Učební text obsahuje návody k laboratorním cvičením z předmětu Impulzová a číslicová technika. Ke každé laboratorní úloze je uveden stručný teoretický rozbor, přesné znění zadání, schéma zapojení přípravku s komentářem a podrobné pokyny k realizaci měření. Pro kontrolu domácí přípravy studenta k laboratornímu cvičení slouží kontrolní otázky. Připravené formuláře protokolů mají studentům usnadnit zpracování zprávy o měření. V úvodní části skript jsou shrnuty organizační pokyny definující časový plán cvičení i požadavky kladené na studenty ve cvičení. Poslední kapitoly mají obecnější charakter a vysvětlují některé pojmy a souvislosti, které studentu poslouží nejen v konkrétním laboratorním cvičení.
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Viera Biolková, Ivana Jakubová, Jaromír Kolouch
Strana 51 z 122
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
3. 6. Uzemníme-li
emitor, můžeme prvek pokládat obvod, který výstup tzv. Časová
konstanta RPCP, takže zrychlení lze při dané kapacitě dosáhnout zmenšením odporu RP.
Obr.
6. Typický průběh výstupního napětí takového
obvodu nakreslen Obr. neinvertujícím vstupu (vývod pak záporné napětí U1LH dané děličem
složeným rezistorů R1, R2. Je-li tranzistor
sepnutý, výstupní napětí nízké, opačném případě dodává rezistor výstup kladné napětí. srovnání obvody s
dvojčinným výstupem však známou nevýhodu pomalejšího přechodu úrovně kdy se
kapacitor představující výstupní kapacitu obvodu, montážní kapacitu vstupní kapacitu zátěže
nabíjí proudem tekoucím pracovním rezistorem Rp. Přesto zapojení
s nesymetrickým napájením jednoho napájecího zdroje používá velmi často. montážního součinu jednotlivých výstupních signálů.
Pro získání výstupního napětí určitým rozkmitem musíme takovému výstupu připojit pracovní
rezistor, který druhým vývodem připojen zdroji kladného napájecího napětí. Jeho funkci vysvětlíme převodní charakteristice nakreslené Obr. Umožňuje snadné
připojení navazujících obvodů různým napájecím napětím, které může být odlišné napájecího
napětí komparačního zesilovače. To
však znamená větší odběr napájecího zdroje během doby, kdy tranzistor sepnut, takže odpor RP
můžeme zmenšovat jen omezeném rozsahu. Snižujeme-li vstupní napětí, zůstává stav obvodu beze změny, dokud
toto napětí nepoklesne pod napětí neinvertujícím vstupu. Při dalším poklesu vstupního napětí
přechází výstupní tranzistor stavu zahrazení výstupní napětí vzroste, takže vzroste napětí na
neinvertujícím vstupu. Pokles napětí při sepnutí tranzistoru bývá mnohem
rychlejší, protože výstupní tranzistory bývají dimenzovány značně větší proudy, než jaké jsou
přijatelné ustáleném stavu. 6. Napájecí napětí může být symetrické nebo nesymetrické. Napětí výstupu pak rovno kladnému napájecímu napětí UCC
+
.5. Dále možno výstupy několika zesilovačů přímo propojit pro
získání tzv.
Zapojení komparátoru obvodem LM311 při symetrickém napájení nakresleno Obr.
. Na
neinvertujícím vstupu potom kladné napětí U1HL. Je-li vstupu
dostatečně vysoké vstupní napětí u1, výstupní tranzistor sepnutý, takže výstupu záporné
napájecí napětí UCC
–
. Je-li odpor dostatečně malý proti odporům děliči, můžeme úbytek
napětí něm zanedbat.4.51
Vstupní diferenční zesilovač výstup charakterem zdroje proudu, který připojen bázi
výstupního tranzistoru. Model výstupu obvodu volným kolektorem typický průběh výstupního napětí
Zahradí-li výstupní tranzistor, vzrůstá napětí exponenciálně hodnotě UCC. 6. Je
však rovněž možné připojit kolektor tranzistoru přívodu kladného napájecího napětí emitoru
připojit uzemněnou zátěž. Kolektor emitor tohoto tranzistoru vyveden pouzdra.
Zapojení výstupu charakterem volného kolektoru určité výhody. Poněkud
nepříjemné je, zejména při nesymetrickém napájení, vstupy není dovoleno přivést
zápornější napětí, než hodnota záporného napájecího napětí, tedy vstupu komparátoru při
napájení jediného zdroje nelze přímo připojit zdroj střídavého napětí. Výstupní napětí pak zůstává nezměněno, dokud
vstupní napětí nevzroste nad tuto hodnotu.3. volným (otevřeným) kolektorem
