Jaderná energie

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA

Autor: ČEZ

Strana 25 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Protože tímto způsobem uložené od­ pady jsou snadno přístupné, nezbytné chrá­ nit lokalitu před vstupem nepovolaných osob, a proto ochranná opatření hrají důležitou úlo­ hu celkovém bezpečnostním systému úložiš­ tě. «■niiABMiHy Francouzské úložiště „Centre Manche “pro nízkoaktivní středně aktivní odpady. Zkušenosti ukazují, pevných radioaktivních odpadů lze považovat spali­ telné. Není třeba úplně zakázat vstup lokality, Riziko spojené radioaktivními odpady se často považuje hlavní argument proti vyu­ žívání jaderné energie. zpracovány tak, aby nich odstranila větši­ na radioaktivních látek. Odpady jsou pod stálým dozorem kontrolou. Provozní zkušenosti přísná měření do­ kazují, zatímco komína jaderné elektrárny vycházejí jen zlomky povolených limitů, vy­ pouští běžná klasická elektrárna uhlí do ovzduší několikanásobně více radioaktivních látek. klidu se může hledat úložiště trvalé. Velká část radioaktivních odpadů vyprodukovaných v jaderném průmyslu výzkumu zůstává skla­ dována místě svého vzniku nebo zaříze­ ních speciálně konstruovaných pro tyto úče­ ly.Zařízenis HEPAfiltrem profiltraci plynných výpustí. Pro za­ cházení žádnými jinými látkami neexistuje tak propracovaná legislativa systém kontrol. ístění radio­ aktivních odpadů dočasném úložišti ně­ kolik výhod: stále klesá jejich radioaktivita, což usnadní budoucí manipulaci. Povrchová úložištějsou dostupná předpokládá se, posléze bude území uvolněno jinému využívaní. Jsou umístěna hlu­ bokých stabilních geologických formací mimo dosah biosféry jsou určena dlouhodobému resp. 23 . mělkého podpovrchového uložení jedná řádově stovky let (300 600 let) závislosti druhu obsažených radio­ nuklidů. Taková jednot­ ka vybudována jaderné elektrárny Loviisa ve Finsku.. Skladovací systém vždy zahrnuje řadu preventivních kontrolních opatření za­ bránění úniku radionuklidů zjišťování případných úniků.. Tyto prostory mohou být umísťovány pod povrchem ne­ omezené hloubce povrchu. Hlavní rozdíl mezi konečným uložením a skladováním spočívá tom, prvním pří­ padě nepočítá opětovným vyzvednutím odpadů, když bylo možné. Slouží trvalému uložení odpadů na dobu, níž lze předpokládat, lidé povedou evidenci dané lokalitě příčině jejího použití. Patří mezi různé konta­ minované látky předměty provozních, reviz­ ních, ale nejčastěji údržbových opravárenských činností. Jsou zde sou­ střeďovány materiály před přepracováním, před konečným zpracováním atd. Radioaktivní plynný jod zachycován dřevouhelných fil­ trech.. když jsou tyto sklady pouze dočasné, mohou využívat dlouhou dobu (několik desítek let nebo déle). Pevné radioaktivní odpady ob­ vykle člení čtyř kategorií: spalitelné, nespali­ telné, lisovatelné nelisovatelné. Pro dlouhodo­ bé skladování jsou upravené zabalené od­ pady podrobně popsány evidovány, aby se v budoucnu usnadnilo jejich vynětí koneč­ né uložení. Vysokotlaké lisování docílíještě podstatnějšího zmenšení objemu. Plyny vzduch vnitř­ ních prostor elektrárny procházejí ventilač­ ními systémy speciálními filtry. Jsou papír, pryž, textil, dřevo, sklo, plasty, izolační materiály, náplně filtrů, drobný kovový odpad také různé aktivované součást­ ky zařízení. trvalému uložení nebezpečných látek. Vzniklé plyny samozřejmě nutné jímat naložit nimi jako plynnými radioaktivními odpady. Uměle vyhloubené, řidčeji pečlivě uprave­ né již existující podzemní prostory označují jako hlubinná úložiště. Některé organické odpady dají likvidovat mikrobiologickým rozkladem. Podpovrchová úložiště jsou objekty hra­ nici přímého dosahu biosféry. Protože tyto odpady představují široké spektrum materiálů forem, nestačí obvykle použítjedinou techniku jejich zpracování, ale je třeba kombinovat různé procesy. Oproti lisování spalování výhodu, že kromě významného snížení objemu zís­ ká homogenní konečný produkt formě po­ pela, který může být bez dalšího zpracování uložen kontejnerů určených skladování a konečnému uložení. Lisováním sice snižuje objem odpadů, ale nemění jejich vlastnosti z hlediska dlouhodobé manipulace konečné­ ho ukládání. Patří sem na­ prostá většina opuštěných důlních prostor vy­ užívaných ukládání radioaktivního odpadu a některé speciální účelové stavby budované podpovrchově. ,. É8ř% —*,v. Uložení předpokládá dobu srovnatelnou s geologickými časovými měřítky, statisí­ ce miliony let..%í. Potom souladu přís­ nými hygienickými limity vypouštějí atmo­ sféry. Obvykle se používají hrubé předfiltry, nichž jsou zařazeny vysoce účinné HEPA (High-Effi- ciency Parficulate Air Filter) filtry, schopné pohltit 99,9 pevných částic. i . nuklidů dobu, kterou představují ne­ přijatelné riziko pro životní prostředí.. Protože vzácné plyny uvolňované ma­ lém množství palivových článků mají větši­ nou krátký poločas rozpadu, stačíje několik hodin dní zadržet. Technologie ukládání radioaktivních odpadů však bezpečnost­ ního hlediska zcela vyřešena. Skladování nízkoaktivních středně aktiv­ ních odpadů dnes běžnou záležitostí. Úložiště několik bezpečnostních bariér monitorovací systém. Během skla­ dování dostatek času rozmyšlení, co s odpady podniknout dále, objeví-li se modernější výhodnější metoda jejich zpra­ cování, snadno vyzvednou.. Hlavním cílem zpracování pevných radioak­ tivních odpadů rovněž snížení jejich obje­ mu. Spalováním možno odstranit organické kapaliny, například oleje, mazadla nebo rozpouštědla, jejichž zpracová­ ní obtížné. Objekty označované světě jako sklady a mezisklady jsou určeny přechodnému, tedy časově omezenému, využívání.. Jako povrchová úložiště jsou označovány stavby budované povrchu nebo mělce pod povrchem, každopádně stále přímém dosahu biosféry. Žádné jiné odpa­ dy světě nejsou tak dobře evidovány, ošet­ řovány zajišťovány, jako radioaktivní. hlu­ binného geologického ukládání vysoce aktiv­ ních odpadů jaderných elektráren potřeb­ ná doba zadržení radionuklidů počítá tisíce až statisíce let. Konečným cílem při uložení odpadů zadržení radio- ale vstup musí být kontrolován. kles­ ne aktivita neškodnou úroveň, bude možné lokalitu uvolnit pro jiné účely.. Součástí ventilačního sys­ tému jsou tedy nádrže, kde plynné odpady zadrží dobu, než radionuklidy rozpadnou na neaktivní prvky. Nejpo­ užívanější technikou nízkotlaké lisování, kte­ ré dokáže zmenšit objem odpadů pětkrát. Pevné odpady Při provozu jaderné elektrárny vznikají též různé suché pevné odpady obsahující radioak­ tivní materiály