TAJEMSTVÍ atomu ENERGIE BEZ KOUŘE TREZOR NA TISÍC LET SUROVINA NEBO ODPAD PODIVUHODNÉ PAPRSKY TAJEMSTVÍ ENERGIE HMOTY BEZPEČNOST JADERNÝCH ELEKTRÁREN JADERNÁ SYNTÉZA
Autor: ČEZ
Strana 25 z 68
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
hlu
binného geologického ukládání vysoce aktiv
ních odpadů jaderných elektráren potřeb
ná doba zadržení radionuklidů počítá tisíce
až statisíce let. Potom souladu přís
nými hygienickými limity vypouštějí atmo
sféry.. Technologie ukládání
radioaktivních odpadů však bezpečnost
ního hlediska zcela vyřešena. Spalováním možno
odstranit organické kapaliny, například oleje,
mazadla nebo rozpouštědla, jejichž zpracová
ní obtížné. Nejpo
užívanější technikou nízkotlaké lisování, kte
ré dokáže zmenšit objem odpadů pětkrát. ,.%í. ístění radio
aktivních odpadů dočasném úložišti ně
kolik výhod: stále klesá jejich radioaktivita,
což usnadní budoucí manipulaci. Taková jednot
ka vybudována jaderné elektrárny Loviisa
ve Finsku.. Žádné jiné odpa
dy světě nejsou tak dobře evidovány, ošet
řovány zajišťovány, jako radioaktivní.
i . Úložiště několik bezpečnostních
bariér monitorovací systém. Vzniklé plyny samozřejmě
nutné jímat naložit nimi jako plynnými
radioaktivními odpady. klidu se
může hledat úložiště trvalé.
Hlavní rozdíl mezi konečným uložením
a skladováním spočívá tom, prvním pří
padě nepočítá opětovným vyzvednutím
odpadů, když bylo možné. Protože tyto odpady představují široké
spektrum materiálů forem, nestačí obvykle
použítjedinou techniku jejich zpracování, ale
je třeba kombinovat různé procesy. Slouží trvalému uložení odpadů na
dobu, níž lze předpokládat, lidé povedou
evidenci dané lokalitě příčině jejího použití. Tyto prostory
mohou být umísťovány pod povrchem ne
omezené hloubce povrchu. Skladovací systém vždy zahrnuje
řadu preventivních kontrolních opatření za
bránění úniku radionuklidů zjišťování
případných úniků..
Uložení předpokládá dobu srovnatelnou
s geologickými časovými měřítky, statisí
ce miliony let.Zařízenis HEPAfiltrem profiltraci plynných výpustí. Lisováním sice snižuje
objem odpadů, ale nemění jejich vlastnosti
z hlediska dlouhodobé manipulace konečné
ho ukládání. Jsou umístěna hlu
bokých stabilních geologických formací mimo
dosah biosféry jsou určena dlouhodobému
resp..
Pevné odpady
Při provozu jaderné elektrárny vznikají též
různé suché pevné odpady obsahující radioak
tivní materiály. Odpady jsou pod
stálým dozorem kontrolou. Oproti lisování spalování výhodu,
že kromě významného snížení objemu zís
ká homogenní konečný produkt formě po
pela, který může být bez dalšího zpracování
uložen kontejnerů určených skladování
a konečnému uložení. Patří sem na
prostá většina opuštěných důlních prostor vy
užívaných ukládání radioaktivního odpadu
a některé speciální účelové stavby budované
podpovrchově. Jsou papír, pryž, textil, dřevo, sklo,
plasty, izolační materiály, náplně filtrů, drobný
kovový odpad také různé aktivované součást
ky zařízení. Konečným
cílem při uložení odpadů zadržení radio-
ale vstup musí být kontrolován. Pevné radioaktivní odpady ob
vykle člení čtyř kategorií: spalitelné, nespali
telné, lisovatelné nelisovatelné.. Pro dlouhodo
bé skladování jsou upravené zabalené od
pady podrobně popsány evidovány, aby se
v budoucnu usnadnilo jejich vynětí koneč
né uložení.
Vysokotlaké lisování docílíještě podstatnějšího
zmenšení objemu.
Hlavním cílem zpracování pevných radioak
tivních odpadů rovněž snížení jejich obje
mu. když jsou tyto sklady pouze dočasné,
mohou využívat dlouhou dobu (několik
desítek let nebo déle).
Skladování nízkoaktivních středně aktiv
ních odpadů dnes běžnou záležitostí. Protože vzácné plyny uvolňované ma
lém množství palivových článků mají větši
nou krátký poločas rozpadu, stačíje několik
hodin dní zadržet. Součástí ventilačního sys
tému jsou tedy nádrže, kde plynné odpady
zadrží dobu, než radionuklidy rozpadnou
na neaktivní prvky.
Zkušenosti ukazují, pevných
radioaktivních odpadů lze považovat spali
telné. Plyny vzduch vnitř
ních prostor elektrárny procházejí ventilač
ními systémy speciálními filtry.
Některé organické odpady dají likvidovat
mikrobiologickým rozkladem. Není třeba úplně zakázat vstup lokality,
Riziko spojené radioaktivními odpady se
často považuje hlavní argument proti vyu
žívání jaderné energie. Radioaktivní
plynný jod zachycován dřevouhelných fil
trech.
nuklidů dobu, kterou představují ne
přijatelné riziko pro životní prostředí.
Jako povrchová úložiště jsou označovány
stavby budované povrchu nebo mělce pod
povrchem, každopádně stále přímém dosahu
biosféry. Velká
část radioaktivních odpadů vyprodukovaných
v jaderném průmyslu výzkumu zůstává skla
dována místě svého vzniku nebo zaříze
ních speciálně konstruovaných pro tyto úče
ly.
Podpovrchová úložiště jsou objekty hra
nici přímého dosahu biosféry. Patří mezi různé konta
minované látky předměty provozních, reviz
ních, ale nejčastěji údržbových opravárenských
činností.
Uměle vyhloubené, řidčeji pečlivě uprave
né již existující podzemní prostory označují
jako hlubinná úložiště.
zpracovány tak, aby nich odstranila větši
na radioaktivních látek. Obvykle
se používají hrubé předfiltry, nichž jsou
zařazeny vysoce účinné HEPA (High-Effi-
ciency Parficulate Air Filter) filtry, schopné
pohltit 99,9 pevných částic.
Povrchová úložištějsou dostupná předpokládá
se, posléze bude území uvolněno jinému
využívaní. kles
ne aktivita neškodnou úroveň, bude možné
lokalitu uvolnit pro jiné účely.. Během skla
dování dostatek času rozmyšlení, co
s odpady podniknout dále, objeví-li se
modernější výhodnější metoda jejich zpra
cování, snadno vyzvednou.
23
.
Objekty označované světě jako sklady
a mezisklady jsou určeny přechodnému, tedy
časově omezenému, využívání. Jsou zde sou
střeďovány materiály před přepracováním, před
konečným zpracováním atd.. Pro za
cházení žádnými jinými látkami neexistuje tak
propracovaná legislativa systém kontrol.. trvalému uložení nebezpečných látek. mělkého podpovrchového
uložení jedná řádově stovky let (300 600
let) závislosti druhu obsažených radio
nuklidů. «■niiABMiHy
Francouzské úložiště „Centre Manche “pro nízkoaktivní středně aktivní odpady.
É8ř% —*,v. Protože tímto způsobem uložené od
pady jsou snadno přístupné, nezbytné chrá
nit lokalitu před vstupem nepovolaných osob,
a proto ochranná opatření hrají důležitou úlo
hu celkovém bezpečnostním systému úložiš
tě. Provozní zkušenosti přísná měření do
kazují, zatímco komína jaderné elektrárny
vycházejí jen zlomky povolených limitů, vy
pouští běžná klasická elektrárna uhlí do
ovzduší několikanásobně více radioaktivních
látek
