný tomu, aby přemě
nila polovina jader přítomných počátku, se
nazývá poločas přeměny. Nejdůležitější věc, kterou potře
bujeme měřit, vliv záření člověka.
Neutrony jsou nenabité elementární částice,
jejichž zdrojem může být například štěpení ura
nu.
2He
a
oeß
Y
Druhy ionizujícího záření. Záření beta může být pohlceno hli
níkovým plechem tloušťce několika milime
trů centimetrů.
Pro práci ionizujícím zářením důležitý
údaj udávající působení záření čase, pro kte
rý byla zavedena veličina příkon dávkového
ekvivalentu. Většina
atomů Zemi nemění, jsou stabilní. Rovněž naše těla svaly,
kosti tkáně obsahují přirozeně vyskytu
jící radioaktivní prvky.
Elektrony jsou pronikavější než alfa částice
a mohou proniknout vrstvou vody tloušťce
1 cm. Radioaktivní přeměna zůstává kon
stantní bez ohledu vnější vlivy, jako na
příklad teplota nebo tlak. Neutrony mají vysokou schopnost proni
kat látkou mohou být pohlceny pouze tlustou
vrstvou betonu, vody nebo parafinu. Proto
že různé druhy záření mají při shodné dávce
odlišné účinky, zavedla pro přesnější vyjá
dření účinku záření člověka veličina zvaná
dávkový ekvivalent, jehož jednotkou sie-
vert (Sv).
Záření (rentgenové záření) fotonové
záření zahrnující brzdné záření (vznikající brz
děním nabitých částic elektrických polích)
a charakteristické záření (vysílané při přecho
du elektronu atomového obalu nižší ener
getickou hladinu). Existuje teorie, všechny
atomy světě jsou radioaktivní, pouze jejich
poločas přeměny tak dlouhý, jej neumí
me změřit.
Jádra atomů některých prvků rozpadají
a uvolňují při tom energii formě záření. počet radioaktivních pře
měn probíhajících určitém množství radio-
nuklidů jednotku času.
mená, každou sekundu probíhá našem těle
několik tisíc radioaktivních rozpadů jen to
hoto zdroje.
Záření beta tvořeno elektrony nebo po
zitrony (elektrony kladným nábojem) pro
vází různé přeměny radioaktivních prvků.
Tento fyzikální jev nazývá radioaktivitou
a radioaktivní atomy nazývají radionuklidy. Její jednotkou
je gray (Gy).
Například poločas přeměnyjodu l3lIje osm dní,
poločas přeměny uranu 238U 4,5 miliardy let. Dojde-li látce jedné pře
měně sekundu, aktivitu Bq. Poločasy radioaktivních látek jsou různé
a pohybují setin sekundy milionů let.
papír hliník olovo
Pronikavostjednotlivých typů ionizujícího záření. Díky
své energii mohou paprsky gama proniknout lid
ským tělem, ale mohou být pohlceny tlustou stě
nou betonu nebo olova. zna-
Ubývání radioaktivity časem. Bec
querel velice malá jednotka. Radioaktivní plyny jsou vzdu
chu, který dýcháme.
Základní veličinou popisující účinek záření
je dávka. Záření, které přichází
z mimozemského prostoru, nazýváme kosmic
kým zářením.
alfa
m
Záření alfa tvořeno jádry helia vyza
řováno jádry prvků, jako např. Při
rozeně vyskytující radioaktivní atomy jsou
přítomny zemské kůře, stěnách našich do
movů, škol kanceláří, potravě, kterou jíme
či pijeme. Udává množství energie pohlcené
vjednotce hmotnosti prostředí
