TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 35 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
roce 1896 zjistil francouz
ský vědec Henri Becquerel, minerál obsaže
ný uranové rudě zanechává zabalené
fotografické desce svůj obraz. Mohou nám škodit prospívat, naučili
jsme jich využívat mnoha oborech lid
ské činnosti.
Po světové válce nastal lékařství rozmach
využívání paprsků které roce 1895 obje
vil německý fyzik Wilhelm Conrad Roentgen. Dva roky po
BeCquerelovi popsala paní Marie Curieová-
Sklodowská prvky, které samovolně rozpa
dají, tento jev nazvala radioaktivitou. Zářeníjsme vystaveni neustále, aniž
máme možnost tomu zcela zabránit.Podivuhodné
paprsky
Marie Dufková
Od samého počátku své existence žije člo
věk trvale moři záření světelného, tepel
ného, ultrafialového, ionizujícího.
Elektromagnetické vlny našem okolí
vyskytují širokém rozmezí vlnových délek X. Ioni
zující záření radioaktivní látky jsou neod
dělitelnou složkou našeho životního prostře
dí. Jen uzounký proužek oblasti mik
rometrů (10 6m) viditelné světlo.
Jejich spektrum sahá hodnot srovnatelných
s rozměrem atomového jádra desítek ki
lometrů.
.
Dnes ionizujícím záření radioaktivitě
ví mnohem více. Zdrojem ionizujícího záření jsou
radioaktivní prvky vyskytující Zemi,
reakce probíhající Slunci hlubiny ves
míru.
A právě ionizujícímu záření, které nemů
žeme vidět ani cítit, ale které lze detekovat
jednoduchým zařízením, budeme věnovat.
Přestože ionizující záření provází Zemi od
jejího vzniku, objevil člověk jeho existenci
poměrně nedávno. Částečně
si umíme představitještě ultrafialové nebo infra
červené záření, která spektrum viditelného světla
lemují, ale asi trochu tápeme otázce, kam
zařadit mikrovlny, rentgenové záření nebo rá
diové vlny. Světelné
a tepelné záření můžeme vidět nebo vnímat,
ionizující záření neviditelné, ale můžeme
ho snadno zjistit speciálními přístroji de
tektory.
Tehdejší rentgenologové však neznali dobře
účinky záření, vystavovali nadměrným dáv
kám bez ochrany mnoho nich onemocnělo. Zdroje záření mohou být umělé,
vytvořené člověkem třeba rentgen nebo te
levizor
